Letošní světová produkce vína bude podle prvních odhadů jedna z nejnižších za posledních 60 let. Uvedla to Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Velký propad výroby se očekává v Evropské unii, kde menší objemy hlásí tři největší výrobci – Itálie, Francie a Španělsko. V Česku se podle OIV očekává mírný růst produkce.

Organizace očekává, že letos se v 28 zemích světa, odkud pochází 85 procent celosvětové produkce vína, objem výroby tohoto alkoholického nápoje sníží o čtyři procenta na cirka 250 milionů hektolitrů. Třetí rok za sebou tak výroba bude pod dlouhodobým průměrem. Letošní údaj se přibližuje tomu z roku 2017, který byl nejnižší za posledních 60 let, uvedla agentura Reuters. Tehdy se vyrobilo 248 milionů hektolitrů vína.
"Očekáváme, že světová spotřeba (vín) ve srovnání s rokem 2020 vzroste," uvedl šéf organizace Pau Roca. V loňském roce se odvětví muselo vyrovnat s uzávěrami restaurací, barů i specializovaných prodejen v mnoha zemích světa. Vinaři proto více vsadili na prodej po internetu, i přesto ale tržby klesly o tři procenta. Letos prognózy předpovídají dvouprocentní meziroční růst, který ale omezuje pokles poptávky v Číně.
Rozsáhlý propad výroby se očekává v Evropské unii, kde hlásí pokles tři největší výrobci vína – Itálie, Francie a Španělsko. Vinice v západní Evropě postihly jarní mrazy a pak silné deště a s nimi spojený výskyt plísní. V EU tak podle OIV objem meziročně klesne o 13 procent na 145 milionů hektolitrů. Ve Francii se očekává propad o více než čtvrtinu na 34 milionů hektolitrů. Největším světovým producentem bude podle odhadů i letos Itálie s 44,5 milionu hektolitrů vína následovaná Španělskem s 35 miliony hektolitrů.*

Hrozny na vinici Solomona Nersezašviliho byly téměř zralé, když koncem srpna udeřilo silné krupobití. Ledové koule za půl hodiny zničily většinu úrody a měsíce tvrdé práce. Podobné bouře přitom už dlouho sužují gruzínský region Kachetii v podhůří Kavkazu, který mnozí považují za rodiště vína. Réva k výrobě vína se tu pěstovala už před zhruba 8000 lety. Rostoucí četnost a intenzita bouří – což je problém spojovaný se změnami klimatu – ovšem vyvolává debatu o budoucnosti pěstování vinné révy v Gruzii, napsal Thomson Reuters Foundation.

Letní bouře připravila rodinný podnik Nersezašviliů o 200 000 dolarů (kolem 4,4 milionu korun) v ušlých příjmech, tvrdí dvaapadesátiletý gruzínský vinař, jenž se už před deseti lety rozhodl diverzifikovat a začal pěstovat také lískové oříšky. Ty prodává firmě Nutella. "Můj bratr říká, že bychom měli vinici zrušit a pěstovat jen ořechy," dodává Nersezašvili. "Budeme potřebovat hodně peněz, abychom vinici opravili a připravili na další rok. Úroda v každém případě nebude tak dobrá, protože rostliny byly poškozeny," podotkl.
Podle národního statistického úřadu představuje víno a hrozny téměř devět procent gruzínského exportu. Vinice jsou rovněž klíčovým magnetem pro turisty, jelikož zdejší víno se ve světě stává čím dál populárnější. V posledních letech nicméně asi stovka vinařů z Kachetie částečně nebo zcela přešla na pěstování oříšků, které jsou odolnější a výnosnější, upozorňuje Nika Beriašviliová z regionální rozvojové asociace (RDA).*

V Mikulčicích na Hodonínsku v sobotu téměř po dvou měsících od ničivé bouře s tornádem uspořádali akci nazvanou Otevřené sklepy, která má téměř dvacetiletou tradici. Přestože někteří vinaři mají poškozené sklepy i domy, s konáním akce založené na ochutnávání vín neváhali. Má ukázat, že Mikulčice žijí dál, a také poděkovat dobrovolníkům, kteří pomáhali lidem se zničenými domy. Uvedli to pořadatelé Jakub Bartoník a Petr Marada.

Zhruba dvacítka sklepů byla otevřená od deseti hodin dopoledne do večera. Každý rok na ochutnávku zavítá 500 až 600 lidí, tentokrát to bylo více. "Bylo tady kolem 800 lidí. Byla tu spousta nových lidí, protože Mikulčice jsou po tornádu nechtěně populární. Kdo tu byl poprvé a neviděl to, mlčel a byl v šoku. Viděl jsem tady ale i tváře lidí, kteří jako dobrovolníci pomáhali na zničených domech. Sklepy jsme chtěli otevřít i proto, abychom je pohostili," uvedl Marada.

