Tradiční dvoudenní Ovocnářské dny v Hradci Králové se v obvyklém termínu v polovině ledna kvůli omezením souvisejícím s epidemií koronaviru konat nebudou. Pokud to epidemická situace dovolí, mohli by se ovocnáři v hradeckém kongresovém centru Aldis sejít v náhradním termínu v polovině března. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ovocnářské dny jsou největší republikovou akcí pro pěstitele ovoce.

Kvůli epidemii covidu se Ovocnářské dny v roce 2021 vůbec nekonaly. Naposledy se ovocnáři sešli v polovině ledna roku 2020 na tehdejším 63. ročníku Ovocnářských dnů.
Hromadných veřejných akcí se může podle aktuálních vládních nařízení účastnit nejvýše 100 lidí. "Ovocnářských dnů se obvykle účastní kolem 400 až 500 lidí," řekl Ludvík.
Cílem Ovocnářských dnů je bilance uplynulého roku, výměna zkušeností a diskuse o problémech a perspektivách českého ovocnářství a zemědělství. Mezi řečníky jsou vedle ovocnářů představitelé ministerstva zemědělství, Agrární komory či Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Na akci svou práci a výsledky prezentuje Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, který je i spolupořadatelem dnů. Součástí Ovocnářských dnů je i odborná část. Ovocnáři například diskutují o nových ovocných odrůdách, zemědělském pojištění, možnostech investic do obnovy sadů či o ochraně sadů před škůdci.*

Čeští sadaři končí s pěstováním černého, červeného a bílého rybízu. O ovoce, které se používá především na zpracování, není mezi zpracovatelskými podniky zájem. Výkupní ceny rybízu jsou dlouhodobě velmi nízké a sadařům se jej nevyplatí pěstovat. Po broskvích a angreštu je rybíz dalším ovocným druhem, který mizí z českých produkčních sadů. Celkové plochy sadů v ČR od roku 1989 trvale klesají. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové do dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Loni sklizeň všech druhů rybízu klesla o téměř 50 procent na 963 tun. "Úroda rybízu spadla pod hranici 1000 tun. Můžeme tak hovořit o tom, že jeho pěstování v ČR končí," řekl Ludvík. Dodal, že v minulosti sklizeň rybízu dosahovala až 5000 tun. Za socialismu se rybíz hojně pěstoval i na zahrádkách a následně se vykupoval. Bílý rybíz se již vůbec nevysazuje. V České republice se pěstuje na posledních dvou hektarech, z nichž 95 procent plochy patří mezi staré výsadby s poklesem plodnosti. Obdobné to je s červeným rybízem, kterého je v ČR 557 hektarů a 91 procent ploch je starých. U černého rybízu se z 372 hektarů řadí mezi staré výsadby 60 procent ploch. Relevantní pěstování angreštu skončilo v ČR zhruba před deseti lety. Zatímco před 30 lety se v Česku sklízelo až 1000 tun angreštu ročně, loni ovocnáři oznámili sklizeň jedné tuny. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, nyní ho mají na třech hektarech. Pěstování broskví skončilo v uplynulém desetiletí. Loni se jejich produkce propadla na pouhých 448 tun. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11 tisíc tun.*

Výsledky dlouhodobě ukazují, že největší problém s kvalitou mají potraviny ze třetích zemí, následují potraviny z jiných členských států Evropské unie a nejmenší problém podle našich objektivních výsledků mají potraviny vyrobené na území České republiky. Uvedl to minulý týden ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica na Ovocnářských dnech v Hradci Králové. Zároveň informoval o další činnosti dozorového orgánu.

Cílem každého dozorového orgánu je ochrana spotřebitelů. Dlouhodobě a systematicky k tomu přidávám ještě jeden významný cíl, a tím je příspěvek dozorového orgánu k rovným konkurenčním podmínkám na trhu. Pokud někdo dodržuje pravidla hry, má s dodržením hygieny, správné technologie, označování potravin a podobně určité vynaložené náklady, pokud někdo tato pravidla hry nedodržuje, má nižší náklady a v souvislosti s tím nemalou konkurenční výhodu na trhu. My nejsme ti, kteří by měli v kompetenci kontrolovat cenotvorbu, zabýváme se kvalitou, bezpečností a označováním potravin. Rozumím však nářkům zemědělců a potravinářů, jestliže zboží vyprodukované v jiných zemích vstupuje na český trh s nižší cenou. Přitom požadavky na kvalitu a bezpečnost jsou stejné. Snažíme se problematiku bezpečnosti potravin pojmout v celém potravinovém řetězci a o výsledcích naší práce pravidelně informujeme formou tiskových zpráv nebo na webu Potraviny na pranýři.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla vloni 45 530 kontrol. Vloni vydala
Přes 2100 pravomocných rozhodnutí o uložení pokuty ve správním řízení v celkové výši pokut přes 111 milionů korun. Z celkového počtu bylo 104 pravomocných rozhodnutí, které se týkaly čerstvého ovoce a zeleniny, přičemž pokuty dosáhly výše přes 21 milionů korun. Tento segment je i pro nás velmi významný.
Výše sankcí souvisí s tím, jaké delikty jsou zjišťovány u kontrolovaných osob. Jsme přitom schopni podle stejné matrice zhodnotit jak zboží tuzemské produkce, tak zboží ze zahraničí. U ovoce ročně prověřujeme několik desítek tisíc šarží formou screeningu. Teprve při podezření, že by mohlo dojít k nedodržení stanovených parametrů, prověřuje se detailní metodou.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce vloni podrobila podrobné kontrole 1749 šarží různých druhů ovoce a zjistila, že 291 z nich je nevyhovujících. Prohřešky se týkaly nedostatků v označování, nebo v kvalitě. Buď šlo o chybějící údaje, nebo údaje, které neodpovídaly realitě, ať šlo o zemi původu, nebo příslušná šarže byla kvalitativně zařazena do vyšší třídy jakosti, než by jí reálně odpovídala.

