Problematikou kolem pořádání, fungování i významu farmářských trhů se v polovině září zabývala v Praze mezinárodní konferenci s názvem Farmářské trhy a veřejný prostor – důležité místo pro rodinné farmy i pro vás, kterou uspořádala Asociace farmářských tržišť ČR. Konferenci zahájil ministr zemědělství Marian Jurečka, který ve svém vystoupení vyzdvihl přínos farmářských trhů pro drobné zemědělce a producenty.
Podle ministra je velmi pozitivní, že se farmářským trhům po pěti letech vzniku tohoto fenoménu v České republice daří. „Když se dnes podíváme na průzkumy veřejného mínění, které hovoří o tom, co dnes lidé řeší, překvapivě v posledních letech vychází na druhém třetím místě téma kvality potravin,“ řekl Jurečka. Podle jeho slov však nejde jen o samotnou kvalitu potravin, ale také o příběh spojený s konkrétní potravinou a jejím producentem. „Zákazník chce vědět, koho nákupem takové potraviny podporuje, kdo je ten zemědělec... Já osobně mám zkušenosti s prodejem výpěstků z naší farmy a vím, že osobní kontakt se zákazníkem je důležitý, protože ten se pak vrací a nehledá jiný výrobek mimo jiné také proto, že toho, kdo jej vyrobil, osobně zná a má o něm i o jeho činnosti dostatek informací,“ řekl ministr a dodal, že vybudovat si takové vazby je pro zemědělce velká výhoda.
Ministr také uvedl, že pro to, aby si farmářské trhy udržely patřičnou kvalitu, je důležité, jaké podmínky pro jejich fungování nastaví komunální politici. „Je největším nešvarem, když si farmářský trh neudrží svoji úroveň, kterou vytvářejí zemědělci a výrobci, a jeho organizátoři na něj pustí překupníky a dovozce,“ řekl ministr.
Nezbytný marketing
Podle Jurečky dnes doba nutí zemědělce nabízet svoji produkci dokonale zabalenou, přitažlivou pro zákazníka a mít perfektní marketing. Jako příklad uvedl moravské vinaře, jimž se právě dokonalý marketing vyplatil. Právě v marketingu mají zemědělci podle jeho slov ještě značné rezervy, a jak řekl, v této oblasti může výrazně pomoci i ministerstvo zemědělství zejména v podpoře propagace značek Regionální potravina či Bio a dalších. V této souvislosti ministr zmínil snahu smysluplně spojit značky kvality, které vznikaly v jednotlivých krajích, například Perla Zlínska, či Chutná hezky, jihočesky, se značkou Regionální potravina, kterou je v současné době označeno již téměř pět stovek potravinářských výrobků. Podle jeho slov se totiž spotřebitel v množství různých značek ztrácí. Ministr také vyjádřil ochotu svého úřadu podílet se na podpoře farmářských tržišť, jak formálně, například formou záštity či osvětou mezi samotnými zemědělci, tak případně i finančně v rámci propagace.
Starostka vídeňské městské části 4 Barbara Neurothová ve svém příspěvku popsala situaci kolem farmářských trhů ve Vídni. Ve 23 místních obvodech rakouského hlavního města se podmínky farmářských trhů liší. Různé jsou poplatky za prodej a různá je i organizace trhů, kterou určují vedení jednotlivých městských částí. Ta také rozhodují o umístění tržišť a zčásti i o sortimentu, který se na nich bude prodávat.
Neurothová uvedla, že na nejznámější vídeňské tržnici Naschmarkt, kde se nachází zhruba 120 stánků a řada restaurací a kaváren, mají svoje prodejní místa i farmáři ze Slovenska a Maďarska.
V závěru svého vystoupení pak starostka pozvala k prodeji na vídeňských tržištích také české farmáře. Uvedla že administrativně lze prodej velmi snadno zařídit, stačí potvrzení o vlastní zemědělské činnosti, tedy prokázat, že jde o hospodařícího zemědělce s vlastní produkcí. Po předložení takového dokladu pak bude zájemci přiděleno konkrétní identifikační číslo pro potřeby daňového systému a také místo na tržišti.
