Říjnové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 69 procent obvyklého stavu. Pod průměrem byly druhý měsíc po sobě, v září byly na 81 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Eliška Baráková a Jáchym Brzezina.

Brněnská pobočka má na starosti jihovýchodní část republiky - Jihomoravský kraj, větší část Zlínského kraje a východ Kraje Vysočina. Průtoky odborníci zjišťovali na 69 měrných stanicích a v říjnu odpovídaly 69 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku z let 1981 až 2010.
"U většiny sledovaných vodních toků byla jejich vodnost mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem – 65 stanic. Pod hranicí sucha byla Kyjovka v profilu Kyjov. Ve zbývajících třech profilech Mohelno na Jihlavě, Velké Pavlovice na Trkmance a VD Nové Mlýny na Dyji byla vodnost toků nad normálem," uvedli hydrometeorologové.
Stupně povodňové aktivity v říjnu překročily hladiny toků ve dvou stanicích. Na první stupeň se 20. října dostala Kyjovka v Koryčanech a 25. října Jevišovka ve stanici vodní dílo Jevišovice.
Hydrometeorologové od loňského léta zaznamenávali pravidelně nadprůměrné průtoky v řekách, například loni v září průtoky dosáhly 163 procent obvyklého stavu, v říjnu 485 procent a v listopadu 238 procent. Pod normál se dostaly letos v březnu a dubnu, v létě se pohybovaly kolem průměru. Červencové průtoky dosáhly 94 procent, srpnové 116 procent.*

Červnové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 92 procent obvyklého stavu. Mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem byla většina sledovaných vodních toků. Na blogu brněnských hydrometeorologů to uvedli Jana Boráková a Jáchym Brzezina.

Brněnská pobočka má na starosti jihovýchodní část republiky – území Jihomoravského kraje, větší část Zlínského kraje a východní oblasti Kraje Vysočina. Průtoky odborníci zjišťovali na 70 měrných stanicích. Podle těchto dat červnové průtoky odpovídaly 92 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku z let 1981 až 2010.
Většina sledovaných vodních toků byla mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem, šlo o 56 stanic. Naopak vodnost toků v oblastech, kde spadlo více srážek, byla nad normálem. "Byly to především toky odvodňující Ždánický les a Chřiby – Trkmanka a Kyjovka a Litava, dále pak Haná, Jevišovka a Rokytná," uvedli hydrometeorologové.
Stupně povodňové aktivity toky koncem června dosáhly na deseti stanicích, hladiny se zvedly jen mírně. Nejvýše vystoupala Jevišovka, kdy v profilu pod nádrží Jevišovice krátce překročila druhý povodňový stupeň.*

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity pokročili ve vývoji bioenergetického nápoje pro rostliny, který může ovlivnit půdní vlhkost a umí rostlinám řízeně dávkovat živiny, čímž zajistí jejich vitalitu i v období sucha. Stres u pěstovaných plodin vyvolaný suchem je nyní běžným jevem. Jednou z cest, jak jej překonat, je aplikace látek schopných zadržet vodu s efektem omezení jejího výparu z půdy. V tiskové zprávě to uvedl Petr Škarpa z Agronomické fakulty.

Potenciál zlepšit tzv. management vody v půdě mají přípravky založené na bázi superabsorpčních polymerů nebo přírodních hydroabsorbentů. "Pro optimální růst a vývoj rostlin je důležitá nejen vhodná distribuce vody, velmi významnou roli sehrává i přísun dostatečného množství živin respektující nároky plodin během vegetačního období. Přibližně 40 až 70 procent dusíku, 80 až 90 procent fosforu a 50 až 70 procent draslíku aplikovaných konvenčními hnojivy rostliny nevyužijí, a to kvůli jejich vyplavování, těkání a imobilizaci v půdě," sdělil Škarpa.
Užití těchto přípravků je vhodné nejen za sucha, ale i ve vlhčích podmínkách nebo v období dlouhotrvajících srážek, protože zadrží vodu a v ní rozpuštěné živiny v kořenové hloubce. Vědci se nyní zaměřují na modifikaci řízeného uvolňování makro- i mikroživin a dalších biologicky aktivních látek. Rovněž testují polyfunkční přípravky aplikovatelné do půdy před setím plodin a během jejich vegetace, případně na listovou plochu.
"Vhodná skladba hydrologicky a biologicky aktivních komponent má za cíl omezit výpar vody z povrchu rostlin, tyto případně hydratovat s následnou schopností řízeně uvolňovat makro i mikro živiny podle vývojového stadia rostlin,“ poznamenal Škarpa. Dodal, že v globálním měřítku neexistuje produkt, který by poskytoval kombinaci funkcí, jako je zadržování vody v půdě, omezení jejího výparu, řízené uvolňování živin a dalších komponent využitelných nejen k půdní ale i mimokořenové aplikaci.*