Loňská sklizeň ovoce v sadech českých ovocnářů klesla meziročně o 21 procent na 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území České republiky. Vyplývá to z dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Důvodem propadu úrody byly jarní mrazy. Ztráty na tržbách ovocnáři odhadli na půl miliardy korun. Od státu by na kompenzacích mohli dostat až 208 milionů korun. Uvedl to na tradičních Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

V porovnání s průměrem sklizní posledních tří let byl propad loňské úrody na úrovni 27 procent. Nižší sklizeň ovoce než loni byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se sklidilo 101 249 tun ovoce. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i předloni, kdy ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Vláda na kompenzace za ztrátu tržeb ovocnářům a také lesním školkařům slíbila přes 200 milionů korun. Z nich 57 milionů korun představují peníze nevyčerpané loni, kdy na kompenzace ze ztrát mrazem stát uvolnil celkem 133 milionů korun. Ministr zemědělství Jiří Milek oznámil, že příjem žádostí o kompenzace ze ztrát na tržbách z letního ovoce a v takzvaném režimu de minimis, což je umožnění státní podpory díky relativně nízkým hodnotám začal 15. ledna, a to prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. U jablek a hrušek se žádosti začnou přijímat v polovině dubna. "Ministerstvo zemědělství se v rámci svých možností snaží škody zmírňovat," řekl Milek ovocnářům.*

 

Sklizeň ovoce loni klesla o 20 procent na 150 100 tun. Důvodem byly jarní mrazy, které zasáhly zejména jižní Moravu. Propady na historická minima zaznamenaly sklizně meruněk a broskví. Naopak výrazně nadprůměrná byla úroda třešní. Uvedl to na Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Celkové ztráty z mrazů ovocnáři již vyčíslili téměř na 400 milionů korun. Vláda jim loni schválila odškodnění 133 milionů korun.

Ministr zemědělství Marian Jurečka míní, že ovocnářství by se mělo i díky veřejným podporám nyní dostávat do období stabilizace. Připomněl zejména investiční podpory na výsadby nových sadů či kapkové závlahy. Větší šanci by měli podle ministra ovocnáři získat v programu Ovoce a zelenina do škol. V programu dostávají školáci prvního stupně základních škol zdarma ovoce, zeleninu a výrobky z nich. Po loňské úpravě podmínek programu mohou ovoce do škol dodávat nově přímo pěstitelé. Jak informoval Jurečka, dnes máme zhruba 92 procent škol v tomto programu a zhruba 98 procent všech žáků. Podle zájmu pěstitelů o zapojení do programu by se podle ministra mohlo následně uvažovat o rozšíření programu i na druhý stupeň základních škol. Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce pak informoval o zjištěných pochybení na trhu s ovocem.*

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 4

Sklizeň ovoce v ČR loni vzrostla o 24 procent na 188 462 tun. Oproti původním prognózám se na objemu úrody příliš negativně nepodepsalo loňské mimořádné sucho. U jádrovin se však nedostatek vláhy projevil nižší kvalitou, když výrazně více plodů bylo menších a skončilo tak v moštech a jiném průmyslovém zpracování. Vůbec nejvíce se v novodobé historii loni urodilo hrušek. Meziročně vyšší sklizeň měly všechny ovocné druhy. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Základ loňské dobré úrodě položily příznivé vegetační podmínky na jaře. "Nepřišly žádné jarní mrazy. Menší byl i výskyt škod krupobitím," uvedl Ludvík. Dobré jaro svědčilo zejména peckovinám, jejichž sklizeň přichází dříve a sucha je nezasáhla. U třešní, višní, meruněk i broskví tak ovocnáři loni zaznamenali nárůst sklizně. Sucha však ovlivnila jablka, která jsou hlavním ovocným druhem v České republice.  Sklizeň jablek loni meziročně vzrostla o 19 procent na 155 640 tun a byla tak největší za posledních sedm let. Kvůli suchu však byly plody malé a více než polovina úrody skončila v moštu. Obvyklý poměr jablek na konzum a na průmyslové zpracování je opačný a pohybuje se na úrovni 60 procent konzumu ku 40 procentům na mošt. "Cena jablek na zpracování je zhruba třetinová až čtvrtinová než cena konzumních, takže to bude mít vliv na hospodaření podniků," řekl Ludvík.*

