Veterináři před Vánocemi zkontrolovali 878 prodejců kaprů, závadu zjistili u tří procent. O rok dříve chybovala dvě procenta obchodníků s rybami, inspektoři ale provedli zhruba o 50 kontrol méně. Z dlouhodobého hlediska se výsledky kontrol zlepšují. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Pozitivním faktem je podle veterinářů zejména to, že ubývá porušení zásad welfare, tedy dobré pohody zvířat.

Prodejci ryb před uplynulými Vánocemi podle veterinářů nahlásili zhruba tři tisíce prodejních míst. V předchozích letech jich bylo kolem dvou a půl tisíce. Alespoň jedno pochybení inspektoři loni podle Vorlíčka zjistili při 26 kontrolách, celkem odhalili 43 závad. Vorlíček upozornil, že v rámci jedné kontroly může být zjištěno více chyb.

Nejčastěji prodejci podle Vorlíčka v zákonné lhůtě nenahlásili, kde a v jakých dnech budou ryby nabízet. Týkalo se to 19 případů. Obchodníci se musejí veterinářům hlásit sedm dní před zahájením prodeje. Na základě těchto hlášení SVS plánuje a provádí kontroly.

"Porušení požadavků na hygienu pracovního místa a pracovních pomůcek, požadavky na osobní hygienu, nedostatečný přívod pitné vody, nebo naopak chybějící odtok do kanalizace či nevyhovující nakládání s vedlejšími živočišnými produkty zjistili veterinární inspektoři v 16 případech," řekl Vorlíček.*

Hygienici v Libereckém kraji letos v létě provedli ve stáncích a restauracích 29 kontrol zaměřených na točené zmrzliny. Odebrali při nich 23 vzorků, nevyhovujících bylo deset. Důvodem bylo ve všech případech nadlimitní množství enterobakterií, které ukazují na špatnou hygienu výroby. Za zjištěné nedostatky uložili hygienici deset pokut v součtu za 27 000 korun. V tiskové zprávě o tom informovala krajská mluvčí hygieniků (KHS LK) Zuzana Balašová.

Kontrol bylo letos stejně jako loni, kdy hygienici odebrali 25 vzorků zmrzliny, z nichž 11 bylo nevyhovujících. Loni hygienici uložili devět pokut za 44 000 korun. Před dvěma lety při 33 kontrolách uložili hygienici deset pokut za 38 000 korun a z 31 odebraných vzorků bylo deset nevyhovujících. Letos hygienici kontroly prováděli od začátku června do poloviny září. U nevyhovujících vzorků nařídili provozovatelům sanitaci výrobníku zmrzliny. "U všech nevyhovujících vzorků laboratorní vyšetření potvrdila přítomnost bakterií z čeledi Enterobacteriaceae, které jsou indikátorem nedostatečné provozní hygieny. Jedná se zejména o nedostatečnou sanitaci zmrzlinového stroje, pracovních ploch a provozního náčiní, případně též nedostatečnou osobní hygienu pracovníka při výrobě zmrzliny, jako je mytí rukou nebo čistý pracovní oděv," uvedla zástupkyně ředitele odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání KHS LK Alena Patková. V žádném z odebraných vzorků zmrzliny testy neodhalily přítomnost patogenních organismů z rodů salmonell či listérií, které by mohly mít za následek závažné zdravotní problémy. Hygienici přes léto nedostali od nikoho ani podnět na nakyslou chuť točené zmrzliny nebo na neuspokojivý stav provozovny. "Rovněž neevidujeme žádný výskyt hromadného alimentárního onemocnění, které by souviselo právě s prodejem točené zmrzliny," dodala Balašová. Hygienici od roku 2015 kontrolují výrobu zmrzlin pouze ve stáncích a v některých restauracích. Větší výrobny zmrzlin s rozvozem a veškeré cukrárny náleží pod dozor Státní zemědělské a potravinářské inspekce.*

Prodejci burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu si většinou dávají pozor, aby měli všechno v pořádku. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) nacházejí většinou drobné prohřešky a kontrolou v laboratoři neprojde každoročně do deseti vzorků, řekl při kontrolách v Brně novinářům mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Letos už však našli jednoho prodejce, který za burčák vydával nápoj z maďarských hroznů.