Některý z pěti stupňů sucha je momentálně na 12 procentech území České republiky, což je o deset procent více než před týdnem. V aktuální analýze to uvádí portál Intersucho.cz. Počínající sucho je na aktuální mapě vidět zejména v jižních Čechách a na severu jižní Moravy, na jihu Čech se objevují i území s mírným a výrazným suchem, jde ale o 1,4 procenta, respektive 0,4 procenta celkového území ČR.

Vědci stanovují úroveň sucha jako aktuální poměr nasycenosti k průměrné nasycenosti v daném období za roky 1961 až 2010. Intenzita sucha v povrchové vrstvě do 40 centimetrů se v uplynulém týdnu mírně rozšířila, intenzita sucha v hlubší vrstvě se v podstatě nezměnila. "V dalších deseti dnech modely slibují hodně srážek. Může spadnout i více než 50 mm. Počáteční tropické teploty vystřídá velice brzy hodnoty obvyklé pro současné období a to by mělo vydržet až do konce května," uvedli vědci na portále Intersucho. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Intersucha je letošní jaro chladnější než obvykle. Zatímco březen byl teplotně průměrný, duben byl teplotně pod normálem a zařadil se mezi ty nejchladnější za posledních 60 let. V důsledku chladnějšího počasí je opožděná vegetace, avšak výhodou je výrazně nižší riziko jarního sucha, jelikož se v důsledku nižších teplot vypařuje méně vody.I když bylo srážek na Moravě a jihu Čech od začátku roku méně než obvykle, díky přijatelným teplotám se tam půdní sucho zásadně nerozvinulo. Tím, že je vegetace opožděná, také později začala čerpat vodu z půdy.*

V roce 2020 pokračoval v Evropě a v Arktidě trend oteplování. Uvádí to zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje změny klimatu. Loňský rok byl podle ní vůbec nejteplejší v Evropě a druhý nejteplejší v Arktidě. Vloni se také střídala období silných dešťů se suchem. Navzdory poklesu emisí z lidských činností se zvýšily koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře a dosáhly nového rekordu.

V Evropě byla vloni zaznamenána nejvyšší průměrná roční teplota. Nejvýrazněji se tato tendence projevila v zimě, kdy teploty byly vyšší o 3,4 stupně než průměr z let 1981 až 2010 a o 1,4 stupně než při předchozí nejteplejší zimě. V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech, uvedla agentura Copernicus. V některých oblastech Evropy, například ve Skandinávii či ve Francii, ale byla zaznamenána období s velmi vysokými teplotami.
V Evropě se také střídala období sucha s týdny, kdy kvůli bouřím byly zaznamenány velmi vysoké denní srážky. To se na jaře projevilo v severozápadní Evropě na průtoku řek, jejichž hodnota velice kolísala. Bouře Alex pak v říjnu přinesla do Francie, Británie či Itálie rekordní úroveň denních srážek a záplavy.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok pátým nejteplejším od roku 1961. Všechny teplejší roky spadaly do minulé dekády. Srážek loni v ČR spadlo 761 milimetrů na metr čtvereční, což představuje 111 procent průměru z let 1981 až 2010 a desátou nejvyšší roční úhrn od 1961.*

Sucho v hlubokých podzemních vrstvách pokračuje, upozornil na tiskové konferenci vedoucí oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adam Vizina. Letošní zima byla podle něj na sníh standardní, nasycené jsou tak svrchní vrstvy půdy i mělké vrty. Podle ředitele Českého svazu ochránců přírody Petra Stýbla je potřeba zadržovat více vody krajině, například budovat mokřady na úkor zemědělské půdy.

