Zdraví mléčné žlázy je multifaktoriálně ovlivňováno a zahrnuje v sobě stovky proměnných, které pak sehrávají rozdílnou roli ve výsledném efektu. Ten je z pohledu hygienické kvality mléka posuzován počtem somatických buněk (PSB). Počet somatických buněk v mléce musíme chápat jako klíčovou hodnotu hygienické kvality mléka, která jednoznačně odráží nejenom zdravotní stav mléčné žlázy, ale i celkový zdravotní stav dojnice.
Bazénová hodnota PSB je omezena maximálním limitem v počtu 400 000 v jednom mililitru dodávaného mléka podle směrnice EU. Požadavky na bazénové hodnoty se však významně liší od hodnot individuálních dojnic. Pouze hodnota PSB do 100 000 v jednom mililitru mléka je výrazem naprosto zdravé mléčné žlázy. Jakákoli vyšší hodnota předznamenává pravděpodobnost zdravotních problémů.
Pro období po otelení je typický útlum nejenom vrozené imunity. Je dokonce prokázáno, že samotná tvorba mléka bez ohledu na dojivost omezuje imunitní funkce a dochází ke snížené tvorbě imunoglobulinů, látek, které se podílejí na obraně zdraví dojnice, mléčnou žlázu nevyjímaje. Negativně působí ještě i další faktory jako zvýšené hladiny estrogenu i progesteronu.
O to důležitější roli sehrává úroveň výživy a tělesná kondice dojnic, anatomické utváření mléčné žlázy, stavy keratózy konce strukového kanálku, způsob dojení, kvalita ustájení, hygienická úroveň toalety mléčné žlázy, aplikace kvalitních dezinfekčních prostředků na postdipping, realizace standardních přístupů při zaprahování, vedení přesné zdravotní evidence všech dojnic a v neposlední řadě i imunitní stav dojnice.
Úroveň výživy
Skladba a kvalita krmné dávky v tranzitním období a před ním je důležitým stabilizačním faktorem kondice dojnice a jejích imunitních reakcí. Nabízí se zřetelná vazba mezi negativní energetickou a proteinovou bilancí na jedné straně a imunitní supresí na straně druhé v období po porodu. Jakákoli dlouhodobější bachorová dysbalance (acidóza, alkalóza a ketóza) ovlivňuje vždy negativně imunitní odpovědi organismu na vzniklou infekci. Ta působí v těle dojnice jako stresový faktor, který zadaptuje vyšší tvorbu bílých krvinek, jež ovšem nemají požadovanou schopnost pro likvidaci cizorodého činitele. Na druhé straně stavy hypokalcemie v souvislosti s výživou mohou vyvolat ztráty svalového tonusu svěrače strukového kanálku. Konkrétně pak například pro environmentální patogeny je zjednodušená cesta invaze do mléčné žlázy. Na stavy imunosuprese působí nedostatek vitamínů a antioxidantů a stopových prvků, konkrétně pak zinku, mědi a selenu. Pozitivní význam mají zejména tehdy, pokud jsou do krmné dávky zakomponovány v organické formě.
Tranzitní období do 40 dnů po otelení je hodnoceno tak zvaným zkráceným metabolickým testem vyjádřeným poměrem obsahu tuku a bílkovin v mléce. Je prokázáno, že metabolická vyrovnanost dojnice vyjádřená tímto poměrem má úzkou vazbu na úroveň jejích imunitních reakcí. Dojnice, které mají v produkovaném mléce po otelení podíl tuku a bílkoviny vyšší než 1,4, mají predispozici pro vznik ketózy, dislokace slezu a ztučnění. Všeobecně platí pravidlo, že pokud je v chovu více než 40 % dojnic v tomto období s poměrem nad 1,4, je nutné přehodnotit management řízení skladby krmné dávky. V souvislosti s metabolickými příčinami imunosuprese se čím dál více zdůrazňuje právě vazba stavu poporodní ketózy a zvýšeného výskytu mastitid, a to v 21 % z celkových případů. Stavy metabolicky navozené imunosuprese mohou však ovlivnit sníženou odolnost zdraví dojnice, respektive mléčné žlázy až do 100 dnů po otelení.
Anatomicko-mechanická rezistence mléčné žlázy
Anatomicko-mechanická rezistence mléčné žlázy dojnice sehrává roli v první obranné linii vůči proniknuté infekci. Patří k ní strukový svěrač, keratinová vrstva ve strukovém kanálku a Fürstenbergova rozeta.