Podle Bartoníka se nemyslelo na to, že by se sklepy neotevřely. "Po tornádu se zvedla obrovská vlna solidarity. Byla by škoda to neudělat. Mikulčice jsou na Podluží, to je srdce Slovácka. Žije to tady folklorem, vínem, tradicemi. Chceme ukázat, že se snažíme žít dál," řekl Bartoník. Podle něj byl v obci i cestovní ruch s ohledem na Slovanské hradiště, nyní jsou některé ubytovací kapacity poničené. "Bude to trvat třeba dva roky, než se dá vše do pořádku, ale po celou tu dobu se nemůže zastavit kulturní život," dodal Bartoník.*

Na internetových stránkách je od pondělí možné získat v dražbě vína od jihomoravských vinařů, které na konci června postihlo tornádo. Součástí jedné aukce je vždy dražba dvou kartonu vín, celkem tedy 12 lahví. Každý karton je z jiného vinařství a jejich vyvolávací cena je 999 korun. Jednotlivá aukce trvá vždy dva dny. Uvedl to Marek Němčík z investiční skupiny RSBC finančníka Roberta Schönfelda, která vína nakoupila.

Každý den až do 30. srpna bude možné získat několik odlišných kartonů od různých vinařů. Cílem dražby není propagovat jednoho konkrétního vinaře, ale získat peníze, které všem pomohou s obnovou zničených vinohradů. Dohromady je v plánu 65 aukcí, při kterých se vydraží 130 kartonů vína. "Nyní řešíme řadu dalších detailů souvisejících s propagací tak, aby byla aukce lépe viditelná na webových stránkách a podařilo se získat co nejvíce peněz," uvedl Němčík.
V září bude následovat fyzická dražba vín při benefičním večeru v Praze. Na dražbě se podílí také Nadace Via, která bude mít na starost rozdělování vybraných peněz. Ve fyzické dražbě bude možné získat kvalitnější vína určená k archivaci, jejich cena bude vyšší.
Na webu se draží vína čtyř vinařství z Moravské Nové Vsi a dvou vinařství z Hrušek. Jedním z nich je Vinařství Doležal, kde tornádo poničilo sklep a přístřešek na lis. "Peníze za nákup vín jsem použil na vytvoření druhé lisovny, abych mohl udělat vinobraní. Spíš než peníze je problém sehnat stavební firmu," řekl vinař Štěpán Doležal, jehož dům živel rovněž poškodil.*

Jarní mrazíky, poměrně chladný a vlhký červenec a choroby révy nejspíš zaviní jednu z historicky nejhorších sklizní vína ve Francii. Podle odhadů francouzského ministerstva zemědělství letos vinaři sklidí o 24 až 30 procent méně hroznů než loni a nejméně za několik desetiletí. Francouzští vinaři se tak kromě poklesu poptávky zaviněné pandemií covidu-19, uzavíráním restaurací a zavedením cla pro dovoz do Spojených států budou muset popasovat i s důsledky nepřízně počasí, píše agentura Reuters.

Na francouzských vinicích letos podle odhadů sklidí hrozny na výrobu 32,6 až 35,6 milionu hektolitrů vína. Sousední Itálie, největší světový producent tohoto nápoje, letos očekává pokles o deset procent a produkci zhruba 45 milionů hektolitrů vína.

První zkouškou pro francouzské vinice byly dubnové mrazíky, které zasáhly většinu vinařských oblastí. Rozsah škod se lišil podle regionů a také podle pěstovaných odrůd, například brzké Chardonnay mnohde přemrzlo, zatímco pozdní Trebbiano spíše odolalo. Červencové deště a chlad zasáhly zejména Provence a údolí Rhôny, uvádí Le Figaro. Dílo zkázy dokonaly plíseň révy a padlí.

Ve Francii nepřízeň počasí nezasáhla jen vinaře, ale také pěstitele meruněk, broskví, třešní a hrušek. Ministr zemědělství Julien Denormandie letošní sezonu označil za "nejhorší agronomickou katastrofu tohoto století".*

Delegáti Svazu vinařů zvolili novým prezidentem dosavadního manažera obchodu a marketingu svazu Martina Chlada. O funkci se ucházeli dva kandidáti, kromě Chlada ještě Lubomír Maťák. Pro Chlada, kterého nominovalo sdružení Mladí vinaři, hlasovalo 87 z 92 přítomných delegátů. Ve funkci střídá Tibora Nyitraye, který stál v čele svazu devět let a z funkce odchází ze zdravotních a osobních důvodů.

