Turecký farmář zkouší pomocí virtuální reality přimět své krávy, aby dojily více mléka. Speciálními brýlemi jim promítá zelené pastviny, když jsou v kravíně. A zdá se, že experiment funguje, napsala agentura DPA. U dvou krav ze svého stáda, na nichž farmář Izzet Koçak virtuální brýle zkouší, nadojí nyní denně o pět litrů více.

"Slyšel jsem, že to používají v Rusku, tak jsem se rozhodl to také zkusit. Pozoroval jsem je deset dnů a zjistil jsem, že kvalita i množství mléka stouply," řekl Koçak minulý týden agentuře Anadolu. "Hledám způsoby, jak zvýšit výnosy, protože ceny krmiva rostou," dodal farmář z turecké provincie Aksaray.
S chovem krav začal Koçak v roce 2018 a nyní jich má 180. Už dříve zkoušel experiment, že jim pouštěl klasickou hudbu. "Když jsou v klidu a pohodě, dojí více," dodal zemědělec, který už objednal dalších deset virtuálních brýlí. Přes ně hodlá kravám promítat letní louku, což ale dělá jen asi 20 minut denně. I tak ale své stádo na pastvu pouští, uvedla DPA. Ochránci zvířat totiž tento koncept kritizují s obavami, že povede k zavírání dobytka do velkochovů, a krávy už se tak nebudou pást na skutečných loukách.*

Náklady chovatelů dojených krav i dalších hospodářských zvířat v poslední době výrazně rostou, do cen zemědělských prvovýrobců se však ve stejné míře nepromítají. Jen náklady na krmiva se v poslední době zvyšují v desítkách procent. Uvedl to ředitel Agrární komory ČR Václav Suchan na nedávném setkání s novináři k několikaletému projektu Naskoč na mléčnou vlnu. Podle něj rentabilita v oblasti produkce mléka se, a to i v důsledku pandemie nemoci covid-19, zhoršila. Situace v této komoditě není taková, aby přežívala bez podpory.

Podle Suchana průměrná cena mléka pro zemědělského výrobce se pohybuje kolem 8,75 až 8,85 koruny za litr. Při současné nákladovosti by však měla dosahovat kolem devíti až  11 korun. „Agrární komora vnímá, že situace v cenách mléka se dostává k tomu, že zemědělci již zvažují, jestli mají vůbec investovat do technologií,“ podotkl ředitel této nevládníPodle Suchana průměrná cena mléka pro zemědělského výrobce se pohybuje kolem 8,75 až 8,85 koruny za litr. Při současné nákladovosti by však měla dosahov organizace. Hlavní problém vidí komora v obchodní sféře. Na českém trhu mají drtivou většinu obchodního obratu nadnárodní řetězce, které mají velkou vyjednávací sílu, a tu neváhají uplatnit směrem ke svým dodavatelům. Nedaří se tak narovnávat ceny v celém řetězci od výroby, přes zpracování až po obchod. Suchan poukázal na to, že se to děje v době, kdy ceny mléka a mléčných výrobků v obchodech neklesají, ale rostou. Podle komory jedním z možných řešení je promítnutí směrnice o nekalých obchodních praktikách do novely zákona o významné tržní síle. Mělo by platit například to, že zejména rychloobrátkové zboží by měl dodavatel dostat zaplaceno do 30 dnů, je to věc, což v praxi není běžné. Další praktikou, která zpracovatelům působí problémy, jsou různé slevové akce. „Ve starých členských zemích tolik slevových akcí, jako je v České republice, neexistuje,“ podotkl ředitel komory. Ta provedla anketu mezi svými členy, dodavateli mléka, přičemž drtivá většina z nich potvrzuje, že se s nekalými obchodními praktikami setkává.