Strukový svěrač je v souvislosti se systémem strojního dojení velice namáhaným místem. Dogma, které dlouhodobě platilo, a to že se strukový svěrač uzavírá po ukončeném dojení do jedné hodiny, je již dávno popřené. Čas definitivního uzavírání strukového kanálku je daleko delší, a to dokonce 6–8 hodin. Tak dojnice, které jsou dojeny třikrát denně, mají prakticky po celý den strukový kanálek otevřený a tedy i přístupný pro infekci z vnějšího prostředí. Keratinová vrstva ve strukovém kanálku má baktericidní účinky a měla by se podílet na likvidaci prostupujících patogenů. Její kvalita je významně ovlivňována opět specifickými komponenty v krmné dávce. O vzniku keratinové zátky se vždy hovoří v souvislosti se zaprahlostí dojnice. Určitou nevýhodou je, že se vytváří až za 14 dnů po období zasušení a přibližně 14 dnů před předpokládaným otelením se fyziologicky rozpouští. V případě proniknutí bakteriálních zárodků do strukového kanálku krátce po zasušení bakterie mohou dokonce v mléčné žláze přežívat až do počáteční doby tvorby mléka, kdy se patogeny pomnoží a v případě vnímavého a imunologicky handicapovaného jedince způsobí zánět. Je dokonce prokázáno, že čím dojnice dosahuje vyšší užitkovosti, tím má větší problém s uzavíráním struků.
Čtrnáct dnů před vytvořením keratinové zátky po zasušení stejně jako 14 dnů po jejím rozpuštění může být pro zdravotní status mléčné žlázy kritických. Na mléčnou žlázu v tomto období působí celá škála rizikových faktorů. Je přerušené dojení, které odplavovalo bakterie, mění se tlaky v mléčné žláze a je otevřený strukový kanálek, který slouží jako brána infekce. V mléčné žláze je v souvislosti s tím omezena fagocytární schopnost bílých krvinek. V tomto období se teprve formuje keratinová zátka. Stejně kritických je i posledních 14 dnů před otelením. Dochází ke změně velikosti mléčné žlázy, může začít odkapávat již vytvořené mléko, otevírá se tedy jednoznačně brána infekce v podobě otevřeného strukového kanálku a kromě toho dochází k omezení funkce obranných mechanismů v důsledku předporodního stresu.
Rozšíření strukového kanálku větší než 1 mm, vytažení strukového kanálku nebo vzniklé oděrky na povrchu kůže struku jsou jednoznačně vstupní branou infekce do mléčné žlázy. Jednoznačně by měly být tyto stavy střední a silné hyperkeratózy vyhodnoceny jako problémové. Měly by být zkontrolovány dojicí podtlaky, pulzy, podtlaky v podstrukové komoře včetně nastavených časů a průtoků mléka při fázi strojního dodojování. Stavy keratózy konce struků mají tedy úzkou návaznost na nastavení dojicí techniky, ale i na používaný materiál v lehacích boxech.
Kvalita ustájení
Kvalita ustájení ne vždy odpovídá potřebám zasušených dojnic v porodních boxech ani v následné laktaci. Ustájení vysokobřezích dojnic a jalovic na hluboké podestýlce jednoznačně vede ke zvýšení počtu mastitidních dojnic po otelení. Hluboká podestýlka je ideální živnou půdou pro bakterie, které v ní nacházejí veškeré živiny potřebné pro svoji existenci. Vhodná jsou v tomto případě jednoznačně suchá slamnatá lože prosypávaná prostředky pro snížení vlhkosti a pravidelně minimálně dvakrát denně vyhrnovaná. Kvalita podestýlky (suchá a nezaplísněná), četnost vyhrnování hnoje a pravidelná dezinfekce v prostorách na telení by měla být naprostou samozřejmostí. V žádném případě by neměla být ustájena s dojnicemi zasušenými, na otelení nebo již otelenými žádná jiná kategorie. Dojnicím, které jsou určené k vyřazení nebo jsou v léčení, by měl být vymezen jiný prostor. Stejně zvýšená koncentrace zvířat v sekcích vede k možnosti silnějšího bakteriálního tlaku a v návaznosti na to i zvýšenému výskytu zejména environmentálních mastitid.
Dojení a hygiena mléčné žlázy
Otelené dojnice by měly být optimálně dojeny stejně nastavenou a technicky vybavenou dojicí technikou v mlezivovém období jako po něm. Stále ještě přetrvávající dojení pouze do konví na některých porodnách jednoznačně nemůže zabezpečit standardní technické podmínky a vytváří se tak prostor pro předojování a nekvalitní dojení a možnost vzniku mastitid. Obdobná situace nastává, pokud jsou dojnice dojeny do konví i na dojírnách. Nejvhodnější způsob je dojení dojicími jednotkami dojírny. Otelené dojnice by se vždy měly dojit jako první. Pokud by na jednu dojicí jednotku vycházelo na podojení více kusů této kategorie, je nezbytně nutné u dojicí jednotky před dalším použitím provádět dezinfekci pro omezení možnosti přenosu patogenů zejména v období poporodní imunosuprese. První dojení by mělo být ideálně do 4–6 hodin po otelení. V souvislosti s faktory, které se spolupodílí na vzniku mastitid po otelení, nelze opominout i hygienu přípravy mléčné žlázy na dojení.
