Půdy s neujasněnou vlastnickou strukturou se týkají tří až pěti procent zemědělských pozemků

Půdy s neujasněnou vlastnickou strukturou se týkají tří až pěti procent všech zemědělských pozemků. Podle Ministerstva zemědělství jde o legislativní problém. Agrární komora ČR i ministerstvo to sdělily v tiskových zprávách.

Podle ministerstva se všichni majitelé nemovitostí, u kterých je majitel nejednoznačný, musí do roku 2023 přihlásit o tyto nemovitosti. Pokud se tak nestane, zůstanou státu. Problém je tedy podle ministra zemědělství Mariana Jurečky primárně legislativní, není dořešený výkon vlastnických práv u těchto pozemků do roku 2023. Některé pozemky, na kterých se historicky desítky let hospodaří, by se musely nechat ležet ladem, protože ještě několik let se nepodaří určit jejich jasného vlastníka, dodal Jurečka.
Tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal vysvětlil, že mezi majiteli často dochází ke směnám, k dělení pozemků na základě dědického řízení, či dokonce k opuštění nemovitosti v případě úmrtí, nebo emigrace vlastníka a s tím spojené ztráty zájmu o nemovitost. Bez aktivního kroku ze strany nového majitele půdy tak na půdě hospodaří stávající zemědělec, což je podle komory správné.
Podle Jiřího Jaklína ze společnosti Agro21, která se zabývá prodejem zemědělské půdy, jde o běžnou věc, která se vyskytuje v procentech případů. „Je to rozprostřené mezi všechny zemědělce, ale primárně to mají velká družstva, která logicky nebudou objíždět malé vlastníky malých proužků v polí, takže na nich dál hospodaří,“ řekl. Po vstupu do EU v roce 2004 se podle něj zvykově tolerovalo, že hospodáři dostávali dotace na to, co měli do té doby.
Výplata zemědělských dotací na plochu se řeší prostřednictvím zápisů v registru půdy – LPIS. Výplata plošných dotací je navázaná na oficiální zápis v evidenci LPIS. V něm jsou podle evropských pravidel uvedeny subjekty, které na daném pozemku hospodaří, nikoliv vlastníci. Pro oprávněnost výplaty dotací tedy není určující právní vztah žadatele k zemědělským pozemkům, dodal Jurečka. Právní vztah uživatele k zemědělské půdě je pak podle něho relevantní pouze ve dvou případech. Prvním je rozpor mezi jednotlivými údaji v LPIS nebo zápis nového pozemku. Druhým je prošetřování podnětu ze strany vlastníka pozemku nebo od orgánů státní správy, které mohou mít podezření na trestnou činnost nebo jiné případně nekalé jednání. V ostatních případech právní vztahy žadatelů o dotace stát neřeší.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down