Sklizeň obilnin zahájili pěstitelé na jižní Moravě již před čtrnácti dny a v minulém týdnu začali sklízet první lány obilí i na Karlovarsku a na Vysočině. Svoje odhady letošní sklizně vydal také Český statistický úřad a o výměře posekaných ploch pravidelně informuje ministerstvo zemědělství a také tiskové agentury. Televizní divák ani čtenář denního tisku či zpravodajských serverů se však zatím o žních mnoho nedozvěděl.
Tedy o těch pravých, zemědělských žních, protože ostatních žní je na internetu, v novinách i v televizi plno. Nedávno plnily titulní stránky žně fotbalových fanoušků, které doprovázely žně sázkových kanceláří a ukončily žně medailové. Televizní zpravodajství i ostatní média usilovně informovala o filmových žních v Karlových Varech a jedna z televizí dokonce nedávno nasadila do svého večerního vysílání Krvavé žně. O něco poklidnější je očekávání houbařských žní, které by měly podle mykologů začít již tento týden, či letních žní hoteliérů, pivovarníků a výrobců zmrzliny. Koho by v té záplavě žní zajímalo obilí.
Je to samozřejmě chyba. I tenhle nezájem široké veřejnosti o tak základní věc, jakou je dostatečná produkce vlastních potravin, je důsledkem naší pohodlné bezstarostnosti, s níž žijeme ve zdánlivě bezpečném lůně Evropské unie. Bohužel, historie a v poslední době i žhavá současnost toto bezpečí docela reálně zpochybňuje.
Je jistě chvályhodné podporovat spotřebu domácích potravin a regionální producenty, podstatnější však je změnit povědomí lidí o smyslu a významu našeho zemědělství. Protože, když se to nepodaří, nebude za pár let co podporovat.*