Letošní burčáková sezona začala kvůli pozdějšímu dozrávání hroznů o dva až tři týdny později, proto kontroly začaly až na přelomu srpna a září. "Zatím proto nemáme výsledky z laboratoře, protože vzorky je potřeba nechat přirozeně prokvasit, což trvá až šest týdnů," řekl Kopřiva. Zatím inspekce udělala letos 94 kontrol a vzorek odebrala ve 24 případech. Dvacetkrát také přišla na porušení právních předpisů, které se týkají označování. Pouze jeden případ lze označit za velmi závažný.
"Prodejce totiž označil částečně zkvašený hroznový mošt za burčák. Tak lze označit pouze nápoj z hroznů vypěstovaných v Česku, ale tento byl z maďarských hroznů. Je to nepřípustné a nežádoucí i proto, že spotřebitel upřednostňuje nápoj původem z českých či moravských hroznů. Naštěstí je to poměrně ojedinělý výstřelek," uvedl Kopřiva. Inspekce už s prodejcem zahájila správní řízení o uložení pokuty, která se v takovém případě podle Kopřivy pohybuje v řádech desetitisíců korun. Její přesná výše závisí i na objemu prodaného nápoje, délce prodeje a na tom, zda jde o první či opakovaný prohřešek. "Pokuta nesmí být likvidační, ale musí být citelná a výchovná," řekl Kopřiva.*

Hygienici v Jihomoravském kraji odebrali 34 vzorků zmrzlin, z nichž pět bylo nevyhovujících. V sedmi případech udělili pokutu v celkové výši 30 000 korun, nejčastějším prohřeškem je zanedbání úklidu. Uvedl to Milan Šles, ředitel odboru hygieny výživy a předmětu běžného užívání jihomoravské hygienické stanice. Loni bylo z 50 odebraných vzorků 16 nevyhovujících, předloni ze 32 nevyhovělo 14.

Hygienici letos u zmrzlinářů provedli 60 kontrol. Ve 34 případech odebrali vzorky pro laboratorní analýzu zmrzliny na ověření zdravotní nezávadnosti. "Kontroly byly prováděny zejména v provozovnách, kde dochází alespoň k několika krokům výrobního procesu zmrzliny. To znamená, že je zde větší pravděpodobnost následné kontaminace při manipulaci se surovinami určenými pro výrobu zmrzliny," uvedl Šles. Ze 34 odebraných vzorků bylo pět nevyhovujících. Všech pět vzorků nevyhovělo v ukazateli Enterobacteriaceae, což je skupina mikroorganismů, podle kterých hygienici mohou zjistit, jak například prodejce čistí zmrzlinový stroj nebo nádobí, které používá pro výrobu zmrzliny. "Tyto bakterie však nelze úplně opomíjet ani ze zdravotního hlediska, protože při souhře několik faktorů, jako je například vysoké množství bakterií, děti nebo chronicky nemocní, mohou způsobit zdravotní potíže," upozornil Šles. V provozovnách s nedostatky hygienici nařídili úklid strojů, nádobí i prostor a ověření kontrolním vzorkem. Kromě toho uložili sankci. "Dobrou zprávou je, že typicky patogenní mikroorganismy jako například Listeria monocytogenes nebo Salmonella nebyly laboratorní analýzou zjištěny. Zároveň letos zatím neevidujeme hlášení alimentárního onemocnění, kde by důvodně podezřelá byla zmrzlina ze stravovacích služeb," dodal Šles. Kontrolu zmrzlin provádí i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Minulý týden uvedla, že po celé zemi zkontrolovala skoro stovku provozoven a téměř polovina nesplnila hygienické limity.*

Skoro polovina točených a kopečkových zmrzlin v celé ČR zkontrolovaná Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí letos nesplnila hygienické limity. Novinářům to řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Podle něj inspektoři dosud zkontrolovali po celé zemi 97 vzorků a nevyhovělo 47. Rozbory potvrdily nadlimitní počty bakterií, dále se kontroluje složení zmrzliny i výrobní zařízení. Mezi nevyhovujícími vzorky převažuje vanilková, což inspekce přičítá rozšířenosti příchutě.

Podle Kopřivy inspektoři chodí spíš do prodejen, kde očekávají problémy, nebo takových, které už dříve pochybily. "Dosud jsme hodnotili 97 vzorků zmrzliny a lze říct, že každá druhá nesplnila limity. Je to jeden z nejhorších výsledků z posledních let. Vedeme pak správní řízení, ve kterém hrozí sankce desítky tisíc korun," uvedl Kopřiva. Dodal, že do Minoritské ulice v Brně do prodejny ještě jednou zavítali inspektoři kvůli tomu, že je nová, ale nezjistili tam žádné závažné problémy.
Z 97 odebraných vzorků nevyhovělo 47. Laboratorní rozbory potvrdily nadlimitní počty kolonií bakterií. "Za hlavní příčinu lze považovat nedodržení hygieny výroby, nedostatečnou sanitaci zařízení a kontaminované vstupní suroviny. Roli může hrát i nedostatečné proškolení personálu," vyjmenoval Kopřiva. Podle něj někteří provozovatelé na konci dne nelikvidují neprodanou zmrzlinu a následující den ji vrací zpět do stroje, čímž se mohou přenášet bakterie ze stroje na zmrzlinu a zpět. V provozovnách s problémy zakázali inspektoři používání zařízení a nařídili jeho sanitaci. Až po vyhovujícím výsledku rozboru akreditovanou laboratoří lze zařízení znovu používat.*

