Agrární komora ČR chce, aby v dalším období stát spolufinancoval evropský rozvojový program alespoň ze 60 procent. V současném období jde o 35 procent, v příštím se však počítá s poklesem plateb od Evropské unie. Uvedl to prezident komory Jan Doležal.

Ze současného Programu rozvoje venkova mohli zemědělci, potravináři a lesníci čerpat do roku 2020 až 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu byl 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje. Protože se však v příštím období počítá s poklesem plateb od Evropské unie, stát se podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého snaží o zajištění zvýšené částky z českého rozpočtu. "Ministerstvo usiluje o zajištění odpovídající částky národního spolufinancování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, která by dostatečně reflektovala zvyšující se požadavky na zemědělce v oblasti udržitelnosti životního prostředí a podporovala rozvoj konkurenceschopnosti celého sektoru," řekl dnes mluvčí.
Pokud by měly být pokryté všechny požadavky například ze strany Evropského parlamentu v plánovaném rozsahu, je podle něj třeba zajistit 67procentní kofinancování ze státního rozpočtu. "Což v absolutní částce představuje zhruba 67 miliard Kč," řekl. Podobně chce Slovenská zemědělská a potravinářská komora podle předsedy Emila Macha zvýšit podíl kofinancování ze současných 25 procent na 45 procent, dodal.*

Zemědělci mohou od 8. dubna podávat Jednotnou žádost (JŽ) pro rok 2021. Jedná se o univerzální formulář, díky němuž je žádáno na Přímé platby a neprojektová opatření Programu rozvoje venkova. Jednotnou žádost lze v řádném termínu podat do 17. května. Informuje o tom tisková zpráva Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

Pokud by žadatelé nestihli JŽ podat v řádném termínu, mají ještě 25denní lhůtu na takzvané pozdní podání žádosti, které potrvá do 11. června. V případě takového podání žádosti je však udělována sankce ve výši 1 % za každý pracovní den. Každoročně o finanční podporu pomocí Jednotné žádosti žádá přes 30 tisíc žadatelů, doporučujeme proto její včasné podání.
I v letošním roce jsou pořádány k příjmu Jednotné žádosti webináře. Ministerstvo zemědělství je pro žadatele pořádalo v období od 10. března do 6. dubna. SZIF spolu s Celostátní sítí pro venkov pořádá webináře v období od 7. do 14. dubna. Jednotlivé termíny a informace o způsobu přihlášení najdete na webu Ministerstva zemědělství a SZIF. Prezentace a videonávody jsou k dispozici na webu SZIF v sekci Jednotná žádost a na Portálu farmáře. V souborech ke stažení je umístěna také Příručka pro žadatele 2021, kde jsou podrobně uvedeny potřebné informace k úspěšnému podání žádosti.
Nejjednodušším, a také nejpreferovanějším způsobem s ohledem na aktuální pandemickou situaci je podání přes Portál farmáře (PF). Zde mají žadatelé přístup k informacím o aktuálním průběhu administrace. Od loňského roku jsou zde k dispozici také rozhodnutí pro jednotlivá opatření.*

V 10. kole Programu rozvoje venkova bylo v operacích Investice do zemědělských podniků a Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů celkem zaregistrováno 2440 žádostí s požadavkem na dotaci téměř 10 miliard korun. Alokováno bylo přes 3,5 miliardy korun. Ze zaregistrovaných projektů Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) doporučil zhruba polovinu projektů za téměř 3,5 miliardy korun. Zbytek projektů byl zařazen do tzv. zásobníku. Informuje o tom tisková zpráva ministerstva.

„Vzhledem k tomu, že v desátém kole Programu rozvoje venkova ubyly doporučené projekty a předpokládáme úbytek i do budoucna, rozhodli jsme se ze zásobníku projektů doporučit další žádosti s požadavkem na dotaci v celkové výši jedné miliardy korun. Šanci tak dostanou další žadatelé, kteří byli pod čarou,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Jak zpráva dále uvádí, v rámci 10. kola příjmu žádostí, které proběhlo od 14. 7. do 4. 8. 2020, byly spuštěny operace Investice do zemědělských podniků a Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Celkem bylo zaregistrováno 2440 žádostí s požadavkem na dotaci téměř 10 miliard korun. Alokováno bylo přes 3,5 miliardy korun. Ze zaregistrovaných projektů SZIF doporučil 1292 projektů za téměř 3,5 miliardy korun. Ostatní projekty byly zařazeny do tzv. zásobníku, ze kterého mohou být postupně schvalovány v případě, že doporučené projekty jsou vyřazeny z administrace, a jsou tudíž k dispozici volné finanční prostředky na schválení dalších projektů.
K 10. 12. 2020 byla z administrace za obě operace vyřazena řada projektů, přičemž úbytek se dá předpokládat i do budoucna. Proto porada vedení MZe uložila SZIF doporučit ze zásobníku projektů další projekty s požadavkem na dotaci v celkové výši 1 miliardy korun. O další administraci budou žadatelé, jichž se to týká, informováni ze strany SZIF.
Finanční prostředky, které budou v rámci 10. kola PRV rozděleny, mají podpořit hlavně citlivé sektory, jako jsou chov prasat a drůbeže, pěstování ovoce, zeleniny, chmele a další.*

