Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni museli vytěžit 650 000 metrů krychlových kůrovcového dříví. Bylo to zhruba o 90 000 metrů krychlových méně, než plánovali,a také o 160 000 kubíků méně než v předchozím roce. "Z toho vyplývá, že se nám konečně podařilo obrátit kůrovcový trend a máme důvod k mírnému optimismu," uvedl v  tiskové zprávě jednatel ALSOL Arnošt Buček.

"Situace je však stále vážná, zvrátit současný pozitivní vývoj může i jedno suché jaro. V minulém roce kůrovec z českých lesů nezmizel, ale pouze jej lokálně ubylo, pořád je ho v krajině enormní množství," uvedl Buček.
ALSOL spravují církevní lesy v Olomouckém a Zlínském kraji o rozloze více než 42 000 hektarů. S poklesem nahodilých těžeb ubylo i hektarů kalamitních holin, proti předchozímu roku šlo o pokles o 17 procent, a to z 1163 hektarů na 965 hektarů holin. Lesníci se zaměřili na výsadbu, při jarní a podzimní etapě výsadby zalesnili 1103 hektarů bezmála 6,5 milionu sazenic. "Všude, kde je to vhodné, podporujeme také přirozenou obnovu lesa, kterou se nám v loňském roce podařilo obnovit les na rozloze 258 hektarů," uvedl Buček.
Lesníky letos čeká také obnova lesních cest. "V letošním roce budeme poprvé čerpat prostředky z naspořené rezervy na opravu lesních cest, které kvůli zvýšenému provozu v lese utrpěly značné škody. Našim cílem bylo a je tyto komunikace opravovat průběžně, avšak až nyní, se snížením těžební činnosti, se můžeme intenzivněji pustit do jejich obnovy a údržby. Zároveň chceme část prostředků věnovat do společenské funkce lesa, konkrétně do oprav historických studánek a odpočinkových míst, která dlouhá léta chátrají," uvedl Buček.

Vlastníci lesů zažádali o 11,5 miliardy korun na kompenzace za propad cen dříví za loňský rok. Stát jim přerozdělí 3,6 miliardy korun, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, půjde tak zhruba o třetinu požadované sumy. Vlastníci už dříve uvedli, že podpora je nedostatečná.

Sazba pro nestátní vlastníky bude 145 korun na metr krychlový dřeva, pro státní lesy 90 Kč za metr krychlový. Dvě miliardy Kč jdou ze státního rozpočtu, 1,6 miliardy Kč ze zdrojů ministerstva. Většinu příspěvků by měli vlastníci dostat do konce roku.
"Žádostí o kůrovcový příspěvek za rok 2020 přišlo od vlastníků lesů celkem 12 522, což ve srovnání s loňskem představuje nárůst o jednu čtvrtinu. Kompenzace se týkají přibližně 30 milionů metrů krychlových dříví z nahodilých těžeb jehličnatého dříví," uvedl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Ministerstvo dosud na zmírnění kalamity poskytlo 9,3 miliardy korun, se současným kolem půjde o zhruba 13 miliard Kč.
Škody způsobené nízkou výkupní cenou kůrovcového dříví a předčasnou těžbou porostů loni dosáhly 44 miliard korun, odhadl v únoru think tank Czech forest. Kůrovec podle něj loni napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva. Současná výše podpory je podle Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů ČR (SVOL) nedostatečná, organizace požadovala jenom pro nestátní vlastníky lesů 6,7 miliardy korun. Získala polovinu, ale i pro státní vlastníky. Státnímu podniku Lesy ČR patří zhruba polovina lesů v republice.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) těžba dříví loni v Česku dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových. Meziročně se tak zvýšila o 9,7 procenta, uvedl ČSÚ na konci května. Těžba roste každoročně od roku 2013.*

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již kalamita odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. "Poslední velké bojiště s kůrovcem zůstává v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Děčínsku, Českolipsku a Liberecku," řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky Martin Zajíček. Lesníci se podle něj nyní soustřeďují na zalesnění a chystají obnovu zničených lesních cest.

K útlumu kůrovcové kalamity, která je největší v historii Česka, kromě intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro. Počasí zpozdilo jarní rojení kůrovce zhruba o jeden měsíc.