Třiačtyřicetiletý Martin Chlad bude prezidentem svazu do února 2024, kdy končí volební období, které započal Nyitray. Ten na valné hromadě delegátům vysvětlil, že odstupuje ze zdravotních důvodů, které mu brání odpovídajícímu výkonu funkce.

Ve svém vystoupení před samotnou volbou Chlad označil jako jednu ze svých priorit vnitřní sjednocení svazu, aby mohl jednotně vystupovat i navenek. Do svazu by rád přivedl nové členy a svaz chce modernizovat. Svaz by pod jeho vedením měl prosazovat nulovou spotřební daň a prezentovat víno jako kulturní nápoj, jehož přiměřená konzumace je nedílnou součástí zdravého životního stylu.

Uvedl, že chce na únor nebo březen příštího roku svolat další valnou hromadu, na níž by chtěl představit konkrétní programové kroky, které do té doby s vedením svazu a dalšími vinaři připraví.

Svaz vinařů ČR zastupuje asi 1350 subjektů. Z nich je asi 160 fyzických a právnických osob, které dohromady hospodaří na ploše asi 4900 hektarů vinic, a také zhruba 30 vinařských spolků, které mají dohromady asi 1200 fyzických a právnických osob. Ty dohromady hospodaří na ploše asi 11 200 hektarů vinic.*

Vinaři z Moravy i z Čech získali letos na soutěži Decanter v Londýně 99 medailí, z toho pět zlatých a 32 stříbrných. Nejvyššího hodnocení dosáhlo víno ze Znovínu Znojmo, které získalo 96 ze 100 bodů. O výsledcích informoval v tiskové zprávě Vinařský fond, který účast vinařů na zahraničních soutěžích finančně podporuje.

Výsledek z Decanter World Wine Awards je o něco horší než loni, kdy mezi 111 získanými medailemi byly dvě platinové, pět zlatých a 27 stříbrných. Naopak před dvěma lety získali vinaři 53 medailí. Letos vína soutěžila v rekordní konkurenci 18 094 vín z celého světa.

Nejlepšího hodnocení dosáhl Tramín červený 2017 ze Znovínu Znojmo, který získal zlatou medaili za bodové hodnocení 96 ze 100 bodů. Ostatní držitelé zlatých medailí, tedy vinařství Vinselekt Michlovský, Mikrosvín Mikulov, Rodinné vinařství Vican a Chateau Bzenec, získali 95 bodů.

"Při rekordní účasti je to skvělý výsledek. I vína oceněná stříbrnou medailí byla hodnocena velmi vysoko, v rozmezí 90 až 94 bodů," upozornil Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, které účast českých vín na soutěži technicky zajišťovalo.

Vína více než dva týdny hodnotilo 170 světových odborníků na víno, z 18.094 vín vybrali 50 šampionů a udělili 179 platinových, 635 zlatých, 5607 stříbrných a 8332 bronzových medailí.

Soutěž založil britský magazín zaměřený na víno a lihoviny v roce 2004, letošní ročník tak byl 18. v pořadí. Patří mezi největší vinařské soutěže na světě.*

Takzvaná kvevri vína, vyráběná 8000 let starou technologií původem z Gruzie, si na jihu Moravy získávají stále více příznivců. V jejich prospěch hraje rostoucí obliba přírodních, tedy co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. Řekli to zakladatel Kvevri klubu Mojmír Baroň z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a Michal Homola, sklepmistr Rodinného vinařství Vican, které je největším výrobce kvevri vín v ČR.

"Je to velmi autentická technologie, která dává maximální prostor přírodě. Pokud použijete špatné hrozny, dostanete špatné víno. Pokud vaše surovina za něco stojí, vytáhnete skvělé víno. Je stabilní, nesířené a zcela bez jakýchkoliv konzervantů," konstatoval Baroň.
Propagátoři kvevri vín se shodují na tom, že tento druh nápoje není pro každého. Pokud je víno vyrobeno z bílých hroznů, bývá nazýváno oranžové, nebo bílé víno vyrobené červenou technologií. Stejně jako běžně vyráběná červená vína totiž zraje se slupkami, třapinami i semínky, což mu dává netradiční chuť.
"Potíž je ta, že co se týká výroby vína, jako lidstvo jsme se od přírodní cesty odklonili. Zvykli jsme si z hroznů rychle vylisovat šťávu a to ostatní vyhodit, přitom právě ve slupkách a třapinách je nejvíc antioxidantů. Lidé na chuť těchto vín nejsou zvyklí, proto nechutnají úplně každému," podotkl Baroň.
Sklepmistr Michal Homola ale upozorňuje na to, že zatím co před několika lety, kdy v Česku kvevri vína začínala, zaujímala jen tři procenta trhu, nyní je to už deset procent. "Je potřeba to lidem vysvětlit, přiblížit. U červených kvevri to není tak těžké, tam prostě ochutnáte červené víno, ale u bílého vína přijde šok. Má totiž v chuti tříslovinu a ovocité tóny, které jsme zvyklí cítit v červeném," poznamenal Homola.*