Podpořit potravinovou soběstačnost České republiky. To je hlavním záměrem mimořádného 10. kola Programu rozvoje venkova. Ministerstvo zemědělství (MZe) spouští od 14. července příjem žádostí do mimořádného 10. kola Programu rozvoje venkova (PRV), ve kterém je celkem 3,4 miliardy korun. Hlavním cílem je zvýšit potravinovou soběstačnost České republiky. Peníze z PRV bude nově možné čerpat i na tvorbu e-shopů a internetových stránek. Informuje o tom tisková zpráva ministerstva.

Jak ministerstvo informuje, celkem 3,4 miliardy korun z mimořádného kola je určeno hlavně na posílení soběstačnosti citlivých zemědělských sektorů. K nim patří pěstování ovoce a zeleniny, brambor, chmele, révy vinné, chov prasat, ovcí, koz a drůbeže a na zpracování zemědělských produktů. Peníze se dají použít mj. na stavbu stájí, skladů ovoce a zeleniny a nákup strojů pro rostlinnou výrobu.
MZe upravilo pro 10. kolo PRV pravidla tak, aby lépe reagovala na krizovou situaci způsobenou pandemií koronaviru a k zemědělcům a potravinářům se co nejrychleji dostala hotovost. Nově tak budou moci čerpat příspěvky i zpětně na výdaje učiněné od letošního 12. března, zatímco ve standardních kolech jsou výdaje způsobilé až od data zaregistrování žádosti o dotaci. Mimořádně v tomto kole mohou žadatelé získat zálohu, a to až do výše 50 % dotace. Otevírá se možnost pro čerpání dotací na nákup aut pro rozvoz potravin i krmiv a na zřízení e-shopů a internetových stránek. MZe tak chce podpořit místní trhy i prodej přes internet, který v době koronavirových opatření začali lidé využívat častěji.
Podepsána jsou už i Pravidla 11. kola PRV, které potrvá od 6. do 27. října. Zaměřené je hlavně na obnovu lesů. Dotace jsou ale přichystány například i pro mladé zemědělce, vzdělávací akce a na podporu agroturistiky. Celkem MZe rozdělí v 11. kole přes 1,3 miliardy korun.*

Zemědělci mohou ode dneška žádat o peníze z dalšího kola Programu rozvoje venkova. Nově mohou o finanční podporu požádat i malé prodejny potravin, které spolupracují se zemědělci. Ministerstvo zemědělství v něm přerozdělí 75 milionů korun. Informoval o tom tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Ještě v předchozím kole se přerozdělovalo 1,6 miliardy korun. Peněz ubývá, protože je konec programového období a byly už vyplacené v předešlých letech. Příjem žádostí končí 28. dubna.

"Nově jsme se rozhodli zařadit mezi možné zájemce i malé prodejny potravin, které splňují definici mikropodniku. Mohou si zažádat o příspěvek například na vybavení nebo stavební úpravy. Zejména na vesnicích je potřeba tyto prodejny podpořit, aby lidé měli možnost nakoupit si potraviny v blízkosti svého domova," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Na toto opatření je vyčleněno 20 milionů korun. Míra dotace je od 25 do 50 procent. V podzimním kole programu by mělo být znovu více peněz. Vláda v březnu souhlasila s tím, že se do programu přidá 3,3 miliardy korun. Peníze na potravinovou soběstačnost získají zemědělské podniky na investice (2,3 miliard korun), 300 milionů korun půjde podle Ministerstva zemědělství na zlepšení životních podmínek zvířat a zbylých 400 milionů korun dostanou lesníci na pořízení techniky pro boj s kůrovcem. Z Programu rozvoje venkova mohou zemědělci v současném sedmiletém období do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje.*

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zveřejnil výsledky žádostí k 8. kolu Programu rozvoje venkova (PRV). Žadatelé už vědí, jestli jejich žádost postupuje, tedy zda byla doporučena k další administraci, případně zůstává v roli náhradníka. Celkem bylo doporučeno nebo doporučeno jako náhradníci 2024 žádostí. Informuje o tom tisková zpráva fondu.

