Loňské výsledky kontrolní akce zaměřené na potraviny oceněné značkami KLASA a Regionální potravina potvrdily jejich vysokou jakost a bezpečnost, uvedla potravinářská inspekce. Z hlediska zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) je to jedna z nejméně problematických kategorií potravin. U ostatních zjišťují inspektoři až řádově vyšší podíly nevyhovujících vzorků, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva

"V loňském roce inspektoři SZPI hodnotili celkem 114 šarží potravin oceněných národní značkou kvality KLASA. Všechny odebrané vzorky vyhověly ve všech hodnocených parametrech. Dále inspektoři hodnotili 72 šarží oceněných značkou Regionální potravina. Pouze jedna nevyhověla požadavkům právních předpisů porušením jakostních požadavků," sdělil Kopřiva.
Potraviny oceněné značkami KLASA a Regionální potravina musí splňovat nejen požadavky vyplývající z národní a evropské potravinové legislativy, ale i nadstandardní požadavky vyplývající z podmínek pro používání značky kvality. "Jde mimo jiné o vyšší podíl masa u masných výrobků, přísnější regulace v používání sladidel, barviv a dalších aditiv, vyšší nároky při hodnocení chuti a konzistence potraviny a podobně. Potraviny oceněné značkou kvality pravidelně kontrolujeme už 18 let a výsledky stabilně potvrzují nejvyšší jakost hodnocených tuzemských potravin," dodal Kopřiva.*

Krajská veterinární správa (KVS) loni v Jihomoravském kraji provedla 4971 hygienických kontrol, v důsledku koronavirové pandemie zhruba o 400 méně než v roce předchozím. Porušení zákona zjistila v 2,7 procenta případů, v meziročním srovnání je to o 1,4 procenta méně. Nedostatky se nejčastěji týkaly stánkového prodeje na farmářských trzích, podobně jako v předchozích letech. V tiskové zprávě to uvedl Josef Velecký, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví.

"Všeobecně lze konstatovat, že se inspektoři nejčastěji setkávají s přestupky týkající se nekompletního, chybějícího či dokonce klamavého označování potravin, nedostatků ve vedení dokumentace a nedodržení požadavků pro zajištění sledovatelnosti potravin. Dále zjišťujeme závady při skladování potravin, zejména co se týče dodržování teplot, nebo při nevyhovujícím hygienickém stavu prostor," uvedl Velecký.
Mezi nejdůležitější provozovny dozorované KVS patří jatka. V Jihomoravském kraji fungují čtyři pro porážku drůbeže a 17 pro červené maso, z čehož dvě mají momentálně přerušenou činnost. "Vzhledem k pandemii se důležitým úkolem stalo personální zajištění nepřetržitého veterinárního dozoru na jatkách, který je nezbytný pro chod závodů. Jatečnictví v Jihomoravském kraji má pro ČR zásadní význam zejména v produkci bílého masa. V roce 2020 bylo v kraji poraženo a veterinárně prohlédnuto 36,1 milionu kusů drůbeže, tedy 30 procent veškeré drůbeže poražené v ČR," dodal Velecký.*

Za šest let od získání pravomocí na kontroly v pohostinství provedli inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v hospodách a restauracích 73 805 kontrol. Chyby zjistili u 26,2 procenta z nich, řekl včera mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Nejzávažnějších provinění ubylo, středně a méně závažných je ale stále hodně. Pokud projde novela zákona o potravinách, která přinese kontroly hotelů a dalších stravovacích zařízení od krajských hygienických stanic pod pravomoc SZPI, obává se mluvčí dalšího zvýšení zjištěných pochybení.

"Inspekce považuje fakt, že zhruba každá čtvrtá kontrola ve společném stravování zjistila porušení právních předpisů, za neakceptovatelný a dále bude vyvíjet maximální úsilí o zlepšení situace v segmentu," uvedla SZPI, která aktuálně kontroluje část provozoven veřejného stravování, další část je pod kontrolou krajských hygienických stanic (KHS). Podle mluvčího je pak možné, že v dalších letech, pokud bude inspekce kontrolovat i ty provozy, které jsou nyní pod KHS, chybovost vzroste, jako tomu bylo před šesti lety. Podle něj tehdy museli inspektoři vysvětlovat provozovatelům, že není normální mít neakceptovatelný hygienický stav provozu. Za šest let podle Kopřivy klesly nejzávažnější hygienické prohřešky, které vedly k dočasným uzavírkám restaurací nebo pivnic. V prvním roce museli inspektoři uzavřít 144 provozoven, v roce 2019 pak 49 provozoven. Loni šlo o 22 uzavřených provozů, rok 2020 byl ale poznamenaný pandemií koronaviru, mnoho provozů tak bylo zavřených. U nejvážnějších hygienických prohřešků tak za poslední léta klesla chybovost o více než dvě třetiny. Střední a méně závažné prohřešky problémem podle inspekce zůstávají, v roce 2015 inspektoři zjistili pochybení při 36,2 procenta kontrol, loni pak při 29,7 procenta kontrol. Podle Kopřivy se například před rokem 2015 vůbec systémově neřešilo klamání spotřebitele falšováním potravin. Příkladem je využívání levnějších složek jako používání náhražek z rostlinných tuků místo "smaženého Eidamu" nebo levnějšího masa třeba v daňčím guláši. Podle inspekce se tyto chyby vyskytují při každé čtvrté až páté kontrole.*