Vinice v úzkém pásu, kterým ve čtvrtek prošlo tornádo mezi Břeclaví a Hodonínem, jsou zničené, místy jen trčí pahýly révových keřů. Totální škody se týkají maximálně několika desítek hektarů vinohradů. Úroda je po bouři a krupobití poškozená na stovkách dalších hektarů v širším okolí. V zóně tornáda jsou zničené i sklepy s vybavením. Je to obrovská katastrofa pro mnoho jednotlivých vinařů, řekl prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray. Jeden významný vinař zemřel, další utrpěli zranění, doplnil Nyitray bez dalších podrobností.

Informace svaz shromažďuje postupně. Vinaři většinou také bydlí přímo v zasažené oblasti, takže mají poničené i domovy. Nyní se snaží vytvořit základní podmínky pro život, škody na vinicích a sklepech budou zjišťovat v druhé fázi. Nejhorší škody jsou kolem Hrušek, Moravské Nové Vsi, Lužic a Mikulčic. Záběry ve vzduchu ukazují zdevastovanou sklepní uličku v Mikulčicích, kde měli zázemí profesionálové i drobní vinaři, často starší, kteří budou těžko hledat sílu a prostředky na obnovu sklepů a výsadbu nových keřů.

Nyitray má informace o zničené technice, traktorech, autech, technologii sklepů. Doufá, že se podaří zprostředkovat nějakou státní pomoc, svaz uvažuje také o sbírkách pro individuální vinaře. Vinice v zóně tornáda podle Nyitraye prakticky přestaly existovat, vypadají jako po zásahu bomby. Obnova vinohradu je přitom nákladná investice. Nejdřív se musí vyklučit zbytky keřů, zorat, pohnojit a upravit půda. V následujícím roce lze provést sadbu, první úroda přichází za tři čtyři roky. "Náklady jsou asi milion korun na hektar, což je ale cena před současným zdražením materiálu, sloupků či drátů," popsal Nyitray.

Podle Svazu vinařů je čtvrteční řádění živlů tvrdou ranou nejen pro vinaře jako podnikatele, ale také pro tradice a folklor jižní Moravy, ke kterému patří i výroba vína v rodinách, pro vlastní spotřebu. Třeba v Mikulčicích se tradice předávala z generace na generaci. Navázat bude nyní těžké, míní Nyitray.*

Mělnické vinařství Kraus zaznamenalo vyšší poptávku po vínech střední cenové řady, tedy v relaci mezi 130 až 200 korun. Pokud nezasáhnou nepříznivé faktory, jako počasí či omezení prodeje kvůli protikoronavirovým opatřením, měla by se celková produkce vinařství v dohledné době ustálit na 200 000 lahvích za rok. Na dotaz to uvedl sklepmistr mělnického vinařství Kraus Karel Hejduk.

"Struktura poptávky nyní vybočuje z dlouhodobého trendu. Nejprodávanější vína základní řady pro restaurace a hotely určená na rozliv na sklenku pochopitelně zůstávají ve skladu," uvedl Hejduk. Pandemická opatření na měsíce zastavila provoz hotelů a omezila fungování restaurací.
Poslední degustaci pořádalo vinařství loni v září, nyní se podle Hejduka objevují první poptávky na červen. "On-line degustace jsem nedělal, postrádám osobní kontakt s účastníky ochutnávky," dodal sklepmistr. Na srpen připravuje akci Mělnický košt, která umožní ochutnávky vín na několika místech ve městě, aby se snížila koncentrace návštěvníků. V minulosti se akce konala pouze na náměstí Míru.
Minulý rok vinařství vysadilo novou révu na několik hektarů dalších ploch, nyní je celková osázená plocha přes 33 hektarů, což se blíží plánované rozloze. "Nově jsou vysázené klasické odrůdy, zejména Ryzlink rýnský a Pinot noir, dále například Chardonnay, Svatovavřinecké. Ve výsadbách jsou významně zastoupené také rezistentní odrůdy (odolné vůči houbovým chorobám), hlavně Hibernal a Solaris," uvedl Hejduk. Letošní jarní mráz podle něj škody na vinicích nezpůsobil.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down