Letošní sklizeň základních obilovin by podle prvního odhadu Českého statistického úřadu měla být o 2,5 procenta nižší než loni. Zemědělci by měli sklidit 6,654 milionu tun, což by bylo o 170 000 tun méně než v loňském roce. Úroda řepky by měla klesnout o 12,8 procenta na 1,259 milionu tun. Je to o 184 000 tun méně, než byla loňská sklizeň.
"Na polích se ukazuje dobrá úroda základních obilovin, srovnatelná s pětiletým i desetiletým průměrem," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek.
Na poklesu produkce obilovin se podílí nejvyšší mírou pšenice ozimá a žito. U ostatních obilovin se naopak očekává nárůst produkce. Předpokládaný hektarový výnos základních obilovin 5,11 tun je meziročně o 2,1 procenta nižší. Pokles hektarového výnosu se očekává u pšenice ozimé a žita, u ostatních obilovin se předpokládá meziroční navýšení výnosu, nejvýznamnější u ovsa a pšenice jarní.
Čeští zemědělci osévají stále méně ploch, ve srovnání s loňskem ubylo osm tisíc hektarů (-0,3 procenta). Významný pokles výměry byl zaznamenán pouze u žita, mírně se snížila plocha osetá ječmenem ozimým a ovsem. Oproti roku 2002 se jedná o pokles o výrazných 217 000 hektarů (-8,1 procenta). "Výsledky letošního soupisu ploch osevů potvrzují dlouhodobý trend snižování celkové výměry osevních ploch v naší republice i snižování druhové diverzity plodin," uvedl ČSÚ.
Více než polovina polí (57 procent) je oseta obilím, především pšenicí a ječmenem. U nejrozšířenější domácí obiloviny pšenice ozimé, která je osetá téměř na třetině všech ploch, se očekává snížení produkce o 5,2 procenta na 4,296 milionu tun.
Řepka se v letošním roce pěstuje na 15,8 procenta osevních ploch a je tak po pšenici ozimé druhou nejrozšířenější plodinou. "V letošním roce se zastavil dlouhodobý trend nárůstu osevní plochy řepky, výměra se meziročně snížila o sedm procent na 389 000 hektarů, a přiblížila se tak úrovni roku 2011," uvedl ČSÚ.
Odhadovaný hektarový výnos řepky 3,23 tun je o 6,4 procenta nižší než loni. Předpokládaná produkce řepky podle statistiků přesto převyšuje o 9,1 procenta pětiletý průměr a o 20,6 procenta desetiletý průměr, a to díky zvyšujícím se hektarovým výnosům a navýšení osevních ploch o 13,5 procenta.*