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila 2041 pravomocných pokut za 87,6 milionu korun. Meziročně je to o téměř 25 milionů korun méně. Inspektoři v roce 2020 provedli 11 784 kontrol, o 5112 méně než předloni. Informace vyplývají z výroční zprávy inspekce. Podle ředitele ČIŽP Erika Geusse zapříčinila nižší činnost inspekce opatření spjatá s pandemií covid-19.

Nejvíce pokut loni padlo opět za nezákonné nakládání s odpady – pravomocných pokut bylo 719 v celkové částce 40,6 milionu korun. Nejčastějším problémem podle inspekce zůstává nakládání se stavebními a demoličními odpady. Oproti roku 2019 došlo k nižšímu záchytu nezákonných přeshraničních přeprav odpadu.
V oblasti obchodu s ohroženými druhy rostlin a zvířat vedla loni inspekce 122 řízení. "Právní moci nabyly pokuty v celkové výši 737 800 Kč, z toho 565.700 Kč fyzickým osobám," stojí ve zprávě. "Nejvýznamnějším případem roku 2020 bylo zabavení celkem 21 exemplářů papoušků, u nichž držitel neprokázal jejich zákonný původ," konstatuje dokument. Nejzávažnější porušení předpisů v tomto úseku pak ČIŽP zjistila při kontrolách zásilek v případě vývozů a dovozů rostlin – kaktusů, orchidejí i masožravek. "U celkem 25 zásilek se jednalo o stovky zabavených exemplářů," uvádí zpráva.*

Veterináři za pololetí provedli zhruba 170 kontrol prodejců na farmářských trzích, závadu zjistili v 17 procentech z nich. Nejčastěji šlo o porušení tzv. zásad výrobní a hygienické praxe, kam patří nedodržování správných teplot nabízených výrobků nebo jejich nedostatečná ochrana před kontaminací. Loni za pololetí provedli 208 kontrol, v 21 z nich zjistili závadu, sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS) novinářům.

"Velmi závažné zdravotní důsledky zejména při teplém počasí může pro spotřebitele mít nedodržení teplot při skladování a nabízení produktů. Povinností prodejců na trzích je udržovat zboží při stanovených teplotách. Na tuto skutečnost se při kontrolách veterinární inspektoři zejména v horkých dnech soustřeďují," řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V Praze, kde je nejvíc trhů, udělali veterináři za pololetí 48 kontrol, chybu našli v devíti případech. "Nejčastějším problémem byly závady při manipulaci s nabízenými produkty a také chybějící či nedostatečné označení zboží. Někteří prodejci nedodrželi teploty potravin či prodávali zboží nejasného původu," uvedla ředitelka odboru veterinární hygieny Městské veterinární správy v Praze Kateřina Březinová.
Za celý loňský rok provedli veterináři 430 kontrol trhů, meziročně jich bylo o 23 procent méně. Pokles kontrol souvisel podle nich s pandemií. "Alespoň jednu závadu zjistili veterinární inspektoři loni v 57 případech. Podíl kontrol se závadou dosáhl podobně jako v roce 2019 zhruba 13 procent. Výše uložených pokut v roce 2020 přesáhla 370 000 Kč," uzavřel mluvčí SVS Petr Vorlíček.*

Menší administrativní zátěž, spravedlivější přístup a možnost vyhnout se sankcím. To umožní systém sledování ploch pomocí družic, tzv. Kontroly pomocí monitoringu (zkráceně MACH z anglického monitoring approach), který připravuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Nasazení nového systému kontrol plánuje spustit v roce 2022. Fond o tom informoval v tiskové zprávě.

