Minulý týden si Polsko opět, tentokrát oficiálně, postěžovalo Evropskému parlamentu na kontroly, jimiž je některé země obtěžují. Stížnosti polských producentů potravin na překážky, které jsou kladeny jejich vývozu do zemí EU a zejména do České republiky, stejně tak jako osočování médii, jež se prý cíleně snaží polské potraviny zdiskreditovat, se již pomalu stávají evergreenem. Také náš týdeník pravidelně informuje o kvalitě polských potravin i o často závažných pochybeních, k nimž při jejich výrobě dochází. Přesto je Polsko sedmým největším vývozcem potravin v Evropské unii.
Za posledních šest let vzrostl export potravin z této země do členských zemí unie téměř o sedmdesát procent a jejich podíl na českém trhu se dokonce blíží jedné pětině. Zkrátka, negativní reklama je také reklama. To nepřímo potvrdil i ředitel Polské federace výrobců potravin, když prohlásil, že s médii válčit nehodlá, ale o kontroly by se podle něj měla zajímat Evropská komise.
Nakonec proč ne. Nikdo asi nezpochybní, že pokud čekáte problémy, snažíte se jim čelit. Problémy s kvalitou polských potravin se v minulosti objevily několikrát, takže zvýšená pozornost dozorových orgánů by byla jistě na místě. Přesto statistiky dokládají, že čeští inspektoři nekontrolovali polské dovozce o nic víc než ty ostatní. Přesto jsou Poláci rozhořčeni. Možná proto, že kontroly splnily svůj účel.
Je jistě regulérní požadovat v rámci společného evropského trhu odbourání všech zbytečných bariér, které vzájemný obchod brzdí, a to i těch, o nichž Evropská komise slyšet nechce, jako jsou skryté podpory vlastních producentů ze strany jednotlivých zemí nebo nepřímé exportní subvence. Zkušenosti ale ukazují, že rušit vlastní kontroly a spoléhat jen na dobrozdání zahraničních dozorových orgánů si žádná členská země zatím dovolit nemůže.*
