Podíl zahraničních řetězců na prodeji potravin v Česku překročil dvě třetiny, což je nejvíce ze zemí střední Evropy. Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Zdeňka Juračky tak tradiční český obchod bojuje o přežití.
Juračka tak reagoval na poslední průzkum společnosti Nielsen, podle něhož ubylo v ČR v průběhu uplynulého roku 275 obchodů s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních. Podle něj stojí tradiční české prodejny v nerovném boji nejen proti nekalé konkurenci, ale i proti zahraničním řetězcům, které zákazníka masírují letákovými akcemi s prodejními cenami mnohdy pod nákupní cenou. Podle průzkumu společnosti Nielsen se celkový počet malých a středních potravinových obchodů a obchodů se smíšeným zbožím meziročně snížil o dvě procenta. Současně na českém trhu ubylo jedenáct supermarketů a byly otevřeny čtyři nové hypermarkety. Menší obchody se chystá uzavřít skupina COOP, do které patří v ČR téměř 3000 družstevních prodejen zejména v menších městech a na venkově. Skupina vyjednává s obcemi a státní správou o možnostech dotovat nejmenší ztrátové obchody.
Obchodní marže v tuzemském maloobchodu se za posledních deset let zvýšila o 3,4 procentního bodu. Podle údajů Českého statistického úřadu stoupl podíl obchodní marže na tržbách za zboží mezi roky 2005 a 2015 z 20 na 23,4 procenta. Obchodník však z této částky musí zaplatit veškeré další náklady spojené s prodejem svého zboží na dopravu, skladování a další.
Desítka největších obchodníků v ČR vykazuje obrat přes 330 miliard korun, což je zhruba třetina maloobchodních tržeb bez prodejů aut. Pozici jedničky na trhu podle obratu si loni v Česku udržel obchodní řetězec Kaufland. Na druhé místo se po převzetí prodejen Interspar posunul Albert. Třetí zůstává britský řetězec Tesco. Nejvyšší zisk ve finančním roce 2014/2015 vykázaly diskonty Lidl, a to 2,6 miliardy korun.*
