
Situace na trhu s mlékem není v současnosti příliš růžová. Globální rekordní převis produkce mléka, zejména mléčného tuku, má za následek, že po 26 měsících neustálého růstu se počítá s oslabováním cen mléka. Česká republika přitom zaznamenala v září největší meziroční nárůst ceny mléka ze všech států Evropské unie, a to 21 procent. Průměr EU činil osm procent. Uvedl to minulý týden předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček na slavnostním setkání dodavatelů Polabských mlékáren a vyhlášení výsledků 31. ročníku soutěže O nejlepší stádo a nejlepší dojnici, které se uskutečnilo v Choťovicích na Kolínsku.
Současná produkce mléka je podle Kopáčka mimořádně vysoká, přičemž Česká republika je nyní v mléce přebytková 39 procenty. Do nedávna tuto produkci stimulovaly dobré ceny i další příznivé podmínky. „Pozitivní zprávou je, že v Evropě máme mléka dostatek. A další je, že roste obsah složek mléka, jako je tuk či bílkoviny. To se týká i České republiky, která vykazuje čtyřikrát vyšší nárůst tučnosti mléka než v Evropské unii,“ shrnul Kopáček. Negativní podle něj je obrovský převis tuku na trhu. Poptávka po mléčných výrobcích neroste totiž v souladu s mléčnou produkcí. „Máme hodně mléka, máme vysoké složky, a lidé přestali kupovat,“ shrnul Kopáček a připomněl, že nejrychleji rostoucí komoditou v oblasti mléčných výrobků byly vždy sýry, jejich meziroční růst výroby představoval 2,5 až tři procenta. Letos sýry vykazují v Evropě pouze jednoprocentní růst, v České republice zaznamenávají asi 2,5 procenta. „Důsledkem toho je, že nám zbývá tuk, který se hromadí na zásobách, přičemž vloni touto dobou již nebyly žádné zásoby,“ podotkl. V souvislosti s uvedenou situací se již projevují propady cen na světových burzách. Kopáček podotkl, že v září mlékárny v EU jako celku na syrovém mléku prodělávaly 1,50 koruny na litru, v ČR to byly tři koruny na litru mléka. Zmíněná situace se již začala promítat do nákupních cen mléka a bude to ovlivňovat cenu i v dalších zemích, míní Kopáček. Předseda Českomoravského svazu mlékárenského také připomněl, že rok 2025 nebyl příliš ekonomicky úspěšný. Týká se to zejména Evropské unie a severní Ameriky. Nízká míra růstu hrubého domácího produktu znamená sníženou koupěschopnost obyvatelstva, která se projevila na trhu s mlékem právě zejména ve zmíněných oblastech. Navíc Evropská unie uzavřela dohodu o volném obchodu s Novým Zélandem a letošní dovoz másla z Nového Zélandu je dvojnásobný, než byl v předchozím roce. Do konce září se z této země dovezlo 22 000 tun másla, dodal Kopáček s otázkou, kde je ekologie, že se vozí mléčné výrobky přes polovinu světa. Poptávka od největšího dovozce světa Číny zůstává i nadále velmi nízká a nepředpokládá se nějaké výrazné zlepšení.