Projekty zaměřené na agrovoltaiku, tedy využití solárních panelů na zemědělské půdě, by měly sloužit především aktivním zemědělcům. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí jejich zneužívání například ze strany spekulantů. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která využívání zemědělské půdy v energetice umožní, minulý týden schválila vláda. Konkrétní podobu fungování upraví prováděcí právní předpis.
Status aktivního zemědělce definují pravidla zemědělské politiky EU. Musí mít alespoň jeden hektar v registru půdy LPIS a splnit některé z předepsaných podmínek. Za aktivního zemědělce je také považován podnik, jehož příjmy nebo výnosy ze zemědělské činnosti tvoří minimálně 30 procent celkových příjmů.
Agrovoltaika funguje jako fotovoltaika, pod kterou se běžně hospodaří. Konstrukce se solárními panely, pod kterými se nadále využívá zemědělská půda, by se mohly instalovat třeba nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Podle Doležala je propojení fotovoltaiky se zemědělstvím krok správným směrem, i když v Evropě zatím existuje jen několik modelových příkladů, převážně jde o malé projekty.
"Zemědělci by měli vyrobenou energii primárně spotřebovávat sami, v době zdražování energií mohou tyto projekty pomoci především v energeticky náročných oborech, jako je například ovocnářství či vinohradnictví. Mohou případně sloužit i k diverzifikaci příjmů zemědělců," doplnil.
V praxi může fotovoltaika být součástí opěrných konstrukcí a její využití je podle prezidenta komory nejvhodnější u trvalých kultur, tedy na vinicích nebo sadech. "Stromy mohou být zároveň chráněny proti slunečnímu záření či krupobití," uvedl. Za nevhodné komora považuje používání agrovoltaiky na polích nebo pastvinách. Doležal také poznamenal, že naráží na řadu omezení, hlavním je kapacita distribuční sítě.*
