Rozvoj zemědělství v zemích Visegrádu

Během konference v Zakopaném (18. - 21. října 2015) diskutovalo o modelech rozvoje zemědělství a venkova více než 50 odborníků a vědců z osmi zemí střední a východní Evropy. Společně hledali odpovědi na otázky související s konkurenceschopným, a přitom udržitelným, rozvojem zemědělství a venkovských oblastí visegrádských zemí (Polsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko), jakož i dalších zemí v regionu.

Rozvoj zemědělství a venkovských oblastí v Evropě závisí na mnoha faktorech, včetně rostoucí globalizace. Tlak mezinárodních organizací (např. WTO) na liberalizaci obchodu zemědělsko-potravinářských produktů v EU působí na legitimizaci a další prohlubování finanční intervence v zemědělství. V potravinářském průmyslu by, dle tvůrců politik EU a v rámci strategie Evropa 2020, měl být brán zřetel na ochranu přírodních zdrojů. Na druhou stranu, rozvoj venkova by měl být zaměřen na prohlubování sociální integrace a na prevenci před různými formami exkluze (v minulosti k tomu sloužila metoda LEADER, dnes komunitně vedený rozvoj). Zde ovšem vyvstává otázka: jak sloučit představy o konkurenceschopnosti (na všech úrovních podnikatelské činnosti) s udržitelným a inovativním rozvojem zemědělsko-potravinářského sektoru?

Společná zemědělská politika (SZP) existuje již od roku 1962 a je původně založena na „partnerství“ mezi zemědělstvím, venkovskými oblastmi a zbytkem společnosti. Otázky bezpečnosti potravin, udržitelnosti zemědělství anebo potravinářského průmyslu a prosperity ve venkovských oblastech jsou důležité pro všechny země EU. Nicméně způsoby, jak řešit některé problémy, by měly být přizpůsobeny sociálním a ekonomickým podmínkám v jednotlivých zemích. Složitý rozhodovací proces na úrovni EU musí brát v úvahu také potřeby jednotlivých seskupení zemí. Visegrádská skupina (Polsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko – V4), vzešla ze Středoevropské iniciativy (CEI) a představuje v současné době fórum pro diskusi o relevantních sociálně-ekonomických problémech vzniklých v důsledku transformace. Různost modelů zemědělství a rozvoje venkova v jednotlivých zemích této skupiny se objevila v důsledku specifických podmínek a odlišné struktury zemědělství.

V České republice, na Slovensku a v Maďarsku tvoří podíl pracovníků v zemědělství méně než pět procent všech zaměstnaných obyvatel. Naproti tomu v Polsku překračuje tento podíl deset procent. V obou zemích vytvořených po rozdělení Československa (České republice a Slovensku) hrají dominantní roli zemědělské podniky (všech právních forem) s průměrnou rozlohou nad 100 ha zemědělské půdy. Velký rozsah výroby takových podniků (měřeno hrubou přidanou hodnotou v eurech) dosahuje v ČR a SR několikanásobně vyšších hodnot než v případě Polska a Maďarska.

Účastníci konference i projektu V4 se shodli, že dobře fungující potravinářský průmysl představuje klíčový prvek konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářského komplexu. Kromě efektivního zpracovatelského průmyslu hrají ve všech zemích V4 důležitou roli velké specializované zemědělské podniky. Podniky mají nejen obrovský výrobní potenciál, ale také disponují možnostmi zavádění nejmodernějších výrobních technologií, přispívajících i k ochraně životního prostředí. Polsko, jako země s velkým podílem malých rodinných farem, zejména v porovnání s ostatními zeměmi V4, může založit svůj model udržitelného a konkurenceschopného rozvoje zemědělství na místních potravinových systémech (tj. krátkých potravinových řetězcích). Tento přístup vyžaduje vládní podporu i značné investice nejen do budování zpracovatelského sektoru zemědělsko-potravinářských produktů, ale také do vlastní organizace trhu.

Ve všech zemích V4 je stále populárnější nákup potravin přímo od výrobce. Spotřebitelé oceňují, že znají původ potravinářských výrobků, které si kupují. Ukazuje se, že moderní technologie umožňují lokálním producentům rozšiřovat svou nabídku i do zahraničí. V zemích V4 si totiž může průměrná domácnost dovolit koupit přes internet i čerstvé citrusové plody ze středomořských zemí. Je proto zapotřebí posilovat roli regionálních produktů a místních systémů produkce, propagace a distribuce potravin, což následně přináší pozitivní dopady pro malé a střední podnikatele na venkově. Tito pak mohou cíleně uspokojit zmíněnou rostoucí poptávku po potravinách, jejichž původ lze snadno identifikovat. Je zajímavé, že tyto možnosti kladně hodnotili i účastníci ze zemí, jako ČR, SR a Maďarsko, ačkoliv jejich zemědělské podniky jsou mnohem větší a často specializovanější než v Polsku. Důležitou roli hraje, jak rostoucí poptávka po potravinách místního původu, tak také po potravinách od malých výrobců a zpracovatelů. Ukazuje se, že je možné, na státní úrovni a za určitých podmínek, sladit požadavky konkurenceschopnosti tohoto odvětví a zároveň jeho udržitelnosti. Zkušenosti z transformace v zemích V4 vedou odborníky k tendenci hledat synergii v rozvoji potenciálů zemědělské produkce. Spolupráce mezi sousedícími zeměmi, a to nejen na formální úrovni, ale také na základě iniciativy zdola nahoru, může přinést mnohostranný užitek. Různorodé zemědělsko-potravinářské řetězce se tak mohou stát významným faktorem v rozvoji zemědělství i venkova.

Konference v Zakopaném organizoval Ústav zemědělské a potravinářské ekonomiky – Národní výzkumný institut ve Varšavě (jako hlavní pořadatel), společně s Evropskou sítí pro rozvoj venkova (www.erdn.eu). Partnery projektu byly rovněž Agrárgazdasági KUTATO Intézet (AKI), Budapešť, Maďarsko, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) a Slovenská Poľnohospodárska Univerzita (SPU) v Nitře.  Tyto instituce realizují projekt nazvaný „The Central-Eastern EU model for competitive and sustainable agriculture and rural development” (Evropský model konkurenceschopného a udržitelného zemědělství a rozvoje venkova ve střední a východní Evropě). Projekt je podporovaný z prostředků Mezinárodního visegrádského fondu (IVF).

 

Paweł Chmieliński, Michał Soliwoda

Institut zemědělské a potravinářské ekonomiky – národní výzkumný institut Polsko

 

Tabulka č. 1. Zemědělský sektor v zemích Visegrádské skupiny (2013)

Země Podíl zaměstnaných v zemědělství [%] Ekonomická velikost *A [euro] Průměrná výměra obdělávané půdy [ha] Rostlinná výroba [euro/ha] Živočišná výroba  [euro/farma] Hrubá přidaná hodnota [euro]
ČR 3,0 246,7 232,93 830,50 1230,44 178.006
Maďarsko 4,8 44,7 45,02 925,20 1157,25 34.911
Polsko 12,0 24,1 19,11 828,75 1127,12 16.678
SR 3,3 474,4 594,82 621,55 865,10 268.247

 

Poznámka: * na zemědělský podnik nebo jednotku; A e  v jednotkách standardní produkce.

Zdroj:OECD (Zaměstnanost), EU FADN (ostatní údaje).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *