Většina čtenářů našeho týdeníku, kteří reagovali na anketní otázku: Myslíte si, že takzvaná zelená nafta bude pro vás výrazným přínosem? odpověděla „ano“ a „spíše ano“. Tuto variantu zvolilo 62 procent, respektive 21 procent respondentů. Pouhých 16 procent se přiklonilo k variantě „ne“ a jedno procento ke „spíše ne.“
Pisatel z Kutnohorska, který zvolil variantu „ano“, uvedl, že odsouhlasení zelené nafty určitě přispěje ke snížení nákladů. „Každé zvýhodnění má přínos,“ napsal s tím, že je to rozhodně úspora pro zemědělce. Soukromě hospodařící rolník z okresu Praha-východ, který také zaškrtnul „ano“, svoji volbu odůvodnil tím, že ceny vstupů se neustále zvyšují. Výše dotací na plochu je směšná, ceny chemikálií stoupají a tak dále. Zemědělec z oblasti Hradce Králové míní, že „ano“. Podle něj české zemědělství ztratilo konkurenceschopnost ve výrobě potravin, které přinášejí vyšší přidanou hodnotu, jako je výroba masa, mléka, vajec, brambor a zeleniny. Z ekonomických důvodů se zemědělská výroba musela zaměřit na jednoduchou produkci , jako je obilí, řepka, cukrovka na líh. Tak přišlo o práci přes 150 tisíc pracovníků v zemědělství, uvedl.
Čtenář z okresu Frýdek-Místek svoji volbu „ano“ vysvětlil tím, že každá ušetřená koruna je dobrá, aby ji dále vložili do další výroby v zemědělství. „Není to žádný zázrak, ale něco ušetříme a máme na další investici, a proto si chceme zelenou naftu ponechat na další léta,“ sdělil. Zemědělec ze středních Čech, který se přiklání k možnosti „spíše ano“, konstatoval, že „každá koruna je dobrá“. Další z Jihlavska uvedl, že částka 50 tisíc korun se nenajde jen tak někde na ulici.
Na druhou stranu někteří pisatelé volili i možnost „ne“, jako například farmář z okresu Rychnov nad Kněžnou. Podle něj pro malého zemědělce je proces získání financí ze „zelené nafty“ zpět velmi náročný administrativní boj.*
