V posledních dvaceti letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. Uvedl to klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu.
"Sucho a povodně patří na našem území k tradičním hydrometeorologickým extrémům. Vyskytovaly se vždycky, ale hlavně díky nárůstu teplot vzduchu jsou častější a trvají déle," řekl klimatolog. Trvání sucha je velmi proměnlivé, ale nejedná se o náhlý jev, jako jsou například povodně. "Sucho většinou nastupuje pozvolna a částečně neviditelně, i když pozorujeme v posledních letech i takzvané bleskové sucho, které se rozvine během kratší doby v řádu dnů až týdnů, a to hlavně díky vysokým teplotám," uvedl Zahradníček. Délka trvání sucha je podle klimatologa většinou hodně závislá na množství srážek. "Může sice spadnout náhle velký úhrn srážek z bouřky a na krátkou dobu dosytit půdu, ale zase rychle vyschne. K ukončení nějaké suché epizody většinou je potřeba vlhčí období trvající aspoň několik dnů s trvalým deštěm," řekl. Většinou epizoda sucha trvá několik měsíců, ale může být i několik let, jako například období sucha v Česku trvající od roku 2015 do roku 2020.
"Množství srážek se v Česku dlouhodobě nemění. Naopak dokonce velmi mírně roste. Co se ale mění je charakter srážek. V období duben až červen nám srážky klesají, a naopak během července až září rostou, a to hlavně díky kratším vyšším úhrnům. Tím, co ovlivňuje výrazně sucho v současné době, jsou tedy teploty vzduchu, a díky tomu zvýšený výpar," řekl klimatolog. Zahradníček uvedl, že sucho lze považovat do dalších let za asi největší hrozbu pro české území. Očekává, že se nebude vyskytovat každý rok, budou i velmi vlhké roky, ale pravděpodobnost suchých a silnějších epizod bude narůstat. Zároveň se podle něj bude vyskytovat v roce více dnů s nízkou půdní vlhkostí. Sucho má negativní vliv na výnosy zemědělských plodin, klade větší nároky na vodohospodářství a také je rizikem pro vznik a šíření přírodních požárů. Proto vznikly varovné systémy jako například Intersucho, Agrorisk a Firerisk. "Bojovat se suchem takto nejde, lze se jen na něj vhodně připravit a nebo zmírnit podmínky pro jeho častější opakování," řekl Zahradníček. Podle klimatologa je nutné v první řadě být šetrnější k půdě a nezhoršovat její schopnost zadržet vláhu. Měl by být rovněž dostatek nádrží na zachycení vody v době jejího nadbytku, což umožní její pozdější použití například na závlahy v době sucha. Samotné zavlažování bez dostatečného zdroje vody je podle něj problematické. "Aby tato všechna opatření byla vůbec účinná, je nutné zmírnit samotnou klimatickou změnu, a tedy i nárůst teplot vzduchu. To se samozřejmě může podařit díky snižování emisí skleníkových plynů," řekl Zahradníček. Díky tomu by se podle něj riziko sucha snížilo na úroveň z minulosti, na kterou je česká krajina navyklá. To by vedlo k větší potravinové soběstačnosti a menším ekonomickým nákladům, dodal.*