Prioritou Lesů ČR je obnova kůrovcem zničených lesů. "Do roku 2018 činila běžná plocha zalesnění u Lesů ČR deset tisíc hektarů, letos je v plánu 22 tisíc hektarů. Používali jsme ročně 50 až 55 milionů sazenic, letos to bude 90 až sto milionů," řekl nedávno generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

V regionech, kde již kalamita pominula, chystají Lesy ČR obnovu cest poničených těžební a dopravní technikou. "Finance již na to má podnik vyčleněné, do obnovy cest a lesní infrastruktury půjdou stovky milionů korun," řekl Zajíček. Připomněl, že díky rostoucím cenám dřeva podnik opět tvoří finanční rezervy na obnovu lesů a lesního majetku. V letošním prvním pololetí se podnik vrátil do zisku 680 milionů korun po loňské ztrátě 480 milionů korun.*

Díky loňskému srážkově nadprůměrnému roku a letošním dostatečným dešťům se výrazně zlepšila situace při obnově poškozených lesů na jižní Moravě. Pomohly i teploty, které nebyly nijak extrémní. Zatímco v předchozích letech byly ztráty na výsadbách ve Školním lesním podniku Křtiny, jenž patří Mendelově univerzitě, až 50 procent, letos to bylo do 15 procent, řekl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Lumír Dobrovolný. Podobně hovořili i zástupci Lesů města Brna a Městských lesů Znojmo.


Shodují se i v tom, že kůrovcová kalamita je zhruba po pěti letech minulostí jak díky tomu, že už kůrovec smrkové monokultury zlikvidoval, tak díky počasí, které nepřálo extrémní aktivitě brouka jako v minulých letech. Neznamená to, že by kůrovec z lesů zmizel, ale je pod kontrolou.
Lesníci tak nyní mají čas na obnovu lesa a na výchovné zásahy, tedy plánovanou výběrovou těžbu. Díky ní funguje i přirozená obnova lesa z náletu semen. "Z biologického i ekonomického pohledu ji upřednostňujeme. Letos jsme takto vykázali 25 hektarů přirozené obnovy," uvedl Dobrovolný.
Umělá výsadba však nyní tu přirozenou logicky výrazně převyšuje. "Loni jsme zalesňovali okolo 800 000 sazenic na 100 hektarů holin, letos to bude i s plánovaným podzimním zalesněním zhruba o třetinu méně. Před kůrovcovou kalamitou jsme běžně zalesňovali ročně 400 000 sazenic na 50 hektarech," uvedl Dobrovolný.*

Kůrovcem je mimořádně silně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v ČR. Ministerstvo zemědělství rozšířilo zónu, ve které mohou vlastníci upustit od některých opatření, o sedm procent na 6569 katastrálních území. To je polovina celkového počtu katastrů v ČR, uvedl úřad. V této takzvané červené zóně uvolňuje ministerstvo podmínky, aby měli vlastníci kapacitu na zpracovávání kůrovcového dříví a snižování následků kalamity.

Podle ministerstva se červená zóna rozšířila ve všech krajích. Nejde tak o jednu konkrétní oblast. "Další rozšíření území červené zóny má za cíl opět více uvolnit ruce majitelům lesů. V případě potřeby můžou ustoupit od předepsaných obranných opatření, která v jejich situaci už nemusí být efektivní. To jim umožní využít kapacity pouze na včasné vyhledávání napadených stromů a jejich účinnou asanaci zejména v době příznivého počasí," sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman. V lesích v červené zóně mají vlastníci možnost nepoužívat obranná opatření, jako jsou lapače nebo lapáky. "V případě kalamitních holin nad dva hektary můžou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe. Případně mohou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření porostního pláště," dodalo ministerstvo. Stát loni lesníkům povolil, že můžou v celé zemi prodloužit zalesňování kalamitních holin na pět let, dříve toto opatření platilo jenom v červené zóně. V jiných místech byla lhůta dva roky. Škody způsobené nízkou výkupní cenou kůrovcového dříví a předčasnou těžbou porostů loni dosáhly 44 miliard Kč, odhadl v únoru think tank Czech forest. Kůrovec podle něj loni napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva.*

Kvůli chladnějšímu počasí a dostatku srážek ubylo v lesích Mendelovy univerzity severně od Brna kůrovce, lesy se postupně zotavují. Vývoj počasí snížil počet generací kůrovce a tím i množství napadených stromů, řekl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

V letošním roce očekávají ve školním lesním podniku dvě generace kůrovce, což je o polovinu méně než v minulých letech. "Zatímco v minulém roce touto dobou činil podíl nahodilé, tedy hlavně kůrovcové, těžby okolo 90 procent, letos je to zhruba o 30 procent méně," uvedl Lubomír Dobrovolný, vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.

