Dorovnat českým zemědělcům přímé platby na 55 procent, to je cíl, kterému je resortní ministerstvo velmi blízko. Minulý týden to prohlásil jeho šéf Jaroslav Palas. Obhajoval také přednosti takzvaného zjednodušeného způsobu administrace těchto podpor, o jehož principech už rozhodl. Vybranou variantu nejvíce kritizuje asociace soukromého zemědělství. Agrární komora pak především postrádá analýzu, jak se nový systém promítne u hlavních komodit v jednotlivých oblastech.
Pro ministerstvo zemědělství je zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok 22,8 miliardy korun, což by podle Palase umožnilo dorovnat přímé platby na necelých 43 procent úrovně současných členů. „Jednání ale stále pokračují, v tuto chvíli se díky příslibu navýšení o 1,2 miliardy korun blížíme 48 procentům. Potřebovali bychom se dostat na 50 až 52 procent a zbytek bychom získali přesuny v rámci kapitoly,“ předpokládá ministr. Jeho cílem je zaručit maximální 55procentní dorovnání, a tomu je podle svých slov poměrně blízko. Současně ujistil, že se bude bránit převodu peněz z Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) ve prospěch přímých dotací. Další bitva o rozpočet čeká vládu ve středu 17. září.
Způsob systému administrace plateb, který MZe zvolilo, je podle Palase skutečně velmi jednoduchý. „Zajistí čerpání prostředků z unie až do výše vyjednaných kvót. Umožní minimum chyb. Navíc je v souladu s reformou společné politiky unie, kdy dává prostor na přípravu oddělení plateb od produkce,“ jmenoval hlavní přednosti. Návrh, který bude schvalovat vláda, počítá s tím, že 25 procent prostředků poskytnutých Evropskou unií, se vyplatí na hektar užité zemědělské plochy, tedy tzv. SAPS (Single Area Payment Scheme). Platby navýšené z národních zdrojů, nejvýše do 30 procent, pak mají podle Palase zabránit znevýhodnění některých sektorů. Budou směřovat na krávy bez tržní produkce mléka, na jeden kus je sazba 4225 korun v rámci národní kvóty 90 300 krav, což představuje celkovou dotaci 381,5 milionu korun. U ovcí a koz je stanovená podpora 700 korun na zvíře pro celkem 66 733 kusů, tzn. finanční objem 46,7 milionu korun. Na skot dává MZe 850 korun na velkou dobytčí jednotku podle stavu k letošnímu 31. Prosinci. Při 1,1 milionu VDJ to představuje částku 936 milionů korun. Chmelaři dostanou na hektar 4320 korun na plochu 6148 hektarů, takže jim dohromady přijde 26,5 milionu korun. Podporu na tunu osiv pícnin a lnu určilo MZe na 2480 korun pro 10 660 tun, tzn. celkový finanční objem 26,4 milionu korun. Plošný příspěvek půjde z navýšených zdrojů také na hektar orné půdy. Jeho výše bude záviset na finančních možnostech a také počtu podaných žádostí.
S dvojím systémem rozdělování finančních prostředků nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). „Chtěli jsme tu nejjednodušší verzi, tedy přímé platby pouze na hektar,“ uvedl místopředseda ASZ Jan Votava. Zvolená metoda podle něho znovu zavádí do zemědělské veřejnosti klientelismus, neodůvodněný regionální přístup a obtížně kontrolovaný systém náročný na administrativu, a tím i vyšší náklady na distribuci podpor. „Při spojení finančních zdrojů z EU a národního rozpočtu by platba na hektar v systému SAPS vycházela asi na 3600 korun,“ upřesnil Michal Pospíšil.
Pouze jedna sazba na hektar by však podle prezidenta Agrární komory ČR (AK) Václava Hlaváčka diskriminovala chovatele. „Platby vyjednané na krávy bez tržní produkce mléka či různé prémie pro skot by se rozmělnily a dostaly by je i ti, co žádný dobytek nechovají,“ odůvodňuje. Ačkoli ministerstvem zvolený platební systém v zásadě neodmítá, chce znát propočty, jak se promítne v jednotlivých výrobních oblastech.
„Systém je nastaven tak, aby byl maximálně spravedlivý a neznevýhodnil tzv. zranitelné oblasti,“ ujišťuje ministr. Připustil také, že se vážně uvažuje o posílení financí na mléko. Program uvádění půdy do klidu nebude podle něho pokračovat po přistoupení k EU v takové podobě jako nyní. „Nepočítáme s tím, že ho budeme schopni v současném rozsahu zaplatit,“ vysvětlil.
Přestože zjednodušený systém plateb má, jak tvrdí MZe, umožnit čerpání vyjednaných prostředků, česká strana to komplikuje u nás roky platnou podmínkou, že žadatel nesmí dlužit na zdravotním a sociálním pojištění, nemít závazky po splatnosti vůči státním organizacím. „Nic takového ale v unii neznají,“ připomíná Votava. Hlaváček toto ustanovení považuje za diskriminaci. Za jeho zrušení se přimlouvají všechny nevládní organizace. To si však vyžádá úpravu zákona o zemědělství, který omezení zakotvuje. Přitom zmíněný zákon byl již letos novelizován..
