Loňská sklizeň ovoce byla mírně podprůměrná, lišila se podle jednotlivých druhů. "Větší úrodu jsme přitom měli jen u meruněk a hrušek, u ostatních druhů byla víceméně úroda nižší,“ uvedl předseda ovocnářské unie ČR Martin Ludvík na Ovocnářských dnech v Hradci Králové.
Poukázal na to, že z mnohých ovocných druhů se již stávají torza. „Angrešt nepěstujeme již vůbec, z broskví zhruba desetinu toho, co jsme dělali dříve, končí se s rybízem, kterého se nyní produkují do tisíce tun, a i ostatní druhy ovoce v dlouhodobém horizontu klesají,“ řekl. Například broskví se pěstovalo kolem 12 tisíc tun, nyní jsme na 300 až 400 tunách, uvedl Ludvík jako příklad s tím, že plochy tohoto druhu se stále snižují. „Výše sklizní ovoce v posledních letech výrazně meziročně kolísají. Je tu daleko více škod, způsobených vlivem klimatických změn, zejména jarních mrazů, a to se promítá na úrodě,“ doplnil. V minulém roce se podle něj sklidilo celkem 133 741 tun ovoce, což bylo o sedm procent méně ve srovnání s pětiletým průměrem. Z toho úroda jablek, která jsou hlavním pěstovaným druhem, představovala 110 006 tun. Dlouhodobá nerentabilita ovocnářství se odráží v trvalém poklesu ploch sadů a od roku 2020 velká nejistota při zvyšujících se nákladech, zda se to povede promítnout do realizačních cen. Od roku 1989 se plochy sadů snížily z 23 tisíc hektarů na 13 tisíc hektarů. Ludvík uvedl, že v letech 2020 a 2021 klesly nové výsadby na pouhých 160 a 240 hektarů. Předtím se v uplynulých deseti letech vysazovalo ročně kolem 350 hektarů. Ovocné sady přitom mají zcela mimořádnou a unikátní krajinotvornou funkci, zdůraznil Ludvík.
