Evropská komise v polovině července vybídla svým sdělením členské státy k hledání způsobů, jak zlepšit ochranu maloobchodníků a malých výrobců potravin před nekalými praktikami jejich někdy mnohem silnějších obchodních partnerů. Než se totiž potravinářské výrobky dostanou ke spotřebiteli, do jejich kvality a hodnoty se promítnou kroky mnoha různých tržních subjektů v dodavatelském řetězci, jakými jsou výrobci, zpracovatelé, maloobchodníci atd. Přitom zmíněné subjekty mají v tomto řetězci velmi odlišné pozice, pokud jde o vyjednávací sílu. Ačkoli jsou tyto rozdíly v obchodních vztazích běžné a legitimní, může tato nerovnováha někdy vyústit v nekalé obchodní praktiky. Komise to uvedla na svých webových stránkách.
„Jako spotřebitelé možná všichni nakupujeme u místních maloobchodníků, ale potravinový řetězec má na jednotném trhu jednoznačně celoevropský rozměr,“ upozorňuje místopředseda Evropské komise a evropský komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier a dodává: „Maloobchodníci a dodavatelé potravin z řad malých a středních podniků na straně jedné a supermarkety a velcí nadnárodní výrobci na straně druhé musí mít pro svou činnost rovné a spravedlivé podmínky. Tomu však brání nekalé obchodní praktiky. Dotčená odvětví již na řešení problému výrazně zapracovala a ve svém chvályhodném úsilí by měla pokračovat. Členské státy by se měly postarat o zavedení účinných a stabilních právních předpisů, které by na tyto iniciativy navazovaly a doplňovaly je.“
O nekalé obchodní praktiky jde mimo jiné v těchto případech:
Fungování potravinového řetězce je nejen zásadní pro každodenní život a spokojenost spotřebitelů, ale je důležité také pro hospodářství jako celek. V EU je s ním spojeno více než 47 milionů pracovních míst, v mnoha případech v malých a středních podnicích, a odvětví vytváří přibližně sedm procent hrubé přidané hodnoty EU. Celkový objem unijního maloobchodu s potravinovým zbožím je odhadován na 1,05 bilionu eur. Potravinový řetězec má silný mezinárodní rozměr a pro jednotný unijní trh má mimořádný význam. Předmětem přeshraničního obchodu mezi členskými státy je přibližně pětina celkové produkce potravin v Evropské unii. Přinejmenším 70 procent celkového ročního vývozu zemědělských produktů členských zemí směřuje podle odhadů do jiných členských států unie.
Náměty pro členské země
Sdělení Evropské komise o nekalých obchodních praktikách vytyčuje pro zainteresované strany několik priorit, tak aby vznikl účinný celounijní rámec, jenž by boj proti těmto praktikám usnadnil. Nenavrhuje právní předpisy na úrovni unie, ale vybízí členské státy k tomu, aby podle situace na svém území zavedly proti nekalým obchodním praktikám příslušná opatření. Podněty, s nimiž sdělení přichází, se opírají o tři základní pilíře, kterými jsou:
1. Podpora dobrovolné iniciativy dodavatelského řetězce: Dobrovolné kodexy chování jsou nezbytným základem spravedlivých a udržitelných obchodních vztahů. Sdělení proto vybízí hospodářské subjekty zapojené do potravinového řetězce k tomu, aby se připojily ke stávající iniciativě dodavatelského řetězce, jež byla zahájena v září roku 2013, a k jejím národním platformám. Skupinu, která odpovídá za vedení této iniciativy, pak vyzývá k tomu, aby se zasadila o maximální účast malých a středních podniků, neboť právě pro ně je iniciativa nejpřínosnější.
2. Celounijní norma pro zásady správné praxe: Členské země, které již nekalé obchodní praktiky řeší na úrovni svého státu, k tomu zvolily různé přístupy. Některé členské státy ale proti nim dosud žádné konkrétní kroky nepodnikly. Z hlediska účinného potírání nekalých obchodních praktik v celé EU, zejména v přeshraničním měřítku, by bylo užitečné, kdyby byla pravidla pro boj s nekalými obchodními praktikami chápána jednotně. Sdělení navrhuje, že základem pro takové jednotné chápání právní úpravy by mohly být zásady v rámci iniciativy dodavatelského řetězce.
3. Účinné prosazování práva na úrovni států: Jestliže je strana, která je v obchodním vztahu slabší, ekonomicky závislá na svém silnějším protějšku, může se mnohdy rozhodnout, že se před nekalými obchodními praktikami nebude bránit prostřednictvím soudního sporu ani mimosoudního řešení, protože se obává, že by byl její obchodní vztah poškozen nebo že by o partnera přišla. Aby využívání nekalých obchodních praktik bránil nějaký přesvědčivý odrazující faktor, navrhuje sdělení zavést minimální normy pro prosazování práva, jež by platily po celé Evropské unii.
Dopady nekalých praktik
Na význam podpory udržitelných obchodních vztahů ve formě potírání nekalých obchodních praktik poukázal v lednu 2013 evropský akční plán pro maloobchod. Spolu se zmiňovaným akčním plánem byla zveřejněna zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží. Ta otevřela rozsáhlou debatu, v jejímž rámci vyjádřila své stanovisko celá řada zainteresovaných stran. Červencové sdělení Evropské komise na tuto práci navazuje.
Nekalé obchodní praktiky mohou mít škodlivé účinky, zejména na malé a střední podniky v rámci potravinového řetězce. Mohou totiž ovlivnit jejich schopnost přežít na trhu, realizovat nové finanční investice do výrobků a technologií a rozvíjet přeshraniční činnost na jednotném trhu. Malé a střední podniky kromě toho mohou v rámci dodavatelského řetězce čelit i některým nepřímým negativním účinkům. Tyto podniky se tak například ze strachu z těchto praktik vůbec nemusí pokusit o navázání nějakého obchodního vztahu. Nekalé obchodní praktiky v EU by mohly mít také přímý či nepřímý vliv na výrobce a společnosti mimo EU, včetně rozvojových zemí.
Několik členských států škodlivý potenciál těchto praktik uznalo a zahájilo iniciativy k jejich regulaci nebo takové iniciativy plánuje. To v EU vedlo k rozdílným právním úpravám. V rámci komisí pořádaného fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce uznaly problém nekalých obchodních praktik i subjekty na trhu, jež v této souvislosti vypracovaly soubor správných zásad pro vertikální vztahy a přijaly tzv. iniciativu dodavatelského řetězce, která je samoregulačním rámcem k plnění těchto zásad.*
