
Vláda by v příštím roce měla mít ucelenou strategii, podle níž bude postupovat proti suchu a dopadům klimatických změn. Opírat se chce o názor odborníků, kteří by se ale ve svých doporučeních měli shodnout. Uvedl to dnes v Brně na setkání s odborníky premiér Bohuslav Sobotka.
Vláda je politický orgán, je představitel veřejné správy, ale není odborníkem na klimatické změny, proto potřebuje jasné doporučení, jakým způsobem správně reagovat na to, co se odehrává, uvedl Sobotka. Pak je samozřejmě také na politicích, aby rozhodli o tom, jaká část veřejných prostředků se vynaloží na to, aby zareagovala správně, poznamenal Sobotka. Podle něj musí stát v dalších letech vynaložit desítky miliard korun na to, aby se s dopady klimatických změn vypořádal. O přímých kompenzacích pro zemědělce ale Sobotka nemluvil.
Podle předsedy regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka by vláda měla řešit situaci velice rychle a pomoci si penězi z Bruselu. Propad tržeb některých zemědělců vyčíslil předběžně na 1,5 miliardy korun. Problémy podle něj budou mít specializované firmy, které se zaměřují na pěstování ovoce, révy, chmele, brambor, kukuřice na siláž a na zrno. Podle něj státu také chybí vize ke krajině. Měla by se změnit struktura zemědělské výroby.
Podle Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity krajina v ČR má problémy jak s povodněmi, tak se suchem. Stát má prý dobrou protipovodňovou strategii, ale opatření proti suchu nejsou nebo jsou v počátcích. Podle něj v posledních letech průměrná teplota stále roste a voda v krajině chybí. Sucho je a bude hrozbou pro rostlinnou a živočišnou produkci. Pro ČR je nutný systém včasného varování, uvedl Žalud. Dopady sucha na krajinu mohou zemědělci pravidelně sledovat na webu www.intersucho.cz, jehož spuštění v roce 2012 předcházelo 15 let výzkumu. Systém poskytuje i předpověď. Podle Žaluda sucho bude dál trvat a v ČR je potřeba strategie na sucho a adaptovat naši krajinu.
Podle senátora a předsedy Zemědělského družstva Sedlec Jana Hajdy je řešením pro zemědělce zavlažování. Například ve vinicích rozdíl u zavlažovaných a nezavlažovaných vinic dělá až čtyři tuny z hektaru.*