 

Veterináři v Pardubickém kraji vloni provedli 2844 kontrol, skoro o pětinu méně než v předchozím roce. Prověřovali například menší počet stravovacích provozoven nebo farmářských trhů, které byly kvůli pandemii koronaviru část roku uzavřené. Díky menšímu množství práce ale bylo možno případy porušení předpisů rychleji a důkladněji vyřešit, řekl ředitel Krajské veterinární správy pro Pardubický kraj Josef Boháč.

„Na druhé straně i nám vzrostla nemocnost. Postupně přibývalo i lidí v karanténě, což nám komplikuje práci," uvedl Boháč.
Závad a problémů zjistili veterináři loni obdobný podíl jako v minulosti. Většinou nebyly odhalené chyby příliš závažné. Byl mezi nimi například nález oxytetracyklinu v mražených krevetových špízech z Vietnamu. Výrobek musel dovozce stáhnout z trhu a zlikvidovat v asanačním podniku.
Veterinární správu loni značně zaměstnalo zjištění ptačí chřipky ve velkochovu drůbeže ve Slepoticích na Pardubicku. V pěti halách muselo být vloni v únoru usmrceno asi 7000 krůt a 130 000 brojlerů. Do asanačních podniků pak hasiči odvezli 14 souprav s nákladem o váze 326 tun.
Hromadná likvidace čekala také ryby z několika rybníků na Pardubicku. Prokázala se u nich totiž koiherpesviróza. Celkově muselo být usmrceno asi 50 tun ryb.
Veterináři také každý rok prověřují velký počet podnětů kvůli týrání zvířat, vloni 173. Jedním z velkých případů byl chov prasat a koz v obci na Svitavsku, na nějž upozornil starosta. Ve stáji a na zahradě statku zarovnaného nepotřebnými předměty, o něž se zvířata mohla zranit, žilo asi 40 prasat. Ze stáje chovatel neodvážel hnůj a zvířata i prostředí byly silně znečištěné. Na půdě domu veterináři objevili kozla, dvě kozy a kůzle, kteří zůstávali téměř ve tmě ve znečištěném prostředí a nedostávali dost potravy. U všech dospělých koz byly zjištěny přerostlé paznehty, kozel dokonce kvůli tomu nebyl schopen přirozené chůze, a pokud se nepohyboval, klečel. Chovatel musel podmínky zlepšit a dostal pokutu.
Až letos se pak téměř po roce dořešil případ chovatelky z Pardubicka kvůli zanedbávání péče o koně. V únoru jí soud zakázal zvířata chovat a byla jí odebrána.*

Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) zjistili loni pochybení při kontrole fritovacích olejů u 18,5 procenta kontrolovaných restaurací. Šlo o přepálené oleje, které se již nehodily k lidské spotřebě. Uvedl to mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Proti předloňsku jde o zhoršení o 2,5 procentního bodu. V roce 2018 našli kontroloři pochybení u 26 procent restaurací. SZPI loni kontrolovala 38 provozoven, posuzovala 47 vzorků z nich. Pokuty se podle mluvčího pohybují při prvním méně závažném zjištění v řádu desítek tisíc korun, při opakovaném závažném zjištění mohou být i o řád vyšší.

Podle mluvčího nejsou toto jediné kontroly fritovacích olejů, jde o každoroční plánovanou ucelenou kontrolní akci. Pokud by inspektor při návštěvě provozu měl podezření na pochybení, odebere podle něj vzorky kdykoliv navíc. Letos se při kontrolách u dvou vzorků zjistil také velmi vysoký stupeň tepelného rozkladu olejů. Kontrola v laboratoři má podle vedoucí oddělení nutričně, technologicky a senzoricky významných látek Veroniky Smutné dvě části. Nejdříve se hodnotí senzoricky a poté analyticky na chromatografu. "Vzorek fritovacího oleje se ohřeje na hodnotu používání, tedy na 180 °C. Předloží se poté hodnotitelům, což je v tomto případě pět lidí. A ti hodnotí vzorek, co se týče barvy, vzhledu jako takového, jestli tam jsou zbytky fritovaných částic, nebo ne, jestli jde z toho dým. Pak hodnotí barvu, potom samozřejmě musí vzorek i ochutnat, takže vůni a chuť," řekla Smutná. Podle ní se nedá přesně říct, kolika fritovacími cykly může olej projít. Různé oleje mají různé vlastnosti. Nejlepší na fritování je podle ní palmový olej, který ale lidé v současné době z ekologických důvodů odmítají. Při porovnávání tuzemských olejů je podle ní vhodnější řepkový než slunečnicový.*

