Komoditní výbor pro mléko rozhodl loni v prosinci o navýšení kvóty dodávkové převodem z přímého prodeje. Vzhledem k tomu, že k tomu došlo, předpokládá se, že Česká republika splní mléčnou kvótu na 99,2 procenta. Uvedl to na nedávném sněmu Agrární komory ČR v Olomouci předseda komoditní rady pro mléko a hovězí maso Pavel Novotný s tím, že v České republice se vloni vyrobilo daleko nejvíce mléka za posledních deset let.
V souvislosti s očekávaným ukončením mléčných kvót od 1. dubna podle Novotného otázkou je, co bude dál s mlékem. „Oceňujeme snahu ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu i Agrární komory ČR, aby se pro mléko udělalo co nejvíc. Věříme, že snaha se v budoucnu projeví ve skutečných výsledcích, skutečné pomoci chovatelům skotu,“ poznamenal předseda komoditní rady. Podle něj je však rovněž rozhodující, co udělají sami zemědělci. „Naše průměrná cena mléka patří k té nejnižší v celé Evropské unii. Je to proto, že naši zemědělci jsou velmi roztříštění, ve většině zemí EU existuje jejich daleko větší propojení,“ zdůraznil a připomněl, že mléčný balíček, který schválila Evropská komise, umožnil ve větší míře sdružování. Jde o odbytová družstva, která fungovala i v minulosti. V tomto případě mohou mít podíl na trhu na úrovni 15 procent. „Ani jedno odbytové družstvo v ČR nedosahuje této úrovně, máme řadu odbytových družstev, která obchodují půl nebo jedno procento. Taková odbytová družstva těžko mohou prosadit lepší ceny,“ míní. Ve sdružení producentů mohou výrobci zaujímat až 33 procent trhu. „Jsem přesvědčen o tom, že jen v propojení dosáhneme požadovaného cíle,“ prohlásil Novotný. Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman ve svém projevu na sněmu poznamenal, že komora chce jednat také o situaci po ukončení systému mléčných kvót. „Pokud nastane krize, je potřeba mít připraveno řešení. Například v podobě programu podpory tzv. Q kvality z národních zdrojů nebo v rámci reorganizace odbytových družstev a jejich perspektivního fúzování,“ řekl.
Dotační titul v případě krize
Ministr zemědělství Marian Jurečka konstatoval, že po 1. dubnu, kdy mají skončit mléčné kvóty, úřad počítá se sledováním celé situace. „Máme připravený národní dotační titul, který by mohl v krizové situaci pomoci našim chovatelům,“ řekl ministr. Podle něj je ještě otevřená otázka alokace finančních prostředků. Nicméně je nastaveno systémové opatření, a tím je podpora v rámci citlivých komodit, chovatelé dostanou přímo podporu na mléčnou krávu a nepřímo je tady také opatření welfare, které by mělo pomoci financovat živočišnou výrobu. „Samozřejmě i v rámci LFA a agroenvironmentálně klimatických opatření jsme nastavili takové podmínky, které by měly nepřímo pomáhat živočišné výrobě,“ doplnil. Soubor opatření pro podporu živočišné výroby je podle něj vícevrstevný.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha nedávno poznamenal, že zrušení kvót zřejmě nebude mít okamžitý dopad, ale spíše dopad v dlouhodobějším horizontu. Zemědělci musejí integrovat dodávky a kontrolovat stále větší objem obchodu, aby udrželi ekonomickou sílu, ceny a v neposlední řadě i své podniky v prvovýrobě. Poznamenal, že momentálně je EU na vrcholu exportu mléka a mléčných výrobků. Produkty, které směřovaly původně do Ruska, se daří uplatnit na jiných trzích. Co se týká embarga, projevuje se tak zejména psychologický tlak řetězců. Ceny se začaly snižovat a dnes je v ČR šestá nejnižší cena mléka v Evropě. Negativní také je, že v cenách mléka stále nedošlo ani deset let po vstupu do unie k vyrovnání, v rámci EU stále nejsme srovnatelní, ačkoliv ceny vstupů prakticky srovnané máme a požadavky EU na modernizace živočišné výroby jsou všude stejně náročné.
