Na pozemkové úpravy vynaložil stát v letech 1991 až 2023 celkem 36,2 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství však nemá ucelenou informaci, kolik peněz bude potřeba k jejich dokončení. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) tyto náklady hrubým odhadem vyčísluje téměř na 150 miliard korun v dnešních cenách. Při současném tempu úprav by k jejich dokončení bylo podle úřadu zapotřebí ještě 50 let. Kontrolní úřad to včera uvedl k výsledkům kontroly peněz ze státního rozpočtu i z EU na pozemkové úpravy. Kontrola měla prověřit, zda stát peníze zejména v letech 2016 až 2022 vynakládal správně a účelně. Kontroloři zamířili především na Ministerstvo zemědělství a Státní pozemkový úřad (SPÚ).
Pozemkový úřad v reakci na výsledek kontroly na webu uvedl, že ho vnímá jako příležitost k dalšímu zlepšení procesů a efektivnějšího využití peněz na pozemkové úpravy, které jsou dlouhodobým procesem. Podle něj ale přináší užitek vlastníkům půdy i společnosti v podobě zlepšené krajiny, vyšší ochrany půdy a lepší adaptace na klimatické výzvy. SPÚ současně předpokládá, že zmíněné úpravy bude i nadále platit stát. Odůvodnil to zejména historickou zátěží krajiny a tím, že před rokem 1989 se žádné pozemkové úpravy nedělaly. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, aby se zlepšila jejich využitelnost a přístupnost. Nedílnou součástí těchto úprav jsou ekologická, protierozní, vodohospodářská a krajinná opatření, popisuje NKÚ. "Komplexní pozemkové úpravy byly ke konci roku 2023 dokončeny na jedné čtvrtině z celkem 12 232 katastrálních území. Na 9186 katastrálních územích doposud provedeny nebyly," uvedl NKÚ. Pokud by podle něj zůstal zachován dosavadní způsob financování i průměrná výše ročních výdajů a současné tempo, bylo by k dokončení pozemkových úprav na zbývajících katastrálních územích zapotřebí ještě nejméně 50 let. V posledních deseti letech se roční výdaje pohybovaly kolem 1,9 miliardy korun. SPÚ uvedl, že od svého vzniku v roce 2013 realizoval přes 3000 komplexních pozemkových úprav po celé ČR, a to v souladu se strategií Ministerstva zemědělství a vlády. "Veškeré finanční prostředky v rozsahu desítek miliard Kč byly prokazatelně účelně investovány ve prospěch české krajiny a rozvoje venkova," doplnil. NKÚ podotýká, že náklady na pozemkové úpravy hradí v ČR v plné míře stát, ačkoli zákon umožňuje, aby se finančně zapojily obce i vlastníci pozemků. Uvádí, že jde o pokračující proces a i v budoucnu se budou pozemky dělit a scelovat a budou do toho vstupovat noví vlastníci i dopady vyvolané klimatickými změnami. To bude permanentně vyžadovat další peníze nad rámec uvedeného odhadu, zejména ze státního rozpočtu, upozornil NKÚ. Ministerstvo i pozemkový úřad sice vypracovaly strategické a koncepční materiály, ale ani jeden z nich podle NKÚ neposkytuje informace o budoucím rozsahu pozemkových úprav. "MZe soustavně nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynaložených peněžních prostředků na pozemkové úpravy, čímž neplnilo zákonem stanovené povinnosti," uvedl NKÚ. Podle něj přes 68 procent záznamů ve veřejně dostupné aplikaci o pozemkových úpravách, která je součástí portálu eAgri, obsahovalo neúplná a chybná data. Například rozptyl nákladů na jeden běžný metr polní cesty činil 1,47 Kč až 144,478.173 Kč. "Na vytvoření a správu aplikace bylo vydáno 6,15 mil. Kč. Tyto peníze byly podle NKÚ vynaloženy neúčelně," stojí v tiskové zprávě. Podle SPÚ účelnost a hospodárnost každého opatření v krajině garantuje odborník, který ho navrhuje a který musí prokázat rozsah, kterým bude dané opatření plnit své funkce jako například objem zadržené vody u protipovodňových nádrží. SPÚ rovněž uvedl, že od letošního ledna funguje nový informační systém, který centralizuje data o evidenci pozemkových úprav do jednoho prostředí. "Nový systém díky rozsahu evidovaných údajů, nastaveným vazbám a kontrolám zajistí správnost vynakládaných finančních částek. Je přímo propojen s ekonomickým systémem, systémem pro zadávání veřejných zakázek a geografickým informačním systémem úřadu," doplnil SPÚ.*
