Pro zvládnutí negativních následků sucha do budoucna je podle předsedy představenstva sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Františka Baráka třeba zcela změnit způsob hospodaření s dešťovou vodou. Spadlé srážky jsou v naprosté většině případů odváděny buď přímo oddílnou kanalizací do vodních útvarů či jednotnou kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí. „Tento způsob hospodaření s dešťovou vodou je dlouhodobě neudržitelný, neboť přispívá k rychlému odvádění srážek mimo území České republiky a v případě menších vodních toků tak dochází k pravidelným hydraulickým stresům, které poškozují koryta řek a vodní společenstva,“ uvedl Barák minulý týden na tiskové konferenci v Praze. .
Z těchto důvodů je podle něj nutné více využívat retenci a zasakování dešťových vod přímo v místě jejich dopadu. „Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě,“ zdůraznil Barák. Za subjekty nemající povinnost podle zákona o vodovodech a kanalizacích platit za odvádění srážkových vod (vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových komunikací veřejně přístupných, ploch drah celostátních a regionálních, ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností) ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného, přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí. Odstranění výjimek umožní změnu chování zpoplatněných subjektů, které přikročí k výstavbě retenčních nádrží a vsakovacích míst, s budováním oddílné kanalizace. Dešťové vody poté neskončí na čistírnách odpadních vod a dojde sekundárně i k posílení zdrojů vody, dodal předseda SOVAK.