Mléčná žláza by se neměla nikdy při přípravě na dojení sprchovat. V období po otelení to platí dvojnásob. Obsluha by měla vždy pracovat v pravidelně dezinfikovaných rukavicích, jednorázové, zejména papírové utěrky by měly být dezinfikované v roztoku kyseliny peroctové. Stejně se mohou používat i hadrové utěrky. Mezi oddojením a nasazením dojicí jednotky by vždy měl být krok otření struků dezinfikovanou utěrkou. Nikdy by nemělo docházet k podojení neošetřených struků. Je prokázané, že otírání struků před dojením dezinfikovanou utěrkou významně snižuje počty všech bakterií na povrchu kůže struku na rozdíl od používaných dezinfekčních pěn.
Dezinfekční ošetření struku po zaprahnutí přípravkem s delší dobou působnosti je v našich provozech čím dále častější. Převážná část tohoto sortimentu vydrží na strucích do 4–5 dnů, a tak se sníží riziko vniku bakterií do strukového kanálku alespoň na polovinu. Všechny dezinfekční prostředky používané po zasušení by měly být bariérové, a to s vyšším zastoupením bariérové složky, která vytváří okolo struku mechanickou ochranu. Dezinfekce struků klasickými dezinfekčními nebariérovými prostředky nemá význam. Výběr dezinfekčních prostředků pro běžné ošetření struků po podojení záleží na mastitidní situaci a podmínkách ustájení. Platí jedno zásadní pravidlo, a to čím je infekční tlak ve stáji vyšší a podmínky horší, tím by se měly používat kvalitnější a zaručeně bariérové prostředky. Často je bariéra zaměňována v provozu zemědělských farem za vrstvu barvy na povrchu kůže struku. Ale barva jednoznačně není bariéra.
Proces zaprahování
Proces zaprahování dojnic na konci laktace nabývá na velké vážnosti u provozovatelů zemědělských farem produkujících mléko, a to nejen z titulu rozhodování o kondici dojnice po otelení, množství nádoje, ale i zdravotního stavu mléčné žlázy. Rozhoduje se o ekonomice výroby, zpeněžení, hygienické kvalitě mléka, zdravotním stavu mléčné žlázy a celkovém množství nákladů, z nichž náklady na případné léčení a práci veterinární služby mohou hrát velký podíl. Kromě jiného je proces zaprahování jedním z velice důležitých kroků, který napomáhá v úspěšnosti zvládnutí mastitidní situace po otelení.
Je potvrzeno, že v období stání na sucho vzniká více než 60 % nových infekcí.
Zaprahnutí respektující nejenom zdravotní historii mléčné žlázy, ale i aktuální zdravotní stav může vytvořit podmínky jednak pro naprosto bezproblémový start nové laktace, jednak vyřešit nezvládnuté mastitidy z období laktace způsobené některými bakteriálními původci. Současně však terapie v období stání na sucho vytváří prostor pro prevenci nových výskytů mastitid. Vedle toho je v tomto období dán prostor a šance pro vyléčení chronických mastitid.
Dojnice by se měly do konce laktace před zaprahnutím dojit dvakrát denně, to znamená beze změny frekvence dojení. Optimální je, když dojnice je již na zaprahování fyziologicky připravena a vůbec nejlepších výsledků se dosahuje, pokud celkový nádoj při zaprahnutí je nižší než deset kilogramů. O zvoleném způsobu zaprahování by měl rozhodnout jednak aktuálně zjištěný zdravotní stav mléčné žlázy a jednak i mastitidní historie v nejkratším možném intervalu 60 dnů předem s ohledem na zdravotní průběh celé laktace. O každé dojnici, která se bude zaprahovat, by se měla vést přesná evidence na zdravotních kartách v počítačové nebo písemné podobě.
