Čeští zemědělci, potravináři a lesníci získají v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) v letech 2014 až 2020 celkem zhruba 84 miliard korun. Program, který minulý týden odsouhlasila vláda, by ČR nyní měla do 17. července předložit Evropské komisi, která by ho měla schválit začátkem roku 2015. Na termín schválení bude navazovat harmonogram příjmů žádostí, a to nejprve pro plošná opatření v rámci jednotné žádosti o platbu v květnu 2015, následovat bude vyhlášení termínů pro příjem jednotlivých projektových žádostí.
Cílem Programu rozvoje venkova je podle ministra zemědělství Mariana Jurečky, především srovnatelné postavení sektoru našeho zemědělství s ostatními členskými státy Evropské unie. „Byl připravován na principu partnerství. Tedy v úzké spolupráci jak s dalšími resorty, tak se zástupci nevládních organizací na různých pracovních skupinách a u kulatých stolů s partnery zejména z podnikatelské sféry,“ uvedl Jurečka a upozornil, že rozpočet Programu rozvoje venkova je nižší než v předchozím období od roku 2007, kdy počítal celkem s 3,6 miliardy eur. Zhruba 300 milionů eur pro podporu venkovským obcím ale bylo vyčleněno do kohezní politiky. Tuto podporu budou v budoucnu řešit jiné operační programy. Vláda naopak nedávno schválila navýšení národního spolufinancování Programu rozvoje venkova. Namísto původně předpokládaných 15 procent vzrostla částka, kterou se na projektech financovaných převážně z unijních peněz podílí stát, na 25 procent. Stěžejní agroenvironmentálně klimatická opatření (AEKO), ekologické zemědělství a platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (LFA) budou podmíněny dodržením minimální intenzity chovu hospodářských zvířat, což nepřímo podpoří živočišnou výrobu, sdělilo ministerstvo zemědělství. „Na základě intenzivní diskuse byla sjednocena podmínka intenzity pro AEKO a EZ na úrovni 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar travního porostu. U opatření ekologického zemědělství jsou upraveny podmínky, které zajistí transparentnost a efektivnost vynakládaných finančních prostředků,“ informovalo. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka komplikace zřejmě bude působit to, že se do PRV dostala celá řada způsobů výpočtu zátěže VDJ. Stehlík uvedl, že jde o osm kategorií, a to u LFA, ekologického zemědělství a dalších. Připomněl, že nové opatření nazvané Dobré životní podmínky zvířat (welfare) zaměřené na skot a prasata, by mělo být striktněji nastaveno, než je nyní, a aby podporu dostali i chovatelé, kteří tyto podmínky již plní, například jde o venkovní výběhy. Program obsahuje samozřejmě i opatření cílená na investice do zemědělských podniků včetně podpory mladých zemědělců a na diverzifikace činnosti, kdy budou předmětem podpory například stáje, sklady, technologie pro živočišnou i rostlinnou výrobu, jímky, hnojiště, speciální stroje, kotelny na biomasu a další. Dále budou podporovány investice do zpracování zemědělských produktů, balení a značení výrobků včetně monitoringu kvality. Pokud jde o oblast investic do lesního hospodářství, půjdou peníze zejména na rekonstrukce a výstavbu lesních cest, na pořízení lesních strojů a technologií šetrných k životnímu prostředí, zpracování dřeva v malých pilařských provozovnách či budování retenčních nádrží. Ve srovnání s předchozím obdobím bude větší důraz kladen na projekty spolupráce - sdílení zařízení a zdrojů, inovace v zemědělství a potravinářství, podporu krátkých dodavatelských řetězců včetně podpory operačních skupin Evropského inovačního partnerství, které přispějí k předávání znalostí.
Na využití metody Leader je pak vyčleněno pět procent z rozpočtu PRV, do jeho implementace se nově zapojí i programy z jiných ministerstev. Z PRV bude hrazena ta část strategie místních akčních skupin, která se zabývá modernizací zemědělských a potravinářských podniků nebo například investicemi v lesním hospodářství.
Vláda rovněž odsouhlasila návrh nařízení, díky němuž čeští vinaři získají v rámci Programu podpor ve vinohradnictví a vinařství na léta 2014 až 2018 celkem 25,8 milionu eur (706 milionů korun). ČR tak bude moci každoročně čerpat z Evropské unie 5,155 milionu eur (141,8 milionu korun). Smyslem programu je v zájmu zachování a rozvoje zaměstnanosti v oboru a na venkově a v zájmu posílení českého vinařství a vinohradnictví podpořit česká vína na světovém trhu a přeměna vinic. „Důležitou součástí programu je také podpora a udržení mladých vinohradníků a vinařů v oboru,“ uvedlo ministerstvo zemědělství v předkládací zprávě k návrhu. Návrh nařízení vlády nemá mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty, podpora je plně hrazena z peněz Evropské unie. Náklady na administraci budou pokryty z rozpočtové kapitoly ministerstva zemědělství.*