 

Státní veterináři loni uložili pokuty za téměř 33 milionů korun. Je to podobná suma jako o rok dříve, kdy to bylo rekordních více než 33 milionů korun. Chyb zjištěných v pohodě zvířat loni ubylo u zájmových chovů o dva procentní body na 30 procent, u hospodářských zvířat o tři procentní body na 19 procent, uvedli na tiskové konferenci zástupci Státní veterinární správy (SVS). Počet kontrol pohody zvířat meziročně klesl o 700 na 6800. Ve 13 nejzávažnějších případech předali veterináři podnět policii kvůli podezření ze spáchání trestného činu.

Činnost SVS byla po většinu roku ovlivněna koronavirovou pandemií. "Pro ilustraci, jak koronavirová pandemie ovlivnila chod úřadu, lze uvést, že se do izolace na základě pozitivního vyšetření postupně dostalo okolo 120 zaměstnanců SVS, což odpovídá bezmála desetině všech pracovníků. Okolo 180 dalších pracovníků se na základě rizikového kontaktu s nakaženým dostalo v průběhu roku do karantény," uvedl veterinární mluvčí Petr Vorlíček.
Například na jatkách ale byly porážky loni v podobné výši jako předloni. "I v době nouzového stavu dozorovalo v celé ČR již od časných ranních hodin každý den bezmála 500 úředních veterinárních lékařů a techniků na 300 českých jatkách a zvěřinových závodech," dodal mluvčí.
Počet kontrol veterinární hygieny loni meziročně klesl o 15 procent na zhruba 41 000. Výjimkou byly kontroly zásilek do zemí mimo EU, při registraci nových provozů nebo kontrol značky Klasa. Jejich počty rostly, zbytek klesal.
"Mezi priority pro letošní rok patří zachování příznivých nákazových statusů. Ve světle zhoršené nákazové situace s africkým morem prasat v sousedních zemích se budeme intenzivně snažit bránit opětovnému zavlečení moru do ČR," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.*

Veterináři při předvánočním prodeji kaprů zjistili chybu u zhruba dvou procent obchodníků, meziročně tak šlo o snížení na polovinu. Zkontrolovali přes 830 prodejních míst, nahlášených jich bylo 2600. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

"Alespoň jednu závadu veterinární inspektoři zjistili v 15 případech. Celkový počet závad dosáhl 25, což je ve srovnání s rokem 2019 pokles na méně než třetinu – v rámci jedné kontroly může být zjištěno více závad," vysvětlil mluvčí.
V sedmi případech prodejce předem nenahlásil, kde a v jakých dnech bude ryby prodávat. V 11 případech pak šlo o porušení požadavků na hygienu, prodejci měli například nedostatečný přítok nebo odtok vody. V pěti případech pak byly porušené zásady welfare, tedy dobré pohody zvířat. "Rybám v kádích nezabezpečili dostatečné okysličení vody, přeplňovali kádě či nevhodně manipulovali s rybami při porážení," dodal Vorlíček.
Chybu například zjistili v pražském Karlíně. "Kromě silně znečištěného pracovního místa a nedostatečného vybavení stánku hygienickými prostředky neměly osoby prodávající kapry průkazy pracovníků v potravinářství," uvedl mluvčí. Navíc na stánku nebyly nádoby na odpad z kuchání kaprů, u stánku nebyla dezinfekce na ruce a obsluhující personál neměl roušky či respirátory. V Ostravě se pak zjistilo prodávání kaprů pod označením Třeboňský, přičemž ryby pocházely odjinud.
"Prodejcům, kteří porušili legislativu, bude uložena pokuta. V případech, kdy jsme zjistili týrání zvířat, bude předán podnět místně příslušné obci s rozšířenou působností. Na problémové prodejce se navíc přednostně zaměříme při kontrolách v příštím roce," dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.*

Při kontrolách prodeje kaprů se inspektoři zaměří jak na zacházení s živými rybami, tak na dodržování pravidel legislativy při jejich usmrcováni. Kontrolovány budou jako tradičně také hygienické podmínky prodeje. Navíc inspektoři SVS budou sledovat dodržování pravidel v souvislosti s aktuální epidemií Covid-19. Uvedli to ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Zbyněk Semerád a ředitelka odboru veterinární hygieny SVS Kateřina Březinová při zahájení kontrol v sádkách v Lahovičkách v Praze.