Od roku 2014 jsou hluboké vrstvy na vodu silně deficitní, upozornil Vizina. Podle studií hraje významný vliv nárůst teplot, který mění vodní režim krajiny. "Z tohoto pohledu lze očekávat sníženou dostupnost vody v krajině i v následujících letech i při normálových srážkových úhrnech, a to zřejmě i ve větším měřítku. Dalším aspektem je fakt, že se sucho v rámci ČR vyskytuje i v dalších oblastech kromě notoricky známé jižní Moravy a Rakovnicka," dodal Vizina.
To dokládají stránky Českého hydrometeorologického ústavu. "Na západě a severu Čech a povodí horní Sázavy byla vydatnost převážně silně až mimořádně podnormální. Mírně podnormální vydatnost byla dosažena v povodí Orlice, části jižních Čech, povodí dolní Ohře Odry a Opavy a Stěnavy byla dosažena vydatnost mírně podnormální," uvádí o vydatnosti pramenů ústav. Na zbylém území Čech a na Moravě je stav vydatnosti vody normální s výjimkou oblasti soutoku Dyje a Moravy, kde je vydatnost nadnormální.
Podle Stýbla je třeba bourat betonová koryta řek a potoků, aby voda znovu přirozeně meandrovala. V ČR se podle něj za posledních 50 až 60 let zkrátila délka vodních toků o třetinu. "Jenom u Labe, které u nás teče 300 km, jsme zkrátili o 50 km jeho délku," doplnil.*

Zástupci ekologických organizací a akademici žádají, aby šlo z připravovaného Národního plánu obnovy více peněz na obnovu krajiny. Podle signatářů se s těmito typy projektů v dřívějším návrhu počítalo jen okrajově. O otevřeném dopisu adresovaném minulý týden premiérovi Andreji Babišovi informovalo Hnutí Duha.

Iniciátoři žádají, aby byly do projednávané verze plánu zařazeny investice, které budou mít významný pozitivní dopad na problémy se suchem, schopnost krajiny zadržet vodu a klesající biodiverzitu. Signatáři připomněli, že vysychání krajiny, eroze zemědělské půdy a její snižující se schopnost zadržet vodu jsou velké problémy zemědělství i lesnictví vyžadující dlouhodobá a nákladná řešení. Plán obnovy vidí jako příležitost pro investice do revitalizace vodních toků, rozptýlené zeleně v krajině a dalších opatření. Podle signatářů by to oživilo i ekonomiku na venkově a podpořilo šetrnější způsob hospodaření. Iniciátoři výzvy zmiňují, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) má dostatečnou kapacitu v krátkém čase přidělit, v souvislosti s dosavadním návrhem, potřebným projektům nejméně o 7,5 miliardy korun více. To však podle signatářů nestačí. Uvedli, že projektů, na které chybí peníze, je mnohem více. Kromě revitalizace vodních toků jde o obnovu mokřadů či výsadbu zeleně. Signatáři tak žádají premiéra o doplnění peněz. "Pro naši krajinu je to příležitost, která se nebude opakovat," napsali s tím, že dosavadní jednání se zástupci MŽP a Ministerstva zemědělství (MZ) byla bez úspěchu. Podle odhadů uvedených v dopisu je například na revitalizaci toků v nejbližší době potřeba 20 miliard korun, dlouhodobě až 200 miliard. To má vytvořit až 20 000 pracovních příležitostí po dobu trvání revitalizace. U obnovy krajinné struktury se odhady nákladů pohybují od sedmi do 30 miliard korun v závislosti na míře využití přirozené obnovy.*

 

Ministerstvo zemědělství vydalo loni na boj se suchem 14,9 miliardy korun. To je meziroční zvýšení zhruba o devět procent, předloni šlo o 13,7 miliardy Kč. Loni více než deset miliard korun bylo z evropských zdrojů. Dnes to na tiskové konferenci ke Světovému dni vody uvedl náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství Aleš Kendík. Dva roky se daří plnit heslo, že v průměru má být každý den opraven nebo vybudován rybník, dodal. Loni jich vzniklo nebo bylo opraveno 372, předloni 387.

Podle Kendíka bude ministerstvo v tomto programu pokračovat, do roku 2030 plánuje stát přerozdělit dalších 3,75 miliardy Kč. To umožní vznik 2600 rybníků. Loni stát podpořil obecní rybníky ve dvou programech 550 miliony korun.