Proces zaprahování by měla mít na starosti vždy jedna maximálně zodpovědná osoba, která by úzce spolupracovala s veterinárním lékařem. Při rozhodování o způsobu zaprahování by mělo být uvažováno individuálně u každé dojnice. Je nutné zdůraznit, že nevyléčená infekce v době zasušení postihuje a významně ovlivňuje laktaci následnou. Pro kontrolu zdravotního stavu mléčné žlázy je třeba aktuálně provést stájový NK test, operativně je třeba znát aktuální hodnotu PSB. Nejlepší je vybavit provoz stáje s dojnicemi přístrojem na stanovení PSB, ideálně pak pomocí přístroje De Laval cell counter. Pro správnou volbu antibiotik na zaprahování je třeba znát i bakteriální původce mastitid. Pokud v průběhu laktace nebyly zaznamenány žádné problémy se zdravotním stavem mléčné žlázy a PSB dosahovalo hodnot do 200 000 v 1 mililitru mléka, lze zvolit neantibiotický způsob zaprahování přípravkem Orbeseal, který definitivně zaslepí strukový kanálek, nepropustí patogenní zárodky do strukového kanálku a je s prvním nadojeným mlékem po otelení vypuzen. Chrání tak mléčnou žlázu před vniknutím mikrobiálních zárodků během stání na sucho, a to až po dobu 100 dnů. Jiná situace ovšem nastává, když dojnice měla v průběhu laktace a aktuálně zjištěné hodnoty vyšší než 200 000, ale bez klinického nálezu mastitidy. V tomto případě je vhodné aplikovat do jednotlivých struků antibiotikum, zvolené podle citlivosti na zjištěné patogeny, a doplnit jej opět strukovou zátkou Orbesealem.
Jiné řešení se musí zvolit, když je v době zasušování zjištěna aktuálně mastitida. Je nutné se pokusit ji nejdříve přeléčit antibiotiky určenými na léčbu v laktaci a pak teprve dojnici zasušit podle předkládaného schématu antibiotiky. Nejzávažnější situace nastává, když dojnice měla dlouhodobě v průběhu laktace opakované problémy se zdravotním stavem mléčné žlázy, které se nepodařily vyřešit. V tomto případě se potvrdil jako nejúspěšnější způsob možné záchrany vysokobřezí dojnice následující postup: tři intramamární aplikace antibiotika pro léčení v laktaci, v návaznosti na to jedna intramamární aplikace antibiotika v době zasušení a následně pak minimálně 2–3 intramuskulární aplikace antibiotika s prodlouženým účinkem. Důležité při tom je, aby jakákoli aplikace antibiotik nebo Orbesealu byla prováděna asepticky. Optimální je, pokud se mohou zasušené dojnice vypustit na pastviny a tam pobývat až do doby otelení. Okolnosti působí vysoce pozitivně, a to jak na kondici, zdravotní stav paznehtů, ale i na zdravotní stav mléčné žlázy.
Stání na sucho
Je nutné zhodnotit, zda organizačně zvládáme období stání na sucho.
Hodnota PSB před zasušením i po otelení nižší než 200 000 je jednoznačně úspěšná. Stejný úspěch zaznamenáváme, pokud hodnota PSB v mléce dojnice před zasušením byla vyšší než 200 000 a po otelení nižší. Znamená to, že jsme se správně rozhodli o systému zaprahnutí. Naproti tomu zjištěné hodnoty PSB nám mohou signalizovat i neúspěšná rozhodnutí. Vysoké hodnoty by nám měly být podnětem pro úvahy a změny, které by nám přinesly požadovaný výsledek. V podnicích, kde se nedaří zvládat období přípravy stání na sucho, by měli přistoupit k odběrům vzorků mléka na bakteriologické rozbory, a to před zaprahnutím a ihned po otelení. Získané výsledky přehledu patogenů mají vysokou vypovídací schopnost o správnosti volby režimu zaprahování, ale i pravděpodobnosti kontaminace mléčné žlázy v průběhu stání na sucho. Naším cílem by měl být nález sterilního mléka z mléčné žlázy s PSB do 100 000, protože jedině taková je zárukou i velmi dobré zdravotní kondice dojnice.
Kritériem optimálního zvládnutí období stání na sucho by měl být ukazatel počtu nových infekcí ze stání na sucho, který by neměl překročit 11 % a současně úspěšnost léčby v tomto období by měla být vyšší než 80 %. Do produkce by se měly zařazovat dojnice po otelení jen s negativním výsledkem kultivačního vyšetření.
Klíčové informace
– Podle hladiny somatických buněk v mléce lze usuzovat i na celou škálu nefyziologických změn látkových obsahů složek – jako jsou bílkovina, kasein nebo laktóza. V souvislosti s nárůstem hodnoty PSB se významně mění i technologické vlastnosti mléka při jeho finalizaci v mlékárnách.
– Ve světovém obchodu s mlékem se počet somatických buněk stává základním kritériem národní a mezinárodní regulace kvality mléka, zdravotního stavu mléčné žlázy a v souvislosti s tím i výskytu klinických a subklinických mastitid.
– Úroveň počtu somatických buněk v mléce má vliv na ziskovost farmy. Té lze dosáhnout jedině tehdy, pokud počet dojnic s hodnotou do 100 000 PSB bude mít maximální možné zastoupení.
Ing. Růžena Seydlová, Ph.D.,
Milcom, a. s.