Češi v dubnu při nákupu potravin platili proti loňsku výrazně méně peněz zejména za některé druhy zeleniny či ovoce. Třeba brokolice stála v obchodech v průměru 32 korun, před rokem byla o 16 korun dražší. Kilogram citronů je letos o 25 korun levnější. Zlevnilo ale také vepřové maso, mléko, vejce, máslo a těstoviny. Ceny mléka a vajec byly naposledy podobně nízko v létě 2016. Naopak zdražení bylo patrné hlavně u paprik. Vyplývá to ze srovnání cen, jejichž průměry poskytl Český statistický úřad.

Ze zeleniny zlevnily kromě brokolice o třetinu také brambory, za které zákazníci letos platili 13 Kč/kg proti loňským více než 19 korunám. O téměř 30 procent byla levnější i cibule, jejíž cena klesla k 15 korunám za kilogram. Pětinový pokles ceny statistici evidují také u celeru a zelí.
Zdražily naopak papriky, mrkev a česnek. Kilogram paprik se v dubnu v obchodech prodával v průměru za 110 korun, zatímco loni byly za necelých 90 korun.
U ovoce bylo patrné zlevnění citronů, ale také pomerančů. Proti loňsku zlevnily o třetinu, a to z loňských dubnových 39,50 Kč/kg na letošních 25,90 Kč/kg. Banány byly proti loňsku levnější o šest korun na kilogramu, jablka o 4,60 koruny a hroznové víno o 10,70 koruny na kilogramu.
Levnější bylo také mléko, jogurty, vejce, máslo nebo sádlo. Čtvrtkilogramová kostka másla zlevnila ze 40 korun ke 32 korunám, přičemž před dvěma a půl lety byla i za více než 55 korun. Balení deseti vajec zlevnilo proti loňsku o čtyři koruny na 24,37 Kč. V posledních deseti letech nikdy nebyla cena vajec takto nízko, k podobné úrovni se přiblížila naposledy v srpnu 2016. Podobný vývoj je patrný také u ceny polotučného mléka pasterovaného, jehož cena letos v dubnu klesla na 17,18 Kč/l z loňských 19,90 Kč/l. Kolem 17 korun za litr se cena mléka v obchodech pohybovala v posledních deseti letech pouze v létě 2016.*

Chovatelé krav na Vysočině loni znovu potvrdili republikové prvenství v produkci méka a jeho výrobu ještě zvýšili. Vyprodukovali přes 592 milionů litrů, o 3,8 procenta víc než v roce 2019. Z Vysočiny tak bylo 18,6 procenta českého mléka. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Přes mírný pokles měli zemědělci na Vysočině ke konci minulého roku také nejvíc skotu v České republice, druhá největší stáda jsou v Jihočeském kraji.

Ceny zemědělských výrobců mléka podle statistiků loni klesly o 3,4 procenta na 8,56 koruny za litr. Koronavirová epidemie měla podle předsedkyně představenstva zemědělské společnosti Luka na Jihlavsku Aleny Novákové dopad na cenu mléka hlavně v loňském druhém čtvrtletí. "Poklesla spotřeba, takže spadlo deset procent ceny (mléka) a od té doby to stagnuje," řekla. Cena mléka je podle ní nízká, i vzhledem k tomu, že poslední dobou rychle stoupají náklady na krmivo. Zvyšují se také mzdové náklady. Společnost ve Vysokých Studnicích má 800 dojnic. V České republice vloni výroba mléka stoupla o 3,5 procenta na víc než 3,1 miliardy litrů. Druhé nejvyšší dodávky měli chovatelé dojnic ve Středočeském kraji, kteří vyrobili 395 milionů litrů mléka, třetí jihočeští zemědělci měli roční dodávku 364 milionů litrů. Na Vysočině bylo na konci minulého roku 211 tisíc kusů skotu, o 1300 méně než o rok dřív. Krav bylo ve stájích na Vysočině koncem loňska 87 670 kusů, o 1,1 procenta méně než na konci roku 2019. Jihočeští chovatelé se na konci uplynulého roku starali o 206 900 kusů skotu, z nichž bylo krav zhruba 86 600.*

Producenti mléka se nyní potýkají s klesajícími cenami komodity. Vlivem koronavirové krize klesl odbyt mléčných výrobků, jako jsou smetana nebo sýr, v restauracích a dalších stravovacích zařízeních. Zvýšený odbyt jogurtů v domácnostech úbytek nevyrovnal. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci v Praze předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s tím, že poptávka klesla zhruba o pětinu. S problémy se však potýkají nejen producenti mléka, ale i chovatelé masného skotu. Pýcha proto vyzval, aby zpracovatelé a obchodníci upřednostnili tuzemské potraviny a nedováželi je ze zahraničí. Pokud je dovážejí, prohlubují negativní dopady způsobené koronavirovou krizí na chovatele a tím i na českou krajinu a venkov.

