Jihomoravští zemědělci už mají sklizenou třetinu obilovin a přes 40 procent řepky. Výnosy jsou kvůli květnovému a červnovému suchu výrazně nižší než loni a leckde se blíží katastrofálnímu roku 2012. Nejpostiženější jsou sedláci na Znojemsku, kde za první půlrok spadlo jen přes 100 milimetrů srážek a zasychá i kukuřice, někde ji budou muset i zaorávat.
Právě kukuřice jako významná tržní plodina může způsobit, že ztráty budou ještě větší než v roce 2012. Tehdy totiž včas zapršelo, aby kukuřice dobře rostla. Letos se může stát, že nebude pořádně nic. V posledních týdnech byla postižená téměř celá jižní Morava velmi výrazným a v některých místech extrémním suchem podle projektu Intersucho. Zatímco minulý týden v části kraje poměrně intenzivně pršelo, na Znojemsku sucho přetrvává. Déšť totiž obilí i kukuřici minulý týden a především v sobotu pomohl. Rostliny se vzchopily a zrno se může víc nalít. Díky dešťům minulý týden to nevypadá tak hrozně, řekl předseda Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík. Výnosy jsou sice nižší než v předchozích letech, ale zdaleka ne katastrofální jako na Znojemsku. Na severu kraje nemuseli začít sklízet ani s předstihem jako na jihu, aby se zabránilo úplnému uschnutí. Nejvíce je nedostatek vody vidět na vojtěšce. Zdaleka nesklidí tolik krmení pro zvířata, jak předpokládali. Někde ani nesečou, jak jsou rostliny malé, uvedl Menšík.
Na Znojemsku už mají leckde obilí posečené, výnosy u pšenice jsou mezi dvěma až čtyřmi tunami, u ječmene mezi třemi a čtyřmi tunami. U řepky je to do 2,2 tuny. Zatímco situace nedošla k tomu, že by bylo potřeba nějaké obilí či řepku zaorat, u kukuřice to hrozí. "Je to problém písčitějších půd, kde voda rychle odteče, připomněl ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný. Mnohde půjde zaschlou kukuřici sklidit už jen jako nepříliš výživné krmivo pro krávy.
