
Růst české ekonomiky by měl letos podle Evropské komise zpomalit na 1,8 procenta, v příštím roce by naopak měl zrychlit na 2,5 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba, kterou podpoří také rostoucí veřejná spotřeba. Komise to uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu. Podle prognózy budou vyšší ceny energií a rostoucí nejistota tlumit hospodářskou aktivitu, zejména letos. V roce 2028 by měl růst české ekonomiky opět zpomalit, a to na 2,1 procenta.
"Inflace by měla v roce 2026 dosáhnout 2,1 procenta, v roce 2027 zrychlit na 2,8 procenta a v roce 2028 zpomalit na 2,5 procenta," uvádí zpráva komise, která se týká České republiky. Cenové šoky v oblasti energií tlačí podle prognózy inflaci nahoru, jejich dopad na spotřebitelské ceny se však projeví především v roce 2027. "V roce 2026 by měl pokles cen elektřiny - způsobený tím, že stát trvale převzal od spotřebitelů úhradu poplatků za podporu obnovitelných zdrojů energie - kompenzovat většinu nárůstu cen pohonných hmot a zemního plynu," dodává zpráva.
Růst hrubého domácího produktu (HDP) podle komise letos zpomalí na 1,8 procenta, což odráží dopad cenového šoku v oblasti energií a záporný příspěvek čistého vývozu. Následně v roce 2027 by měl růst zrychlit na 2,5 procenta, a to díky silné spotřebě domácností a vlády, investicím a lepšímu příspěvku čistého vývozu, než se v roce 2028 zpomalí na 2,1 procenta.
"Navzdory poklesu spotřebitelské důvěry od března 2026 se předpokládá, že spotřeba domácností v letech 2026 i 2027 vzroste téměř o 2,5 procenta. Přispěje k tomu další růst reálných mezd, odložená poptávka a pokles míry úspor domácností," uvádí zpráva komise. Míra úspor domácností v Česku patří podle EK k nejvyšším v Evropské unii, a to zejména v důsledku přetrvávající nejistoty spotřebitelů a větších nerovností v rozdělení disponibilních příjmů.