Loni ministerstvo připravilo program na podporu opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. V něm se zatím vybralo sedm pilotních projektů na obnovu a zabezpečení vodárenských soustav za 700 milionů Kč, vláda na ně schválila 490milionovou podporu. "Tyto projekty zajistí napojení cca milionu a půl lidí na zlepšené zabezpečení nebo zásobování pitnou vodou. V letošním roce byla zahájena příprava rozšíření tohoto programu s předpokládanou alokací 4,4 miliardy Kč na období 2021 -2025," dodalo ministerstvo.*

V boji se suchem v Jihomoravském kraji by mohla v budoucnu pomoci spodní voda z opuštěných dolů především na Hodonínsku, ale i na Brněnsku. Kraj si nechá k této věci zpracovat analýzu. Na tiskové on-line konferenci to včera uvedl náměstek hejtmana Jan Zámečník.

Jihomoravský kraj je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice. Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se ale v dolech hromadí velké množství nevyužité spodní vody. "Necháme si zpracovat analýzu, která nám dá podklad pro reálné možnosti využití vody z opuštěných dolů. Předpokládaná cena zakázky je 200 000 korun," sdělil Zámečník. Předsedkyně komise životního prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje a senátorka Anna Hubáčková řekla, že je třeba prověřit, jak se změnily hydrologické poměry po skončení těžby, v jakém stavu jsou opuštěné doly a jaká je kvalita těchto vod. "Vše proto, abychom mohli rozhodnout, zda tyto vody můžeme využít jako vodu závlahovou, užitkovou nebo k udržení vody v krajině nebo i případně jako vodu pitnou či jiným způsobem, který bude pitnou vodu šetřit," míní Hubáčková. Podle Zámečníka o tom, že může jít o významný vodní zdroj, svědčí čísla z minulosti. Například v dole Mír Mikulčice na Hodonínsku se při hlubinné těžbě odčerpalo v roce 1988 až 2,25 milionu metrů krychlových vody. V době zahájení útlumového programu v roce 1991 se odčerpalo 1,9 milionu metrů krychlových vody. Postupně se množství čerpané vody snižovalo - v roce 2000 už to bylo jen 656 517 metrů krychlových. Úplné zastavení těžby a tedy i čerpání nastalo uzavřením dolu v roce 2009. Pro zásobení obyvatel Hodonínska pitnou vodou je přitom ročně potřeba zhruba 6,5 milionu metrů krychlových pitné vody.*

Letní zemědělské sucho v letech 2015 až 2018 bylo v souhrnu ve střední Evropě závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů to zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Univerzity v Cambridge. Z 13 500 letokruhů dokázali rovněž pro každý rok určit míru nedostatku nebo nadbytku vláhy, uvedl to spoluautor odborné studie Miroslav Trnka.

Letokruhy ve studii fungují jako otisky prstů, které lze využít k rekonstrukci minulého klimatu. Odborníci jich analyzovali 13 500 ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů. Většina z nich pochází z území České republiky, pouze v některých obdobích je bylo nutné doplnit o materiál z jihovýchodního Bavorska. "Nejstarší vzorky pocházejí z letokruhů stromů, které rostly v době Césarova dětství, a nejmladší z roku 2018. Roky 2019 a 2020 do rekonstrukce klimatu doplníme v nejbližší době. Díky systematické práci započaté v roce 2015 vznikla dosud největší a nejpodrobnější souvislá řada údajů o letních hydroklimatických podmínkách ve střední Evropě," uvedl Trnka. Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se ve 20. století podstatně zrychlil a po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody. Podle hlavního autora studie Ulfa Büntgena z Univerzity v Cambridge je série mimořádně suchých let od roku 2015 ve střední Evropě mimořádná i v kontextu posledních dvou tisíciletí. V tomto období se vyskytla také mimořádně vlhká léta, z nichž tři nejvýraznější spadají do let 183, 899 a 728 našeho letopočtu. Naopak mezi tři nejsušší patřily roky 1509, 1508 a 2018 našeho letopočtu. Období 2014 až 2018 bylo nejsušší pětileté období v celé datové řadě. V souhrnu výsledky studie ukazují, že za poslední dvě tisíciletí střední Evropa pomalu vysychá.*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down