Na boj proti suchu a na zadržování vody v krajině by mělo v příštích pěti letech jít z evropských dotací více než osm miliard korun. Peníze z operačního programu Životní prostředí podpoří ty projekty, které pomohou lepšímu vsakování srážkové vody nebo třeba průtoku říčních koryt, potoků a přilehlých niv a také zlepší přirozený rozliv. Na některá opatření začne tento pátek ministerstvo životního prostředí přijímat žádosti. Sdělila to mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
"Evropské dotace by měly putovat i na obnovu poškozených nebo zaniklých území a menších krajinných prvků, v nichž by se voda přirozeně akumulovala. Jde například o lesy, prameniště, tůně a mokřady," dodala mluvčí. Více než čtyři miliardy korun třeba dostanou od pátku ty projekty, které posílí krajinu a její funkci. Od pátku mohou obce i podnikatelé také žádat o více než miliardu korun. Peníze půjdou na opatření, která by lépe využila srážkovou vodu místo toho, aby odtékala kanalizací do vodních toků, a to hlavně ve městech a obcích. V nedávno schváleném vládním materiálu proti suchu se také plánuje, že se obnoví zaniklé rybníky nebo horské splavovací nádrže, takzvané klauze. Tyto údolní přehrady, sroubené ze dřeva s výplní z kamene a hlíny, už téměř z krajiny zmizely. MŽP podle Roubíčkové posuzuje vliv na životní prostředí u dvou nádrží při Vchynicko-tetovském plavebním kanálu na území obce Modrava v Národním parku Šumava, konkrétně u Roklanské a Rokytské. "Bohužel budou období sucha či povodně připomínat vládě její sliby s vysokou pravděpodobností stále častěji," reagoval mluvčí ekologického sdružení Hnutí Duha Jan Piňos. Současné počasí není podle něj mimořádným excesem, ale přirozeným důsledkem klimatických změn a stavu krajiny. Ty způsobil člověk svou činností. Vedro, sucho, bouřky, přívaly, malé zasakování vody do půdy, negativní dopady na zemědělství a lesnictví - to vše bude podle Piňose s vysokou pravděpodobností stále častější a intenzivnější. "Odborníci varují již po desetiletí, politici je ovšem až donedávna neslyšeli," dodal.
Evropské peníze do obnovy krajiny a jejího vodního režimu směřují osm let. Do loňska bylo podle MŽP ze starého operačního programu opraveno více než 142 kilometrů vodních toků a objem vodních nádrží nebo poldrů se zvýšil o 20,6 milionu metrů krychlových. Do odbahnění rybníků, stavby drobných nádrží a tůní šlo 4,6 miliardy korun a mimo jiné na zlepšení přirozených rozlivů 2,3 miliardy.
Dlouhotrvající sucho a horko způsobuje komplikace po celé zemi a bude pokračovat nejméně do pátečního večera. Na celém území ČR je vysoké nebezpečí požárů.*
