Extrémně suché počasí letošního léta se negativně odrazilo jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě. Nejvíce postiženy jsou podle Ministerstva zemědělství především kukuřice, pícní plodiny, zelenina, okopaniny a jarní obiloviny, hlavně jarní ječmen. Díky deštivému počasí v minulém týdnu by však neměl být ohrožen agrotechnický termín pro zasetí ozimé řepky. Významný vliv sucha na letošní sklizeň pícnin bude však mít podle mluvčí Agrární komory ČR Dany Večeřové v kombinaci s klesajícími cenami mléka vážný dopad do sektoru živočišné výroby.
Jak týdeníku Zemědělec sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán, suché počasí způsobilo na všech plochách kukuřice zpomalení celkového vývoje porostů a v některých oblastech se růst dokonce zastavil. „Dá se očekávat velmi vysoký propad produkce. U kukuřice na zrno asi 30 až 40 procent, u kukuřice na siláž zhruba 40 až 50 procent. To znamená ohrožení dostatku na krmení,“ uvedl mluvčí s tím, že plochy oseté kukuřicí na siláž již někde v důsledku zaschlých porostů s nedostatečně vyvinutými palicemi začali pěstitelé sklízet. „Tedy nepůjde o kvalitní siláž, ale pouze o hmotu určenou pro krmení bez kvalitních výživných látek,“ dodal.
Nejpostiženější plodinou je podle MZe cukrová řepa, u níž už ani případné srážky návrat k normální úrodě nezachrání. Na lehčích půdách cukrovka prakticky odumírá a pokles produkce se nyní odhaduje zhruba o čtvrtinu.
U brambor se letos předpokládá v důsledku sucha asi o 20 až 30 procent nižší úroda, přičemž u poloraných a pozdějších odrůd by nemuselo k takovému propadu dojít, pokud bezprostředně přijdou významnější deště. Sucho postihlo většinu velkých bramborářských zemí EU, takže propad v rámci unie by se měl pohybovat kolem 11 procent a je předpoklad, že na podzim již nebudou ceny brambor klesat.
Odhady ztrát ovocnářů bude možné podle MZe určit po ukončení sklizně letního ovoce a následně v září, kdy bude známo více o stavu vegetace, především u jablek. „Na řadě míst jsou vážně poškozené i samotné porosty a lze očekávat negativní dopad do příští sklizně, v některých případech i snížení mrazuodolnosti pletiv a úhyn stromů přes zimu,“ uvedlo ministerstvo. Zásadní je také, jaká část z úrody jablek doroste do stanovené velikosti plodů pro stolní ovoce.
U zeleniny se očekává letošní výpadek produkce 30 i více procent. V některých oblastech budou ztráty i vyšší a podniky bez zavlažování nesklidí téměř žádnou zeleninu, například pěstitelé cibule na jižní Moravě. Ztráty na tržbách zelinářů mají podle předběžného odhadu dosahovat 600 a 700 milionů korun.
Květinářství, tedy odvětví s aktivním používáním závlah, zaznamenalo relativně nízké primární škody v úhynu rostlin, a to zhruba do dvou milionů korun. Větším problémem je však ztráta kvality u rostlin poškozených přehřátím, jde o škody, které se zatím nedají hodnotit a projeví se až v průběhu dalších měsíců. Velmi zasažené suchem jsou však sektory školkařství okrasných a ovocných druhů a pro mnoho školkařských podniků je situace kritická. I přes používání závlah totiž došlo k velkému poškození a výpadku především mladých a někde i víceletých výpěstků. Škody jen u okrasných druhů dosáhnou podle Svazu školkařů ČR více než 50 milionů korun, nicméně podle tajemnice svazu Marie Horáková se mohu vyšplhat až na několik stovek milionů korun.
Také pěstitelé léčivých, aromatických a kořeninových rostlin čekají kvůli suchu nižší výnosy o 20 až 30 procent naťových a květových drog, 10 až 15 procent u kmínu a zhruba o polovinu u ostropestřce mariánského.*
