Ministerstvo zemědělství (MZe) rozšířilo oblast lesů nejvíce zasažených kůrovcem. V takzvaných červených zónách nemusí lesníci dodržovat některá opatření. Prodlužuje se v nich například lhůta pro zalesnění ze dvou na pět let. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Uvedlo, že rozšiřování zón je potřeba, i když kůrovcová kalamita zpomaluje.
Aktuálně je podle MZe v těchto zónách 6542 katastrálních území, což je zhruba polovina katastrů v ČR, od 1. ledna 2023 se rozšíří o 128 katastrálních území. V ČR se stále obnovují lesy po rozsáhlé kůrovcové kalamitě, loni se podle Českého statistického úřadu vytěžilo 30,3 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry a 86,9 procenta vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Meziročně bylo vytěženo o 7,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví méně.
Mluvčí MZe Vojtěch Bílý uvedl, že zařazení do červené zóny je informace pro vlastníky, lesní hospodáře nebo státní správu o tomu, že se vytváří speciální podmínky pro zvládnutí kalamity a řešení jejích následků. MZe nezjišťuje celkovou rozlohu lesů v těchto zónách, protože pro zařazení katastrálního území je rozhodující vývoj kůrovce, nikoliv rozloha lesů, která je v každém území různá a liší se jejich skladba.
Ministerstvo vydalo nové opatření obecné povahy, které bude platit od 1. ledna příštího roku a které upravuje povinnosti lesníků v červených zónách. Od roku 2023 přestane platit výjimka z povinnosti používat proti kůrovci lapače. Neprodlužuje se také možnost odložení těžby kůrovcových souší nebo využívání reprodukčního materiálu lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky kromě smrku ztepilého k zalesňování holin po kalamitě. V platnosti zůstává kromě prodloužení lhůty pro zalesnění možnost ponechat v lesích nezalesněné pruhy v červených zónách.*
