Kvalita vína v České republice roste. Tuzemská produkce však pokryje asi třetinu spotřeby v ČR, takže nezbytný je dovoz. Jeho výroba nelze příliš zvyšovat, limity jsou dány z hlediska klimatu i geografie, proto čeští vinaři musí spotřebitele zaujmout nějakou přidanou hodnotou. Uvedl to náměstek ministra zemědělství Jiří Šír na panelové diskusi nazvané Postavení moravského a českého vinařství na evropském trhu s vínem, který pořádal v polovině listopadu Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu společně s Vinařským fondem ČR.
Podle něj se ČR v rámci evropského trhu s vínem etablovala jako významný hráč, který má svou kvalitu. Zároveň moravské víno je lákavým produktem pro návštěvníky ČR. „Jako Ministerstvo zemědělství se na to snažíme reagovat. Určité příležitosti může pro české vinaře znamenat odbyt v zahraničí,“ poznamenal a poukázal na zájem zejména asijských zemí o kvalitní moravské víno. Náměstek připomněl, že Ministerstvo zemědělství pořádá takzvané incomingové akce, kdy zástupci zahraničních firem navštěvují ČR a vinařství podle něj patří k zajímavým oblastem. „Setkáváme se s tím, že zahraniční partneři mají tendenci nás srovnávat s Němci a Rakušany,“ podotkl. Viceprezidentka Svazu vinařů Liana Hrabálková zdůraznila, že moravská vína mají šanci dobýt trhy nikoliv kvantitou, ale kvalitou. Prezident Vinařské unie ČR Ondřej Beránek poznamenal, že pokud chceme naše vína nabízet do světa, tak by se měla nabízet na trhy, které dokážou ocenit autenticitu a osobitost moravských a českých vín. Při případném exportu bychom se měli orientovat na státy, kde je ČR známá i jako vinařská země. Jde například o Slovensko, a státy, kde byla historická pozitivní vazba z dob socialismu, ať už je to Vietnam, nebo některé státy Afriky. „Největší poptávka po víně byla přitom z Asie, konkrétně z Číny, což je dáno počtem obyvatel,“ podotkl. Podle Beránka poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku, takže veškerá tuzemská produkce se bez problémů zrealizuje. „Každý, kdo si zkusil exportovat do zahraničí, dospěl k závěru, že zahraniční trh je náročnější než tuzemský a zpravidla se tam dosahuje nižší marže,“ řekl. Pokud se někomu podaří navázat obchodní kontakt v zahraničí, čekají ho ještě významné investice do marketingu a podobně. „Jsem přesvědčen o tom, že export má pro tuzemské vinaře spíše význam propagační, protože každý zákazník rád pije víno, které získalo nějakou medaili v prestižních soutěžích a které se také někam vyváží,“ míní Beránek.
