Bioplynové stanice i chovatelé krav nejen v Plzeňském kraji budou mít problémy kvůli nedostatku kukuřice z letošní vrcholící sklizně. Její výnos bude vinou dlouhotrvajícího sucha na 40 až 60 procentech oproti loňsku i standardním letům. Navíc výkupní cena se meziročně značně zvýší. Uvedl to ředitel agrární komory Plzeň-jih Jiří Tomec. Kukuřice a řepka jsou v posledních letech nejvíce pěstované komodity. Kukuřice právě kvůli tomu, že se siláž stále více zpracovává v bioplynových stanicích.
Senáže i kukuřice je málo, potvrdil předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma. K polovině srpna se podle údajů komory loni sklidilo 1,098 mil. tun kukuřice na zeleno a na siláž, letošní odhady hovoří o 680 tisících tunách, což znamená více než čtyřicetiprocentní pokles. V republikovém měřítku se podle odhadů komory letos sklidí 4,918 milionu tun, zatímco loni šlo o 9,578 milionu tun. Hlavní sklizeň kukuřice na Plzeňsku i v jiných regionech by měla být hotová do konce září.
Řešením je shánění a nakupování krmení. Některé podniky už od léta krmí senem, přitom v minulých letech se páslo pomalu až do konce října. Teď se to ještě tolik neuvidí, ale po Novém roce se to projeví, uvedl Tomec. Podle něj nebude čím krmit a nebude ani krmení odkud dovézt. Pokud ano, cena balíku sena nebude 350 korun, ale bude 600 korun. Sena je málo, protože se kvůli suchu nesklízela otava. Kukuřice na siláž se většinou v České republice neprodávala, protože ji farmáři měli pro sebe. Pokud by se dala koupit, tak jedině z Maďarska.
V Plzeňském kraji jsou desítky bioplynových stanic, které z velké části zpracovávají siláž. Jedna stanice, to je jako pětisethlavý kravín, přirovnal Tomec. Kvůli tomu, že zřejmě nebude kde kukuřici koupit, budou zemědělci před rozhodnutím, zda snížit výkon stanic, nebo dát krávy na jatka. Musí počítat, co je pro ně výhodnější. Při ceně mléka, která je na kritickém minimu a navíc je ho v Evropě přebytek, zřejmě v řadě případů zvítězí bioplynky, u nichž je příjem jistý, řekl. Objevily se také dohady, že by provozovatelé bioplynových stanic mohli používat pšenici, proti tomu se ale ostře staví republiková agrární komora.
Podle Šímy ale musí většina bioplynových stanic plnit smlouvy o dodávkách elektřiny a nemohou snížit výkon. Zemědělci je tak budou zřejmě upřednostňovat a zvířata by tak mohla strádat. Příjem z elektřiny je jistý, řekl. Pokud ale farmář ubere dojnicím krmení, může to mít vliv na kvalitu mléka, masa i genetiku skotu.*
