Šumava je nejen národním parkem, ale i významnou biosférickou rezervací. Biosférické rezervace jsou velkoplošná chráněná území, vyhlášená v roce 1970 v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra. Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny dílčí oblasti biosféry Země, připomněla v rámci dvacetiletého výročí od vyhlášení národního parku v tétooblasti Jarmila Krebsová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.
Tato území představují reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. Hlavním posláním je ochrana ekosystémů a rostlinných i živočišných druhů, věda a výzkum, ekologická výchova a zajištění udržitelného rozvoje života místních obyvatel.
Biosférickou rezervaci Šumava najdeme v horské oblasti podél rakouské a bavorské hranice. Celá oblast byla vždy ovlivněna aktivitami lidí a využívána již od 10. století (např. dolování zlata, sklářství). Pralesovité horské lesy, jezera glaciálního původu, rašeliniště, řeky a jejich kaňony, to vše jsou hodnoty, které se do dnešní doby uchovaly a kterými toto území oplývá. Les je zde přítomen na více než 65 % rozlohy biosférické rezervace (květnaté a acidofilní bučiny, horské smrčiny, rašelinné bory); v porovnání s národním parkem Šumava, kde je procento zastoupení lesa vyšší (83,8 %). V oblasti žije řada druhů vzácných zvířat. Zajímavý je výskyt severské myšivky horské, vzácně tam také žije reintrodukovaný rys ostrovid. Z volně žijících ptáků potom tetřev hlušec a tetřívek obecný. V pramenné oblasti řeky Blanice najdeme území s největším výskytem perlorodky říční v České republice.
„Biosférické rezervace jsou takovým mírovým úsilím o důstojný a barevný život v řádu přírody. Na Šumavě se o to pokoušíme už dvacet let, “ uvedl Ivan Rynda, předseda Českého národního komitétu pro program MaB UNESCO – Člověk a biosféra, jenž je zároveň zástupcem AOPK ČR v této pracovní skupině.
V České republice jsou součástí projektu biosférické rezervace kromě Šumavy i Bílé Karpaty, Dolní Morava, Krkonoše, Křivoklátsko a Třeboňsko.