Úspěšné trhy v Plzni
Jak se prosazují farmářské trhy v metropoli západních Čech, popsal na konferenci Tomáš Popp z plzeňského sdružení Envic, které tamní trhy jednou za čtrnáct dní pořádá. Podle jeho slov je důležité, že u nás na rozdíl od sousedních zemí vznikaly farmářské trhy tzv. zdola a prodává se na nich nejen o ovoce a zelenina, ale i další, zpracované produkty, například marmelády, pekařské či cukrářské výrobky nebo sirupy a mošty. „Ukazuje se, že farmářské trhy jsou generátorem kreativity mnoha lidí, nejenom farmářů, ale i lidí ve městech, kteří se snaží vyrábět dobré jídlo,“ řekl Popp. Zásadní jsou však podle něj pravidla, která určují, kdo, co a za jakých podmínek může na farmářských trzích prodávat a jaký podíl produktů může být z dovozu. „Ideální je, aby se na farmářských trzích prodávaly tuzemské produkty, nejlépe přímo z daného regionu,“ uvedl. V této souvislosti zmínil kodex Asociace farmářských tržišť ČR, který právě tyto aspekty řeší a stanovuje.
Podle Poppa jsou pro zákazníky farmářské trhy určitou alternativou vůči supermarketům a spotřebitelé na nich oceňují hlavně čerstvost, chuť, konkrétní původ nabízených produktů a také osobní setkání s farmářem, který je vyprodukoval. Současně tyto kontakty farmáři umožní jednak rozšířit okruh stálých zákazníků, a jednak to podpoří i jeho případné další aktivity na farmě, například v rámci agroturistiky či gastronomie. Zároveň mají zemědělci kontrolu nad prodejem svého zboží i nad jeho cenou a také možnost ověřit si přímo v praxi, jak na jeho novinky v sortimentu budou reagovat spotřebitelé.
„Plzeňské farmářské trhy ročně vygenerují tržby kolem 16 milionů korun, což jsou peníze, které zůstanou na farmách,“ řekl Popp. Za prodejní místo se zde platí 800 korun včetně DPH a v ceně je zapůjčení stánku a de facto také propagace výrobce na internetu i v tištěných médiích a další aktivity spojené s farmářským trhem. Sdružení Envic má za sebou již čtyři úspěšné sezóny se stálým okruhem prodejců i zákazníků.
Pro dlouhodobé kvalitní fungování farmářských trhů je podle jeho slov nezbytný vstřícný přístup komunálních politiků. Jde například o to, aby neměli prodejci problémy s parkováním u stánků, a také o předvídatelnost a udržitelnost trhů. „Snažíme se tyto otázky řešit dopředu a samosprávám vysvětlovat, co potřebuje farmář, aby mohl na trzích prodávat,“ konstatoval Popp.
Bohužel se množí případy, kdy jsou úředníci přesvědčeni o tom, že jsou sami schopni organizovat farmářské trhy, případně jejich organizací pověří jiný subjekt na základě jeho vyšší finanční nabídky. To obvykle vede ke snížení kvality farmářských trhů jak z hlediska nabízeného sortimentu, tak i způsobu prodeje. Příkladem může být tržiště na pražském Kubánském náměstí, jehož provozování před časem převzala městská část Prahy 10.
Jak vyplývá z výsledků nedávného výzkumu společnosti Nielsen, alespoň někdy nakupuje na farmářských trzích více než třetina obyvatel České republiky. Lidé na trhy nejčastěji chodí nakupovat ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a uzeniny. Na trzích hledají především kvalitu, která je podle nich vyšší než v běžných obchodech. Podle Lenky Krbcové, šéfredaktorky serveru Vitalia.cz, který farmářské trhy dlouhodobě sleduje, se nyní s různou pravidelností trhy konají zhruba na 180 místech ČR. Některé z nich označující se za farmářské jsou však podle ní spíše trhy potravinovými a zákazníci mohou proto být zklamaní.*
