Otázka klimatických změn a sucha se v současnosti skloňuje ve všech pádech. Připravují se opatření, jak zabránit suchu, zachovat vodu v krajině a na druhé straně co nejvíce snížit riziko povodní. Nedávno byl odborné veřejnosti na semináři v Poslanecké sněmovně představen Generel vodního hospodářství krajiny ČR a Integrovaný systém sledování sucha v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Hlavním cílem generelu bylo definovat nejzranitelnější oblasti republiky a vypracovat návrh projektů ke zmírnění negativních účinků zejména sucha a povodní. Účastníci setkání diskutovali o možnostech, které jsou primárně zaměřeny na koncepční úpravy hospodaření v krajině s ohledem na dopady související se změnou klimatu.
Minulý týden také zavítal do Prahy světově uznávaný klimatolog Hans Joachim Schellnhuber, zakladatel a šéf Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu, který je dlouholetým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Už v roce 1995 předložil koncept globálního oteplení o maximálně dva stupně Celsia vůči předindustriálnímu období. Tématem jeho přednášky v Akademii věd byla právě tato problematika a důsledky globálního oteplování. Pokud by se zvýšila teplota, jak se v některých scénářích očekává, vznikly by na světě další zcela neúrodné oblasti. Klimatolog míní, že pro snížení negativních důsledků těchto změn se do energetického mixu musí více zapojit obnovitelné zdroje energie. Důležité je rovněž efektivnější využívání zdrojů a opětné zpracování odpadů. Na to se nesmí zapomínat ani v odvětví zemědělství. Vše je totiž vzájemně úzce provázané.*
