V České republice ubývá pěstíren hub, zatímco před 20 lety jich bylo zhruba 30, aktuálně se pěstováním hub zabývají tři pěstírny. Vyplývá to z odpovědí oslovených odborníků a pěstitelů. Podle nich způsobil pokles zejména levný dovoz z Polska. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že dovoz hub loni přesahoval 8,5 milionu kilogramů, produkci českých pěstíren odhadují odborníci na 4,5 milionu kilogramů hub ročně. Dovoz hub z Polska činí 8,3 milionu kilogramů.
"Obor stagnuje, přičemž hlavním důvodem je levnější konkurence ze zahraničí, zejména pak z Polska," uvedl agrární analytik Petr Havel. Zahraniční houby jsou podle pěstitelů levnější především kvůli nižší ceně za pracovní sílu i dalším nákladům. "Také větší měřítko produkce umožňuje zahraničním pěstitelům dosáhnout úspor z rozsahu, což snižuje jejich náklady," řekl Ondřej Staněk z pěstírny Funghi CZ na Novojičínsku. Česká produkce podle odborníků dokáže pokrýt významnou část poptávky, zvýšená poptávka se ale řeší dovozem z Polska. "To znamená, že podíl domácích hub na trhu se postupně snižuje. Navíc tlak obchodních řetězců na snižování cen ztěžuje udržení ziskovosti," dodal Staněk. "Obor pěstování hub se vzhledem k současné krizi způsobené levnými dovozy hub nerozvíjí," upozornil Ivan Jablonský z České zemědělské univerzity v Praze. Podle Rudolfa Ryznera z Ryznerovy hlívárny, která se nachází na Vyškovsku, oboru nepomáhá ani klimatická změna, která způsobuje nárůst nákladů na energie a snižuje výnosy. "Tržní ceny nerostou natolik, aby dokázaly pokrýt zvyšující se náklady zejména na mzdy a energie," podotkl Ryzner. Pěstování hub je podle odborníků nákladově náročně, největší část nákladů tvoří energie potřebná pro udržení optimálních podmínek růstu, a bez dostatečných výdajů nemohou firmy investovat do technologií a infrastruktury. "Ve srovnání s loňským rokem jsou naše marže nižší, což nás nutí hledat úspory a efektivnější způsoby produkce," řekl Staněk. Pěstitelům hub by pomohla například dotační podpora na pěstební plochu, uvedli. Také Staněk by uvítal podporu domácí produkce formou státních dotací nebo osvětových kampaní. Havel tvrdí, že jednou z možností je také orientace na pěstování specifických druhů hub. "Komerčně lze pěstovat i jiné houby, včetně čínských hub typu reishi nebo shiitake. Tyto houby mají pro člověka velké zdravotní benefity a mimo jiné působí jako prevence proti rakovině," uvedl Havel. Podle Jablonského se ve světě dá produkčně pěstovat 15 až 20 druhů hub. Podobný krok už dříve učinila Ryznerova hlívárna, která dříve produkovala až 250 tun žampionů a hlívy ročně. "Nástup polské konkurence nás přinutil přeorientovat se čistě na výrobu hlívy, která nás díky nižší potřebě lidské práce činí konkurenceschopnější," řekl Ryzner. Podle Staňka ale poptávka po exotických houbách typu například shiitake v Česku chybí.*
