Hospodaření na rybnících může být ziskové a zároveň šetrné k přírodě
Nové možnosti hospodaření na rybnících v České republice hledá třeboňská společnost ENKI. Snaží se o propojení hospodářských zájmů majitelů rybníků, ochránců přírody, hydrobiologů a rybářů. Projekt trvá dva roky a na některých rybnících ukázal, že chov ryb v nich může být ziskový. Pro výzkum si vědci vybrali deset rybníků z jižních Čech, Brd a Karlovarska, které jsou součástí přírodní rezervace a národní přírodní památky, protože na nich je hospodaření komplikovanější, upřesnila manažerka kvality společnosti ENKI Lenka Kröpfelová.
Projekt s názvem Přírodě blízké hospodaření
Projekt s názvem Přírodě blízké hospodaření jako nástroj pro ochranu cenných rybničních ekosytémů je financovaný z norských fondů a trvá dva a půl roku. Na jihu Čech se do něj zapojily Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Třeboň. „Kladný ekonomický výsledek byl docílen na dvou každý rok, a to rybník Kolvín, kde se nasazoval candát, a zisk byl skoro 16 tisíc korun na hektar. Druhý výsledek byl v roce 2023 na rybníku Farský, kde se nasazoval kapr spolu se štikou, a ekonomický profit byl 900 korun na hektar,“ řekl Jan Regenda z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.
Vhodný způsob hospodaření pro konktrétní ekosystém
Pro každou lokalitu se vědci snaží najít vhodný způsob hospodaření, který zohledňuje stav konkrétního ekosystému. Vedoucí projektu a ředitel společnosti ENKI Marek Baxa vysvětlil, že prostředí v rybníku se může velmi rychle měnit. Výsledky jednoho výzkumu už za 14 dní nemusí platit. A právě tento projekt přinesl to důležité, že skupiny odborníků z různých oblastí mohly v jeden čas porovnávat aktuální situaci v rybníce. „A pak bude záležet, co je cílem, například k potlačení invazního druhu ryb je vhodný chov dravých ryb jako štika nebo candát. Nasazení býložravých ryb, jako amurů, pomůže v rybníce potlačit expanzivní druhy rostlin,“ doplnil Baxa. Zároveň se díky projektu daří navracet do přírody dříve běžné druhy ryb jako karas obecný, hrouzek obecný, slunka obecná nebo střevle potoční, a to díky umělému nebo poloumělému výtěru, uvedla Kröpfelová.*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!