"Při kontrolách veterinární inspektoři standardně sledují, zda veškeré činnosti spojené s prodejem ryb probíhají v odpovídajících hygienických podmínkách. Kontrolována jsou také pravidla welfare, zejména, jestli mají ryby dostatek kyslíku a zda prodejci nepřeplňují kádě,“ uvedl  Semerád. Před zahájením prodeje jsou prodejci povinni seznámit se s požadavky na samostatná prodejní místa a pravidly pro prodej živých ryb a s doporučeními pro osoby provádějící porážení ryb při prodeji. Březinová upřesnila, že na každém stánku musí být k dispozici povinná výbava, do níž patří nože, palička na omračování ryb a stěrky. Pracovní plocha musí jít snadno čistit a dezinfikovat. Usmrcování ryb nesmí probíhat v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Odpad ve formě vnitřností z kuchaných ryb musí být schraňován v určených a označených nádobách a následně předán osobě, která je krajskou veterinární správou schválena k zacházení s takovými odpady. V posledních několika letech SVS ve zvýšené míře kontroluje také, zda nedochází k zneužívání chráněných značení a tím ke klamání spotřebitelů. „V souvislosti se současnou pandemií se inspektoři letos také mimořádně zaměří na používání ochranných prostředků a dodržování dalších protiepidemických pravidel, jako je například zachování dostatečných odstupů,“ doplnil.

Údaje o obsahu bílkovin na obalu takzvaných vysokoproteinových potravin odpovídají skutečnosti. Při kontrole zaměřené na tento typ výrobků to zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která o tom informovala v tiskové zprávě.

"Kontrolní akce se zaměřila na laboratorní stanovení skutečného celkového množství bílkovin ve srovnání s deklaracemi na obalech testovaných potravin, u kterých informace o složení evokovaly vysoký obsah bílkovin. K těmto potravinám náleží výrobky s deklarací vysokého obsahu proteinů - takzvané vysokoproteinové potraviny, mezi něž patří například proteinové cereálie či proteinové tyčinky a další," uvedl za SZPI Marek Bartík. Inspektoři si ke kontrole vybrali 16 vzorků výrobků, mezi nimiž byly proteinové tyčinky, těstoviny, sladké pomazánky, mléčné výrobky i proteinové doplňky stravy různých výrobců. Obsah bílkovin se ve všech případech shodoval s údajem uvedeným na obale potraviny. Přehled všech kontrolovaných výrobků SZPI zveřejnila na webu Potraviny na pranýři.*

Téměř polovina ze 45 prodejců burčáku, které letos zatím zkontrolovali pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), porušila předpisy. Uvedl to mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Chybělo označení původu, výrobce i alergenů.

"Porušení zahrnovala chybějící povinné údaje například o výrobci, původu hroznů či alergenech, chybějící průvodní doklady i zneužití chráněného názvu burčák, které lze použít pouze pro nápoj vyrobený z hroznů sklizených a zpracovaných v České republice," uvedl Kopřiva.
Inspektoři se na kontrolu prodejců burčáku vydali i dnes v Brně. V prezentaci pro média nejprve navštívili vinotéku Víno Hruška, kde ukázali odběr kontrolního vzorku a vysvětlili také, co všechno sledují. "Spotřebitel se musí z označení stánku dozvědět, zda jde o burčák nebo částečně zkvašený hroznový mošt. Musí se dozvědět, kdo nápoj vyrobil, odkud pocházejí hrozny a zda nápoj obsahuje siřičitany, které patří mezi alergeny," vysvětlil inspektor Ondřej Tureček.
Zatímco ve vinotéce byl prodej burčáku bez závad, hned u prvního stánku v ulicích Brna inspektoři pochybení zjistili. Na stánku chybělo označení o původu hroznů, které prodavačka obratem doplnila.
Přibližně při polovině kontrol letos inspektoři odebrali také kontrolní vzorky pro laboratorní hodnocení. "Vzorky neodebírají inspektoři pokaždé, většinou odeberou vzorek, pokud chybí dokumentace nebo mají podezření, že nápoj neodpovídá dokumentaci nebo má nějaké senzorické vady," doplnil Kopřiva.
Laboratorní hodnocení trvá až dva měsíce, odebrané vzorky se musí nechat přirozeně prokvasit. Loni inspektoři odebrali za celou dobu prodeje burčáku 61 vzorků, parametrům nevyhovělo deset z nich. Přístroje odhalily v burčáku přidanou vodu a cukr, nadlimitní i podlimitní obsah alkoholu. Analýza v laboratořích SZPI v Brně umí rozeznat také geografický původ hroznů, tedy zda jde opravdu o burčák vyrobený z hroznů sklizených v Česku.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down