Nějvetší zájem byl o pořízení lesní techniky a investice do zpracovatelských provozů. O podzimní kolo PRV byl velký zájem. Příjem žádostí probíhal od 8. do 29. října 2019 a celkem bylo zaregistrováno 2381 žádostí na celkovou částku téměř 3 miliardy korun. Doporučeno k další administraci je 1789 žádostí, dalších 235 je v kategorii Náhradník. Nedoporučeno zůstalo 350 žádostí. Sedm žádostí o dotaci bylo vyřazeno z administrace z důvodu jejich stažení ze strany žadatele. Tyto přehledy jsou k dispozici na webových stránkách www.szif.czu jednotlivých operací. Žádosti, které dále postupují, jsou ve výši 2,5 miliardy korun. Podzimní kolo PRV bylo zaměřen na investice do potravinářských a lesnických podniků, projekty na diverzifikaci příjmů zemědělců, vzdělávání i projekty spolupráce. Největší zájem projevili žadatelé o pořízení lesnické techniky a technologie a investice do zpracovatelských provozů. Nejvíce žádostí obdržel SZIF, který je administruje, v brněnském regionu, velký zájem byl dále v Jihočeském kraji. Ti, jejichž žádosti „pokračují“ dále (kategorie Doporučen a Náhradník), budou následně dokládat přílohy k Žádosti o dotaci. V případě jednoduššího cenového marketingu je termín do 7. ledna 2020, pokud žadatel realizuje výběrové/zadávací řízení, termín na doložení příloh je do 18.února 2020. SZIF na projektová opatření PRV za programové období 20142020 doposud vyplatil přibližně 13,7 miliardy korun.*

Pro osmé kolo příjmů žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova, které se uskuteční od 8. do 29. října, je přichystáno asi 1,64 miliardy korun. Nové kolo reaguje na aktuální situaci s kůrovcem, proto je v něm spuštěna většina lesnických operací. Podmínky pro poskytování dotací byly upraveny tak, aby vlastníkům lesů usnadnily boj s kůrovcem, uvedlo Ministerstvo zemědělství s tím, že při žádosti o podporu budou zvýhodněni menší vlastníci.

Z celkové částky je půl miliardy korun předběžně alokováno na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, 360 milionů korun je určeno na investice do nezemědělských činností. Pro program obnovy lesních porostů po kalamitách je předběžně vyčleněno sto milionů korun a 27 milionů korun na zavádění preventivních opatření v lesích. Na investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin by mělo směřovat 30 milionů korun, na přeměnu porostů náhradních dřevin 140 milionů korun a neproduktivní investice v lesích 28 milionů korun. Dalších 170 milionů korun je předběžně určeno pro titul technika a technologie pro lesní hospodářství a 60 milionů korun pro sdílení zařízení a zdrojů. Na titul horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců je předběžně alokováno dvacet milionů korun, vzdělávací akce 40 milionů korun a informační akce 25 milionů korun. Na podporu agroturistiky je určeno 130 milionů korun.
Zároveň úřad spustí další kolo příjmu žádostí o dotace z operačního programu Rybářství. Zájemci mohou celkem získat 130 milionů korun, například na inovace v podnicích.
Z programu Rozvoje venkova mohou zemědělci v současném sedmiletém období do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje.*

Žadatelé už vědí, jak dopadli se svými žádostmi ze sedmého kola Programu rozvoje venkova (PRV). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na svých webových stránkách zveřejnil, které žádosti doporučuje k další administraci a které naopak dále nepostupují. Celkem bylo doporučeno 2339 žádostí. Informovala o tom tisková mluvčí SZIF Vladimíra Nováková s tím, že o podzimní kolo PRV byl opět velký zájem. Žádosti se přijímaly od 9. do 30 října 2018 a SZIF jich obdržel téměř čtyři tisíce na celkovou částku sedm miliard korun. Na sedmé kolo je celkem připraveno téměř 3,8 miliardy korun.

