Debata o budoucnosti zemědělských dotací

Zastropování a degresivita nejsou sankcemi pro úspěšné, ale nástrojem k zajištění dlouhodobé funkčnosti systému při omezeném rozpočtu, protože financovat primárně ty největší je ekonomicky neudržitelné. Uvedla to na nedávném semináři v Bruselu předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová s tím, že společná zemědělská politika (SZP) musí být nejen ekonomicky funkční, ale i politicky obhajitelná. „Pokud značná část podpory končí u velmi úzké skupiny největších příjemců, nelze očekávat, že veřejnost bude mít v systém důvěru,“ dodala.

Přímý vliv na budoucnost evropského zemědělství

Právě nástroje, jako jsou zastropování a degresivita, mají přímý vliv na to, jak bude evropské zemědělství vypadat za deset let, kdo bude hospodařit a kdo bude investovat, uvedla europoslankyně. „Bavíme se o tom, zda zastropování ano, či ne a pokud ano, tak jak. Můžeme diskutovat o nastavení na hektar nebo na podnik, o tom, zda započítávat náklady na práci, nebo ne. To jsou všechno témata, na která se názory jednotlivých členskými států liší, “ sdělila Vrecionová s tím, že zavedení mechanismů musí být povinné. Dobrovolný systém podle ní v praxi nefunguje. „Dobrovolnost je na první pohled politicky pohodlné řešení, ale dlouhodobě podle mého názoru nefunguje. Buďme realisté. Tam, kde existují silné ekonomické zájmy a politické vazby, se dobrovolně nastavená opatření zavádět nebudou,“ míní. Podle ní vyjednávání o nové podobě SZP budou mimořádně složitá a mohou trvat ještě minimálně rok. Europoslanec, bývalý irský ministr zemědělství Barry Andrews uvedl, že zastropování vnímá jako snahu formovat SZP tak, aby odpovídala ekologickým cílům a potravinové bezpečnosti. „Geopolitická realita a tlak na výdaje na obranu nás nutí hledat úspory, ale ty nesmí ohrozit schopnost zajistit potraviny pro naše občany,“ sdělil.

Návrh Evropské komise

Evropská komise navrhuje, aby přímé platby byly zastropovány na úrovni 100 tisíc eur ročně pro jeden podnik. Současně chce zavést degresivitu, to znamená, že podpora by se začala postupně krátit už nad hranicí 20 tisíc eur. Tyto mechanismy by postupně omezovaly dotace pro větší příjemce. Uvolněné prostředky by mohly zůstat v jednotlivých členských státech a být využity například na podporu mladých zemědělců, modernizaci nebo ekologická opatření. Europoslanec Norbert Lins uvedl, že hranice 100 tisíc eur na rok považuje za nerealistickou. Podle něj by se měla zvýšit na 500 tisíc eur. Zároveň navrhuje pravidlo zaměřit přímo na fyzické osoby.  

Zástupce Evropské komise Gijs Schilthuis připomněl, že zastropování se bude týkat jen malého počtu farem, a dodal, že případné kreativní obcházení pravidel je již dnes postižitelné podle rozpočtových norem EU. Vysvětlil, že cílem návrhu je lépe směrovat podporu k těm farmám, které jsou ekonomicky zranitelnější – zejména k rodinným podnikům. Schilthuis zdůraznil, že omezení by se mělo týkat pouze základní podpory příjmů, nevztahovalo by se na ekologické platby, neomezovalo by investiční podporu, nedotklo by se většiny evropských zemědělců. Vysvětlil, že cílem je podpořit rodinné farmy, které hůře přežívají na trhu. Uvedl, že dobrovolné zastropování v deseti zemích přineslo jen skromné výsledky, proto jsou nutná společná pravidla na úrovni EU. Podle propočtů Evropské komise by se opatření dotklo přibližně 1500 největších příjemců v celé Evropské unii. Lins připomněl statistiky Evropské komise, podle nichž podniky o velikosti pět až 250 hektarů tvoří drtivou většinu evropských farem a získávají přibližně 71 procent prostředků z prvního pilíře SZP. Podniky nad 250 hektarů čerpají zhruba 22 až 23 procent prostředků.