Nákup mléka se podle svazu vloni meziročně zvýšil o 1,3 procenta. Dosáhl v absolutní hodnotě 2,351 miliardy litrů, ale v roce 2004 byl 2,496 miliardy litrů „Máme vyšší tučnost a obsah bílkovin než ve Francii, obdobně je to v porovnání s Rakouskem. Stále máme však problém s cenou,“ shrnul Pýcha. „Pokud se nebudeme integrovat, více nás v budoucnosti budou ovládat velmi silné zahraniční firmy a diktovat nám obchodní podmínky včetně cen,“ upozornil. Podle něj v České republice jde zhruba 67 procent mléka přes 38 odbytových organizací. Ekonomická síla je tak roztříštěná a měla by se více pospojovat. Podle Pýchy je nutné zvažovat i velká nadstavbová sdružení asi do dvou velkých odbytových družstev.
Evropská komise podle něj zpracovala predikci, kde mimo jiné hovoří o vývoji v sektoru mléka do roku 2024. Vzhledem k tomu, že roste poptávka ve světě po živočišných komoditách, lze předpokládat, že EU bude vyvážet více mléka a mléčných výrobků. Už dnes je EU největším exportérem mléka a mléčných výrobků na světě. Některé země budou podle Evropské komise zvyšovat svoji produkci a některé země ji budou snižovat. Ty, které ji budou zvyšovat, jsou Nizozemsko, Dánsko, Německo, Irsko, ale také Polsko. Na druhou stranu některé státy tuto produkci budou snižovat. V této souvislosti se hovoří i o České republice. Očekává se totiž, že výroba mléka se bude zvyšovat v Polsku a ta bude vytlačovat českou produkci. „EK prakticky potvrzuje to, že investice jsou základem konkurenceschopnosti českého zemědělství a pokud nezvýšíme podporu v rámci Programu rozvoje venkova, promítne se to v nižší konkurenceschopnosti českého zemědělství,“ poznamenal s tím, že záleží rovněž na tom, jak budou konkurenceschopné tuzemské mlékárny. „Můžeme mít velmi kvalitní a špičkové chovy, ale naše mlékárny nebudou konkurenceschopné a promítne se to do cen, nebo budeme vyvážet do Německa nebo do Itálie,“ dodal.
O fondu rizik do dvou měsíců
Ministr ve svém vystoupení rovněž připomněl, že vloni se zvýšil rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a do dvou měsíců chce ukončit finální diskusi o fondu těžko pojistitelných rizik. Připomněl, že se zaměří na přípravu strategie celého agrárního sektoru. „Chceme se podívat na všechny dosavadní strategie, doplnit je a zaktualizovat. Cílem je, aby to nebyl mrtvý dokument, ale aby to byl dokument, který by vyjasnil, co a jak by mělo být v agrárním sektoru v roce 2020, jaké máme potřeby, jaký cíl a k tomu musíme nastavit konkrétní kroky,“ informoval Jurečka. Jde o to, aby zemědělská veřejnost viděla, co může od státu očekávat. Rovněž se hodlá více zaměřit na oblast vědy a výzkumu, úkolovat ji tím, co bude třeba. „Budu chtít daleko větší zapojení lidí z praxe, aby se na něm smysluplně podíleli a výzkum byl využitelný,“ konstatoval.
Dalšími výzvami jsou otázka přístupu k půdě, řešení oblastí sucha, redefinice oblastí LFA.
„Je třeba hledat systémová opatření, jak těmto výzvám čelit,“ prohlásil. Velký prostor vidí také v potravinářství. Nutné je podle něj také nastavit jasná pravidla pro obchodní řetězce, jinak odsají nemalou část finančních prostředků. V tom pomůže novela zákona o významné tržní síle.*