Žadatelé se v průběhu 16. a 19. listopadu dozvěděli o zařazení své žádosti, tedy jestli byla, nebo naopak nebyla doporučena k další administraci. Na rozdíl od předchozích kol PRV se tentokrát nestanovila kategorie „Náhradník“, a to z důvodu, že u podzimního kola došlo k navýšení alokované částky. Více než polovina z nich doporučena byla, nedoporučeno zůstalo 1628 žádostí. Tyto přehledy jsou k dispozici na webových stránkách www.szif.cz u jednotlivých operací. Žadatelé v kategorii Doporučen budou dále prostřednictvím Portálu farmáře do 5.  března 2019 dokládat přílohy k žádosti o dotaci. Podle Novákové největší zájem byl o titul Investice do zemědělských podniků, na všechny záměry v rámci této operace je zaregistrováno celkem 2703 žádostí. Dále byl velký zájem o Techniku a technologie pro lesní hospodářství (570 žádostí) a o Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů (471 žádostí). Pro zajímavost uvádíme, že si zájemci o dotace dávali skutečně načas, protože 36 procent žádostí bylo podáno až poslední den příjmu. Z celkového počtu žádostí se jich nejvíce přijalo v Jihomoravském kraji, dále v Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Za programové období 2014–2020 v PRV fond k 15. říjnu vyplatil 38,1 miliardy korun, z toho na projektová opatření přes 7,7 miliardy a na neprojektová opatření téměř 30,4 miliardy korun.*

Menší firmy v Bohumíně a okolí by mohly získat z evropských dotací až jedenáct milionů korun. Finance budou směřovat především do podpory podnikání ve venkovských oblastech, například na pořízení nové zemědělské techniky nebo na ekologicky zaměřené projekty, řekla mluvčí bohumínské radnice Lucie Balcarová.

Místní akční skupina (MAS) Bohumínsko, která sdružuje sedm sousedících měst a obcí v okolí Bohumína, vyhlásí na začátku února výzvy pro příjem žádostí o evropské dotace v Programu rozvoje venkova.
Nejvyšší částka půjde do zemědělsky zaměřených firem, pro ně bude k dispozici pět milionů korun. Mohou si zažádat o dotace například na nákup techniky, na investice pro chov zvířat a podobně, vysvětlil předseda Místní akční skupiny Bohumínsko a místostarosta Bohumína Lumír Macura.
Další čtyři miliony korun z evropských dotací budou směřovat například těm, kteří plánují založení provozovny nebo rozšíření svého podnikání. Cílem je podle Macury podpořit malé a střední podnikání v regionu. Poslední podporovanou oblastí bude rozvoj zemědělské infrastruktury. Mohou uspět ti, kteří mají v plánu zlepšit kvalitu či zvýšit hustotu polních cest, například s projektem na vybudování nové polní cesty včetně mostů, brodů či příkopů. Celkem se mezi ně rozdělí přes dva miliony korun, uvedla Balcarová. Bližší informace k možnostem získání dotace mohou zájemci získat od zaměstnanců Místní akční skupiny Bohumínsko.
Součástí sdružení MAS Bohumínsko jsou vedle Bohumína i Dětmarovice, Petrovice u Karviné, Doubrava, Petřvald, Rychvald a Dolní Lutyně.*

Zemědělci a potravináři by měli dostat v příštím roce z národních dotací 2,05 miliardy korun. Plán schválila vláda Bohuslava Sobotky dnes ráno na svém posledním zasedání. Největší podíl, 600 milionů korun, plánuje Ministerstvo zemědělství podle materiálu pro jednání dát do fondu na tlumení nákaz. Část programů, které byly v loňských národních dotacích, například na podporu středních odborných škol, ministerstvo převedlo do jiného dotačního systému. O rozhodnutí kabinetu informoval tiskový odbor.

Národní dotační programy tvoří jen část podpor, každoročně dostávají zemědělci okolo 32 miliard korun z evropských zdrojů. Další peníze jsou ještě v Programu rozvoje venkova. Z něj mohou čerpat do roku 2020 téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje.
Na podporu zpracování zemědělských produktů by měli potravináři z národních zdrojů příští rok dostat 300 milionů korun, stejná suma by měla jít na zlepšování životních podmínek v chovech hospodářských zvířat. Tam bylo loni o 200 milionů korun více. Na udržení a zlepšení genetického potenciálu hospodářských zvířat by pak v případě vládního souhlasu mělo zamířit 200 milionů korun, 103,8 milionu korun pak na poradenství a vzdělávání.
Včelaři by například měli získat na podporu zachování počtu včelstev 80 milionů korun, letos měli alokovanou částku 105 milionů, pěstitelé na obnovy ovocných sadů by pak měli dostat 60 milionů korun. Na podporu potravinových bank by mělo zamířit 33 milionů korun.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down