 

Pěstování broskví v sadech velkopěstitelů v České republice končí. Zájem o broskve z ČR nemají obchodníci ani zpracovatelé, sady jsou přestárlé a likvidují se. Loni se sklizeň broskví v Česku propadla v novodobé historii na nejnižších 893 tun. "Loňský rok tak byl zlomem, kdy můžeme hovořit o ukončení pěstování broskví v ČR," řekl dnes na tradičních Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci z Itálie, Řecka a Španělska, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezónní záležitostí jednoho měsíce. Trh se zpracovanými broskvemi pak ovládla Čína. "V obchodních řetězcích nenajdete českou broskev. Spotřebitel již neví, jak chutná broskev uzrálá na stromě. Šlechtění šlo směrem k tomu, aby broskve dobře vypadaly a vydržely transport. Na chuť se zapomnělo," řekl Ludvík. Do budoucna budou mít podle něj české broskve své místo na farmářských trzích a v lokálním prodeji. "Nezmizí úplně, budou se pěstovat a sklízet v řádu stovek tun," uvedl. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň pohybovala na úrovni 11 000 tun. Od té doby šla produkce trvale dolů na úroveň pod 2000 tun v roce 2010. Loni přišel další pád. Aktuálně v České republice zbývá posledních asi 560 hektarů broskvoňových sadů, zatímco ještě před pěti lety to bylo 800 hektarů. Mladých sadů broskvoní jsou nyní pouhá čtyři procenta, přestárlých jsou zhruba dvě třetiny. Na rozdíl od broskví se potíže netýkají jiného teplomilnějšího ovoce, meruněk. "Poptávka po meruňkách je nejen v drobném prodeji, ale i u obchodníků a zpracovatelů," řekl Ludvík. Sady meruněk mají stále nad 1000 hektarů, z nichž zhruba tři pětiny patří mezi mladé či plně plodné výsadby.*

Sklizeň ovoce v České republice byla loni nejvyšší za posledních pět let, sklidilo se 152 464 tun. Meziročně vzrostla o 2,2 procenta a v porovnání s pětiletým průměrem o 11 procent. Ovocnáře však trápí nízké ceny, které se propadly po loňském zavedení ruského embarga na dovoz ovoce z EU. U jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, farmářské ceny klesly o čtvrtinu pod osm korun za kilogram. Výpadek v tržbách u jablek by mohl činit asi 300 milionů korun. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové, které se konají 20. a 21. ledna, to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Sezona bude podle něj kvůli propadu cen pro ovocnáře ztrátová a zřejmě se projeví v odložení investic. Více pád cen postihne podniky, které měly loni nižší úrodu. "Zažíváme krizi cen na evropském trhu," řekl Ludvík. Pokles cen zesiluje i to, že loňská úroda jablek v EU vzrostla o desetinu přibližně na 12 milionů tun a byla nejvyšší za posledních 12 let.

"Výrazná změna cen směrem nahoru se čekat nedá. Trh stále bude pod tlakem nabídky jablek, zejména z rostoucí produkce v Polsku," řekl Ludvík. Krize cen podle něj bude zřejmě trvat déle než tuto sezonu, protože ji prodlouží pád rublu a nižší koupěschopnost v Rusku. Ludvík poznamenal, že loňská opatření Evropské komise ke stabilizaci cen po zavedení ruského embarga nepřinesla prakticky žádný efekt.
Snížení cen jablek v obchodech přineslo vyšší zájem spotřebitelů. "Po snížení cen začali lidé jablka více kupovat, například odbyt v prosinci byl nejvyšší za posledních deset let," řekl Ludvík. Ovocnáři tak nemají obavu z toho, že zásobu jablek, která k začátku ledna činila přes 41 000 tun, do konce sezony v polovině roku neprodají. Celkem bude český trh podle Ludvíka do konce června žádat zhruba 70 000 tun jablek, takže kolem 40 procent poptávky připadne na dovoz.
Sklizeň jablek loni v Česku vzrostla meziročně o 8,5 procenta na 130 902 tun. Hlavně to bylo díky příznivému podzimnímu počasí. Právě jablka se zasloužila o celkové zvýšení úrody ovoce, protože u většiny ostatních hlavních ovocných druhů byla nižší.
Špatný rok zažili pěstitelé hrušek, jejichž sklizeň klesla o polovinu na 3800 tun. Méně než předloni se sklidilo i višní, meruněk, broskví a švestek. Na jejich nižší úrodě se podepsaly dvě vlny jarních mrazů. První byla v dubnu a více zasáhla Moravu a poškodila hlavně peckoviny, nejvíce meruňky a broskve. Druhý mráz v období začátku května více škodil v Čechách, zejména jádrovinám.
V ČR je zhruba 17 558 hektarů produkčních ovocných sadů. Z toho 9023 hektarů připadá na jabloně. Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje na více než jednu miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5000 lidí.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down