Chovatelé skotu si již léta stěžují na nízké výkupní ceny mléka zpracovateli. Jak dnes na konferenci Pýcha řekl, hledají se různé varianty, jak podporu pro chovatele, případně pro mlékárny zvýšit. Jednou z cest by mohlo být navýšení dotací pro producenty "kvalitnějšího" mléka v režimu jakosti Q, na které ale dosáhnou prakticky všichni větší čeští producenti, a do kterého letos stát dal 400 milionů korun. Zemědělcům už částečně pomohlo, že Správa státních hmotných rezerv vypsala tendry na 4000 tun sušeného mléka. Česká republika z hlediska produkce mléka a chovu skotu na maso podle svazu dosahuje míry soběstačnosti  zhruba 130 procent. Pýcha upozornil, že jde pouze o ukazatel vztažený k tuzemské spotřebě. Výrazně horší situace podle Pýchy je u těchto surovin zpracovaných na potraviny. Dlouhodobě podíl hovězího masa a masných a mléčných výrobků zpracovaných v zahraničí stoupá. Zemědělci na to reagují vývozem kvalitní suroviny, o kterou je v zahraničí zájem. Pýcha rovněž poznamenal, že zemědělci si zatím svou mlékárnu, o které mluvil Zemědělský svaz v minulosti, kupovat nebo stavět nebudou. Nyní se s možností zemědělské mlékárny podle Pýchy čeká na spojení odbytových družstev Viamilk z Hradce Králové a Morava z Vyškova, jejichž fúzi loni v listopadu povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí by pak záviselo na spojeném družstvu, které by bylo největším hráčem na trhu.*

Největší česká mlékárna Madeta snížila výkupní ceny mléka z 8,95 koruny za litr na 8,52 koruny. Hlavním důvodem byla potřeba zpracovat nadbytek mléka do sušené podoby, což odpovídá ceně 6,50 Kč nákupní ceny, a vzniká tak velká ztráta. Počet dodavatelů se kvůli nižší výkupní ceně nesnížil. Uvedl to generální ředitel Madety Milan Teplý.

Výkupní cenu snížila mlékárna s platností zpětně od dubna. Znamená to, že za duben již dostanou dodavatelé nižší platby. "Snížení výkupní ceny je radikální, ale přesto jsme na průměrné republikové ceně. A nechci jít pod osm korun za litr. Problém je s mlékem, které dodavatelé nevyvážejí do Itálie a Německa, a to se prodávalo na přelomu dubna a května na spotovém trhu za 4,50 až 5,50 koruny," uvedl Teplý. Na spotovém trhu se nakupují a prodávají suroviny s okamžitým doručením. Na snížení výkupní ceny Madety upozornil Český rozhlas - Radiožurnál. Madeta dělá i další opatření. Snaží se co nejméně mléko sušit, protože je to ztrátové. "Ale výrazně méně ztrátové než sušené mléko je trvanlivé mléko, kterého máme momentálně 9000 palet v zásobách. A důležité pro nás je rychle nastartovat gastro trh. Pánbůh dej, aby se dělal smažák ve školních jídelnách, protože největší problém (s odbytem) je eidamská cihla," řekl Teplý. Při koronavirové pandemii zaznamenala Madeta zaměstnávající 1500 lidí rostoucí zájem o porcované zboží, zejména plátkové sýry. Prodeje se naopak propadly u gastro výrobků určených do jídelen, restaurací či hotelů. Podle Teplého je při pandemii největší problém, že se v ČR objevil nadbytek mléka jako důsledek toho, že se nevyváží do Itálie, a snížil se vývoz do Německa. Některým mlékárnám schází potřebná zpracovatelská kapacita.*

Jaká je budoucnost automatizace v prvovýrobě mléka? Na tuto otázku a spoustu dalších se vám budou snažit odpovědět naši významní zahraniční i čeští řečníci na inspirativní konferenci Mléko 2025. Termíny jsou 7. 5. a 14. 5. 2020.

