Česká republika by podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana měla víc přispívat na spolufinancování Programu rozvoje venkova, kterým do země proudí miliardové dotace z fondů Evropské unie na investice. Česko má jedno z nejnižších národních spolufinancování programu v Evropské unii, což ohrožuje jeho konkurenceschopnost, řekl dnes Toman na sněmu komory v Olomouci. Čeští zemědělci, potravináři a lesníci získají z Programu rozvoje venkova v letech 2014 až 2020 zhruba 84 miliard korun.
Na program je letos v Česku připraveno 13,6 miliardy korun, z toho 10,2 miliardy korun z EU a 3,4 miliardy z národních zdrojů. Vláda už loni schválila zvýšení národního spolufinancování programu. Namísto původně předpokládaných 15 procent vzrostla částka, kterou se na projektech financovaných převážně z unijních peněz podílí stát, na 25 procent.
Podle Tomana je to ale stále málo. Chceme se výrazně pokusit vyjednat navýšení kofinancování z dnešních 25 procent minimálně na 35 procent, tedy o 1,2 miliardy korun ročně, uvedl Toman. Vedení komory proto zahájilo jednání s ministerstvem zemědělství a k jednacímu stolu chce usednout také se zástupci ministerstva financí. Cílem je snížit nerovnováhu oproti ostatním zemím. Například Polsko jako přímá konkurence má (kofinancování) 38 procent a německé spolkové země až 50 procent, upozornil Toman. Nízká úroveň spolufinancování Programu rozvoje venkova podle něj ohrožuje konkurenceschopnost tuzemského zemědělství na evropském trhu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka na sněmu zemědělcům slíbil, že o navýšení spolufinancování programu na 35 procent bude jednat s ministerstvem financí, aby mohlo být zahrnuto do návrhu rozpočtu na příští rok. Když se podíváme na státy, které jsou našimi významnými konkurenty, tak mají kofinancování 35 procent a víc. Je proto nutné, abychom vyrovnali podmínky a finanční prostředky se pokusili najít, uvedl Jurečka, podle něhož bude nutné ve státní rozpočtu vyčlenit zhruba 80 milionů eur (2,2 miliardy korun).
Sněm Agrární komory také požádal Jurečku o zpřísnění podmínek pro získání přímých plateb či podporu přijetí zákona o významné tržní síle. Zemědělci rovněž chtějí sjednotit krajské a ministerské soutěže o nejlepší regionální potraviny při zachování značek krajů i značky ministerstva.
Sněm požaduje i přípravu záchranných opatření pro případ, že dubnové zrušení mléčných kvót v EU bude mít negativní dopad na chovatele a mlékárny. Farmáři se obávají značného kolísání cen mléka. Jurečka novinářům řekl, že už připravuje národní dotační program zaměřený na chovatele mléčného skotu, který bude v případě potřeby aktivován.
Sněm zvolil čtyři nové viceprezidenty komory, kterým se stali předseda Lesnicko-dřevařské komory Libor Vaněček, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a členové představenstva Agrární komory Leoš Říha a Josef Kubiš. Počet viceprezidentů tak vzrostl ze dvou na šest. Viceprezidenty jsou také Václav Hlaváček a Bohumil Belada.*
[…] supportive towards its farmers either. Among the EU, Czech Republic provides one of the lowest rates of co-financing for its rural development programme. Although the Government approved an increase of co-financing […]