Už podvanácté je v České republice září měsícem biopotravin a zájem o tyto produkty ekologického zemědělství každým rokem narůstá. Spolu s tím přibývá také ekologicky hospodařících zemědělců i výrobců biopotravin, kteří však přesto nejsou schopni tuzemskou poptávku po biopotravinách a dalších biovýrobcích pokrýt. Zájem registrují i velké maloobchodní řetězce, které postupně navezly do svých regálů bio zboží z celého světa, což sice poněkud odporuje životnímu postoji pravověrných biospotřebitelů, ale samotnému prodeji to zřejmě nevadí.
Předpona bio- však stále do značné míry českou společnost rozděluje. Část lidí, spíše ta menší a lépe situovaná, biopotraviny nekriticky zbožňuje, část jim nevěří a považuje je jen za drahý produkt šikovného marketingu, na který ještě navíc přispívá bioproducentům stát. Většině tuzemských spotřebitelů je ale bio více méně lhostejné a kupují to, na co jim stačí rodinný rozpočet a na co mají chuť.
Právě chuť bývala jedním z argumentů ortodoxních odmítačů biopotravin, To se však za těch posledních dvanáct let zásadně změnilo. Stačí ochutnat některou z vítězných biopotravin roku z produkce Biofarmy Sasov, která letos získala zmíněný titul již počtvrté, případně tuto farmu osobně navštívit, a skeptický názor na biopotraviny se určitě změní.
A pokud jde o ty dva miliony korun, které stát za projekt Září – Měsíc biopotravin utratí, na rozdíl od některých jiných, podstatně nákladnějších projektů v minulosti, se mu nepochybně vrátí.*