Událost je určena pro top management z velkých zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu (nad 350 ks). Mezi řečníky bude Jan Hulsen z nizozemské společnosti Cow Signals s tématem „Novinky v designu stájí“. Gijs Schoelman s „Budoucností automatizace v prvovýrobě mléka“, Karel Bednář, předseda představenstva ZD Pluhův Žďár, který nám představí „Řízení farmy z pohledu majitele firmy“. Ze zahraničních farmářů Sabrina Volo z italské Dairy XL farmy, která nám poví o krmení na Dairy XL farmě (dojí na 12 dojicích robotech, krmí s 4 MFR). Stieneke Ijdema, farmářka z dánského Kjellrupu bude mít hned dvě přednášky, jednak na téma „Měření kvality mléka u robotického dojení“ a druhou na téma „Denní rutiny na farmě Dairy XL). Kompletní program a více informací najdete na www.velkefarmy.cz.
Pokud máte zájem se této velmi zajímavé konference zúčastnit, registrujte se nyní na www.velkefarmy.cz. Registrace je zdarma.

Připravili jsme pro Vás speciální virtuální studio, konferencí vás provede Roman Zach. Během konference můžete pokládat dotazy a na závěr na ty nejzajímavější nebo nejčastěji položené dotazy budou řečníci odpovídat.


Partnery akce jsou AGRO-partner, Lely International, Respect, Erste leasing, AgroTeam CZ, De Heus ČR, Pama, I. Kamenická stavební a obchodní firma. Akce je podpořena Zemědělským svazem České republiky a předseda ZS Ing. Martin Pýcha bude jeden z řečníků v úvodní části konference.
Mediálním partnerem akce je vydavatelství Profi Press.*


 

Stát vypsal tendr na dodání, skladování a ochraňování 900 tun odtučněného a 900 tun plnotučného sušeného mléka. Informovala o tom Správa státních hmotných rezerv (SSHR) na svém webu. Zakázky jsou rozděleny na menší po 150 tunách. Přepokládaná cena by měla být 65,88 milionu korun za odtučněné a 88,56 milionu korun za plnotučné mléko. V průměru stát očekává, že plnotučného mléka zaplatí 98,4 koruny za kilogram.

Například Madeta aktuálně prodává 25kilogramové pytle plnotučného mléka za 134 korun za kilogram. V současnosti má správa vypsané také tendry například na paštiky a maso.

"Vypsali jsme tendr na dodání 1800 tun sušeného mléka, který je rozdělený na menší zakázky po 150 tunách. Doufám, že se nám podaří navýšit nouzové zásoby potravin. Zároveň by to mohlo pomoct i českým firmám, protože na trhu je nyní přebytek mléka a těžko pro něj hledají odbyt," sdělil předseda SSHR Pavel Švagr. Po naplnění státních zásob mlékem volala v posledních dnech Agrární komora ČR kvůli neklidu na trhu způsobenému koronavirem. Obměna zboží bude muset být nejpozději do deseti měsíců. Firmy mají na podání nabídek čas do 28. května.