Následky postižení stromů z minulých let budou v lesích přetrvávat ještě dlouhou dobu. Například listnaté stromy poškozené suchem bude potřeba odtěžit i kvůli bezpečnosti lidí, kteří do lesa zavítají. Postupně už lesníci přecházejí na těžbu výchovnou, která slouží k úpravě počtu jedinců na ploše a druhové skladbě. Tento typ těžby museli dříve kvůli kůrovci odsouvat. Těžbu doplňuje i zalesňování. Letos na jaře vysadili lesníci 350 tisíc sazenic.*

Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce hospodařit s výdaji přibližně 58,5 miliardy korun, což je o 3,1 miliardy korun více proti rozpočtu schválenému na letošní rok. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. Dojednal však již avizovaný nárůst letošních výdajů například na odškodnění vlastníků lesů za sníženou cenu dříví kvůli přetlaku na trhu v souvislosti s kůrovcovou kalamitou o dvě miliardy korun, nebo odškodnění zemědělců a zpracovatelů postižených tornádem ve výši jedné miliardy.

Ministryně potvrdila, že řešili dofinancování rozpočtu z roku 2021 a na rozpočtu roku 2022 se oba představitelé shodli. „Dohodli jsme se, že z letošního rozpočtu budou na boj s kůrovcem poskytnuty dvě miliardy korun, na tornádo, jak řekl pan ministr (Toman), prostředky až do výše jedné miliardy korun. Škody se stále sčítají,“ řekla po jednání Schillerová. Podle Tomana v rámci sestavování rozpočtu má resort pokryté všechny potřeby, jako jsou národní dotace, pozemkové úpravy, či obnovu lesů a vodního hospodářství. Kromě toho asi 400 milionů korun by mělo ještě směřovat na podporu Programu rozvoje venkova (PRV). Ministerstvo zemědělství již avizovalo, že v podzimním 13. kole PRV chce přerozdělit 1,2 miliardy korun. Peníze mají směřovat na zlepšení stavu lesů, vzdělávání a podporu zemědělců. Ministr jednal s ministryní financí také o kofinancování evropského Programu rozvoje venkova na příští programovací období po roce 2022. Evropský rozvojový program přináší zemědělcům v tzv. druhém pilíři evropské zemědělské politiky, tedy PRV, peníze na investice.

V jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO) vrcholí boj s přemnoženým kůrovcem v lesích, kde je v plném proudu hlavní turistická sezona. Kromě lapáků a sítí pokračují ozdravovací těžby. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) žádají návštěvníky i místní o respektování situace, která souvisí se zvýšenou činností lesníků v Brdech. Letošní a příští rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový. Uvedl to ředitel VLS Petr Král. Nejvíce zatíženě komunikace osadili informačními tabulemi.

"Lesní cesty po skončení kalamitních těžeb obnovíme a zalesníme vzniklé holiny druhově pestrou výsadbou dřevin. Klíčové je však v těchto týdnech snížit takzvaný kalamitní základ v lesích, tedy početnost populace lýkožrouta smrkového v Brdech," uvedl Král. Boj lesníků se podle mluvčího VLS Jana Sotony koncentruje z velké části do hlavní turistické sezony od jara do srpna, kdy se lýkožrout smrkový rojí a napadá stromy. "Víme, že situace, kdy máme v Brdech nasazeny veškeré dostupné prostředky, komplikuje rekreaci a omezuje návštěvníky i obyvatele přilehlých obcí. V současnosti je však pro Brdy strategickou prioritou zamezit množení kůrovce těžbou a sanací napadených stromů dříve, než z nich vylétne nová populace lýkožrouta a napadne další porosty," řekl výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral. VLS chtějí včas napadené stromy najít a zpracovat, a zabránit tak pyramidovému šíření. Z každého stromu se vyvine populace, která napadne dalších deset smrků. VLS žádají návštěvníky, aby dbali bezpečnosti na cestách, kde se pohybuje technika a vozy s dřívím. Zvýšenými těžbami navíc může dojít k dočasnému poškození lesních komunikací, a to i těch, po nichž vedou turistické trasy. Podle mluvčího někteří návštěvníci obviňují lesníky z toho, že těží zdravé stromy. Včasné sanační zásahy jsou totiž prováděny na napadených porostech, které ale zatím nejeví známky usychání a působí na první pohled vitálně, řekl. Podle vedoucího lesní výroby VLS Pavla Češky se napadení dá poznat jen podle malých drtinek na kůře kmene. "Řada návštěvníků je ale přesvědčená, že kůrovcový strom musí jevit známky usychání. U takových stromů už však nemá těžba z hlediska šíření kalamity účel, protože jej škůdce opustil. Jde jen o řešení důsledků a nebezpečí spojených s pádem suchých větví či kmenů," dodal.*

