Česká republika je dosud prostá nákazy – afrického moru prasat (AMP). Přesto musí pozorně sledovat a analyzovat veškerá hlášená ohniska. Spolu s osvětou a vyšetřováním prasat je to účinný nástroj k tomu, aby se v maximální možné míře zamezilo proniknutí této nebezpečné nákazy na území České republiky. Státní veterinární správa od začátku srpna opět zahájila vyšetřování uhynulých divokých prasat, neboť právě u nich se přepokládá, že by mohla být primárním zdrojem nákazy. Uvedl to z tiskového oddělení veterinárního dozoru Petr Pejchal.
Litva, Lotyšsko a Polsko, to jsou tři země, které za posledních čtrnáct dní nahlásily další nové případy výskytu AMP. Přestože se ohniska výskytu nacházejí ve velké vzdálenosti od našich hranic, je zcela jisté, že se nákaza šíří dál, a to jak u divokých, tak domácích prasat, sdělil Pejchal. V této souvislosti se bude 21. srpna 2014 konat v Bruselu mimořádné zasedání Stálého veterinárního výboru k AMP, dodal.
Opatření při výskytu AMP se řídí legislativou Evropské unie: Ochranná opatření (Commision Implementing Decision 2014/178/EU) přijatá Evropskou komisí po výskytech AMP se týkají Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Itálie s doplněnou přílohou popisující regionalizaci do jednotlivých částí. Mezi tato opatření patří zejména:
Utracení prasat na hospodářství, neprodlené vymezení ochranného pásma o poloměru nejméně 3 km a pásma dozoru, jehož součástí je ochranné pásmo o poloměru nejméně 10 km (zákaz přesunů, provádění kontrol hospodářství, laboratorní vyšetřování).
Stanovení zamořené oblasti, informování chovatelů prasat a uživatelů honiteb a provádění vyšetření všech ulovených nebo uhynulých prasat divokých, stanovení vhodných opatření, která budou uplatňována v zamořené oblasti (pozastavení lovu a zákaz krmení divokých prasat), vypracování plánu eradikace nákazy, který musí být zpracován členskou zemí a předložen komisi ke schválení.*