Potravinářské společnosti se dříve tolik do státních tendrů na sušené mléko nehlásily, mnoho z nich se nepodařilo v posledních letech uzavřít. Nákupem by se mohla zlepšit bilance nákupů. SSHR nesplňuje požadovanou zásobu jídla na tři dny, má ho na 1,3 dne, uvedl už dříve předseda. Plán navyšování zásob se podle něj dlouhodobě nedaří plnit, stát správě nedává dost peněz.*

Jaká je budoucnost automatizace v prvovýrobě mléka? Na tuto otázku a spoustu dalších se Vám budou snažit odpovědět naši významní zahraniční i čeští řečníci na inspirativní konferenci Mléko 2025.
Termín a místo konání 11. 3. 2020, Uhelný mlýn – Kotelna, Libčice nad Vltavou

Událost je určena pro top management z velkých zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu (nad 350 ks). Mezi řečníky bude Jan Hulsen z nizozemské společnosti Cow Signals s tématem „Novinky v designu stájí“. Gijs Schoelman s „Budoucností automatizace v prvovýrobě mléka“, Karel Bednář, předseda představenstva ZD Pluhův Žďár, který nám představí „Řízení farmy z pohledu majitele firmy“. Ze zahraničních farmářů Sabrina Volo z italské Dairy XL farmy, která nám poví o krmení na Dairy XL farmě (dojí na 12 dojicích robotech, krmí s 4 MFR). Stieneke Ijdema, farmářka z dánského Kjellrupu bude mít hned dvě přednášky, jednak na téma „Měření kvality mléka u robotického dojení“ a druhá na téma „Denní rutiny na farmě Dairy XL). Kompletní program a více informací najdete na www.velkefarmy.cz.
Po oficiálním zahájení budou účastníci rozděleni do 4 skupin. Cílem je větší interaktivita s přednášejícími, možnost přímé diskuze. Každý se může ptát na to, co ho zajímá. Konference je simultánně tlumočena z anglického do českého jazyka profesionálními tlumočníky. Po skončení konference proběhne společenský večer. Kapacita sálu je omezena, proto pokud máte zájem se této velmi zajímavé konference zúčastnit, registrujte se nyní na www.velkefarmy.cz. Vstup na akci je zdarma.


Partnery akce jsou AGRO-partner, Lely International, Respect, Erste leasing, AgroTeam CZ, De Heus ČR, Pama, I. Kamenická stavební a obchodní firma. Akce je podpořena Zemědělským svazem České republiky a předseda ZS Ing. Martin Pýcha bude jeden z řečníků v úvodní části konference.
Mediálním partnerem akce je nakladatelství ProfiPress.


Mlékárny v České republice v současnosti platí za mléko víc než v okolních zemích. Zemědělci tak mohou být s cenou mléka spokojeni, ale na druhé straně to ohrožuje konkurenceschopnost zpracovatelů. Uvedl to předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček na tiskové konferenci k Mlékárenskému dni v Přibyslavi, který se uskuteční 7. září. Dodal, že ve výsledné ceně mléčných výrobků se cena mléka promítá 80 až 85 procenty.

Za letošních prvních sedm měsíců byla kumulovaná výkupní cena litru mléka v ČR 8,89 koruny, v porovnání se stejným obdobím loni to je o 5,5 procenta více, sdělil Kopáček. "Platíme třeba o 30 haléřů více, než se v současnosti platí za mléko v Německu," podotkl. V letošním roce se také skoro o 1,5 procenta snížily dodávky mléka zpracovatelům. Spíš než odlivem českého mléka do zahraničí, to je podle Kopáčka důsledek suchého počasí. Před tím byl ale mléka v Česku spíš přebytek, uvedl. "Teď nabídka mléčné suroviny odpovídá poptávce," řekl. Problémy s vývozem mléka podle něj mají spíš regionální dopad.  Kopáček připomněl, že sortiment mléčných výrobků v České republice je podle něj nesrovnatelně bohatší než před rokem 1989. "Vzpomeňme si na konzumní mléko v sáčcích, těch sýrů jsme měli na pultech možná pět, možná jeden hermelín a pak něco tavených sýrů," řekl. Složení výrobků podle Kopáčka mlékárny inovují tak, aby odpovídalo trendům zdravé výživy - aby obsahovaly méně soli, cukru, přídatných látek. Trendem je i prodlužování doby zrání sýrů, některé zrají i rok. "V roce 1989 jsme byli rádi, když ten sýr zrál 14 dnů tři neděle," dodal Kopáček.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down