Lesům města Brna, které spravují neucelenou plochu 8300 hektarů, loni meziročně klesl zisk ze 7,5 milionu korun na 5,4 milionu korun. Snížily se i tržby, a to ze 155 milionů na 144 milionů korun. Uplynulý rok byl pro městskou firmu jedním z nejtěžších, ke kůrovcové kalamitě se přidala koronavirová pandemie. Rok 2020 prověřil fyzický i psychický stav zaměstnanců, uvedl ve výroční zprávě ve Sbírce listin ředitel společnost Jiří Neshyba.

S pokračující kůrovcovou kalamitou se pojilo také neprodejné dřevo a lesní cesty zničené extrémní dopravou. "Kůrovcová kalamita, která již třetím rokem sužuje vlastníky lesů, si vybrala svou daň i na porostech v naší správě. To se promítá jak v ekonomických, tak ekologických dopadech na lesní hospodářství a stav brněnských městských lesů. Podíl nahodilé těžby je téměř na úrovni 100 procent těženého objemu," sdělil Neshyba. Lesníci loni vytěžili 144 000 metrů krychlových dřeva, což je jen nepatrně víc než v roce 2019. Vzrostly však náklady na těžbu, u jednoho metru krychlového o 44 korun na 384 korun. Cena dřeva se navíc v druhé polovině loňského roku dostala na historické minimum. "Prodej sortimentů vyrobených ze surového dříví získaného při zpracování kůrovcové kalamity patří k těm nejproblematičtějším v posledních letech. Obrovský přetlak nabízeného kalamitního dříví zásadně ovlivnil cenu na trhu," uvedl Neshyba. Meziroční pokles cen u jehličnatých sortimentů činil 164 korun za metr krychlový. Velké množství vytěženého kalamitního dříví našlo odbyt až v Číně. Výše nákladů na pěstební činnost za rok 2020 dosáhla téměř 31 milionů korun, což je proti předchozím rokům významné navýšení. Nejvíce stojí zalesnění kalamitních holin a jejich ochrana proti zvěři oplocením. Lesníci zasadili téměř 1,3 milionu sazenic lesních dřevin s většinovým zastoupením melioračních zpevňujících dřevin, které by měly být zárukou kvalitně založených porostů. Při obnově lesa pomohly loni i objemy srážek, které se úhrnně dostaly téměř na dvojnásobné množství průměrné hodnoty v dané oblasti. Celorepublikový nedostatek sadebního materiálu pro zalesnění kalamitních holin vedl vedení společnosti k výstavbě třetího velkokapacitního fóliového tunelu pro urychlené pěstování jednoleté obalované sadby především listnatých dřevin. Z pověření města nechala společnost postavit rozhlednu Holedná, která je nyní oblíbeným místem pro rekreaci. Novinkou uplynulého roku je rovněž vybavení zaměstnanců v lesích tablety.*

 

Liberecký kraj založil koordinační skupinu pro boj s přemnoženým kůrovcem. Lesy na území kraje trápí od roku 2018, aktuálně devastuje nejvíc lesní porosty v Lužických horách na Novoborsku. Přestože kraj až na výjimky není vlastníkem ani hospodářem lesů v oblasti, snaží se v boji s kůrovcem dělat maximum. Koordinační skupina by měla zajistit lepší komunikaci a prosazovat bude také zájmy dotčených samospráv, řekl novinářům krajský radní pro životní prostředí Václav Židek.

"Ve skupině budou zastoupeni všichni odborníci, a to zejména z Lesů ČR, Ministerstva zemědělství, Agentury ochrany přírody a krajiny, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, krajského odboru životního prostředí a zemědělství a odboru dopravy. Prostor samozřejmě dostanou také významní vlastníci lesů v území a zástupci místní samosprávy," doplnil Židek. Skupina bude mít podle něj hlavně poradní hlas, nemůže nic nařizovat.
"Bude ale třeba informovat místní obyvatele o chystané lokalitě těžby dřeva a upozorňovat včas na různá omezení vstupu do lesů či průjezdu," řekl radní. Kromě kůrovce chce kraj v rámci skupiny řešit také stav a obnovu vozovek a pozemků poškozených těžbou dřeva. "Pevně věřím, že v rámci řešení kalamity se budou řešit i škody spojené s intenzivní těžbou kalamitního dřeva," dodal Židek.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down