„Kontrola pomocí monitoringu využívá potenciál moderních technologií kolem nás s cílem podpořit prevenci a spolupráci se zemědělci, navíc je podle našeho názoru spravedlivější, bude stejná pro všechny žadatele, nebude se vybírat jen ze vzorku žádostí,“ upozorňuje generální ředitel SZIF Martin Šebestyán. Zavedení MACH souvisí s novelizací prováděcího nařízení Evropské komise č. 809/2014 a měl by se spustit pro žádosti podané v příštím roce. Zpočátku pouze pro vybraná opatření a vhodné skupiny žadatelů. V další letech se bude tato skupina žadatelů na základě získaných zkušeností rozšiřovat.
Kontrola ploch pomocí monitoringu (MACH) využívá data z družic Sentinel, které provádějí dálkový průzkum Země v rámci unijního programu Copernicus. Využití těchto dat představuje i budoucnost zemědělských kontrol. Dokáže alespoň z části nahradit administrativně náročné kontroly na místě, je spravedlivější pro žadatele, umožňuje další využití dat nejen pro kontrolu, data může využít i sám žadatel. Vzhledem k prostorovému rozlišení družicových dat kontrola monitoringem detekuje především porušení na větších plochách, nikoliv drobnější nedostatky.
Hlavním komunikačním kanálem v průběhu administrace dotace bude pro žadatele Portál farmáře (PF). Právě tam bude moci sledovat průběžné výsledky monitoringu. S Fondem může tedy komunikovat už v průběhu administrace, a předejít tak případným sankcím za porušení podmínky.
V tuto chvíli najdou žadatelé na webových stránkách SZIF novou záložku, kde si můžou přečíst základní informace, a podrobněji se seznámit s plánovaným systémem kontrol. Jedná se o první z kroků, kterými SZIF bude informovat zemědělskou veřejnost. Další informace o plánovaném spuštění kontrol pomocí monitoringu plánuje SZIF šířit k zemědělcům také pomocí direct mailů, sociálních sítí, ale také distribucí letáků na klíčových akcích (Země živitelka, Flora Olomouc apod.).*

Veterináři loni zjistili při kontrolách prodejců na farmářských trzích chyby ve 13 procentech případů, podobně jako předloni. Zmenšil se ale skoro o čtvrtinu počet kontrol na 430, což souvisí s koronavirovou pandemií. Kvůli ní byly trhy po velkou část roku zavřené. Snížila se tak i výše uložených pokut z 480 000 Kč na loňských 370 000 Kč, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Veterináři kontrolují trhy, pokud jsou na nich nabízeny potraviny živočišného původu. Takových trhů je v ČR kolem 290. "Podíl kontrol se závadou z dlouhodobého hlediska klesá, což je jistě pozitivní skutečnost. V minulosti se blížil i jedné třetině z provedených kontrol, dnes končí zjištěním závady zhruba jedna kontrola z osmi," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Alespoň jedno porušení předpisů loni zjistili veterináři v 57 případech, o rok dříve šlo o 76 problematických prodejců. Celkem loni veterináři zjistili 142 závad, při jedné kontrole může být víc závad najednou. Nejčastěji, v 53 případech, šlo o porušení správné výrobní a hygienické praxe, kam patří například nedostatečná ochrana jídla proti kontaminaci nebo nedostatečné chlazení. Druhým nejčastějším problémem, v 31 případech, byly chyby v označování výrobků. Dále veterináři zjistili problémy při manipulaci s produkty, ve 24 případech pak nebyl jasný nebo byl neznámý původ potravin.*

Veterináři loni provedli 1490 kontrol zaměřených na biologickou bezpečnost, meziročně o 200 více. Chybovost se meziročně snížila o čtyři procentní body na zhruba 18 procent, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Stále tedy jde o chybu zhruba při každé páté kontrole. Aktuálně řeší problém se zavlečením ptačí chřipky do deseti chovů velkého producenta kachen, společnosti Perena.

"Přestože závadovost kontrol meziročně mírně poklesla na necelých 18 procent v loňském roce, nedostatky se bohužel stále objevují a chovatelé by ve spolupráci se soukromími veterinárními lékaři měli provádět i vlastní kontroly," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Nejčastějšími nedostatky u chovatelů jsou neprovedení předepsané zdravotní zkoušky nebo vakcinace v plném rozsahu a včas, nebo že nezajistili odstranění vedlejších živočišných produktů.

Kontroly se zaměřují na to, zda jsou chovy řádně čištěné, dezinfikované, zda se tam uskutečňuje dezinsekce a deratizace, či jak se provádí ochrana napájecí vody a krmiv před znečištěním a kontaminací. To je právě možný problém při přenosu ptačí chřipky, zvlášť v případech, kdy se může do krmiv dostat trus volně žijících ptáků.

"Samostatnou důležitou kapitolou kontrol je zejména prověření zajištění bezpečného pohybu osob, ošetřovatelů a techniky uvnitř chovu," dodal mluvčí. Tímto způsobem, například při nedostatečném očištění obuvi, se může choroba dostat i do jinak zabezpečených chovů.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down