Zásoby obilí před sklizní jsou na nejnižší úrovni za poslední léta, což podle Miroslava Jandečky, předsedy Českomoravského sdružení organizací ZZN, nemusí být výhoda, už vzhledem k očekávané nižší úrodě v sousedních státech.
Jak informoval, základní bilance hospodářského roku 1999/2000 předpokládá vstupní zásoby obilí pro marketingový rok 2000/2001 u pšenice 695 tisíc tun, u ječmene 144 tisíc tun, žita 124 tisíc tun, ovsa 20 tisíc tun a kukuřice 95 tisíc tun. Celkem tedy bude vstupní zásoba činit 1,081 miliardy tun obilovin. Nynější zásoby jsou o 600 tisíc tun menší než před rokem, přitom více než 400 tisíc tun z tohoto rozdílu představují zásoby ječmene, porovnal Jandečka. Tuto situaci podle něho výrazně podpořil export očekávaný ve výši 1,18 miliardy tun. „K tomu významně přispěly nižší ceny obilovin, které nejsou v zájmu žádné ze stran – prvovýrobců, zpracovatelů i obchodníků,“ poznamenal.
Upřímným zájmem výkupních podniků, zdůraznil, jsou takové cenové relace rostlinných komodit, které umožňují rentabilitu zemědělců, a tím přinášejí určitou stabilitu do navazujícího sektoru. „Stále přibývají nákupní organizace, které nabízejí tří a víceleté smlouvy na dodávky obilovin, ne vždy však s patřičnou odezvou ze strany prvovýroby. Ani zpracovatelé, které oslovujeme s dlouhodobými smlouvami o odběru potravinářských obilovin, naše návrhy většinou neakceptují. Mlýny, sladovny a firmy zpracovávající řepku si třetinu až polovinu suroviny nakupují přímo od pěstitelů, mnohdy za nižší ceny. Výsledkem je rozkolísaný trh, kde se reaguje na momentální stav,“ popisuje Jandečka dnešní realitu.
