Projekt Intersucho, který letos funguje čtvrtým rokem a sleduje stav sucha v České republice, má ambici obsáhnout v následujících letech celý prostor Podunajské nížiny, tedy i země střední a jihovýchodní Evropy. Má pomoci českým zemědělcům nejen lépe vidět problematiku sucha v širším regionu, ale také reagovat při pěstování na očekávanou situaci na trhu vzhledem k předpokládané úrodě ve sledovaných zemích. Jedná se o tradiční obchodní partnery i konkurenty, řekl na brněnské konferenci o monitoringu sucha a dopadů na zemědělství jeden z tvůrců projektu Miroslav Trnka.
Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová uvedla, že diskuse kolem sucha a zmírňování negativních dopadů klimatických změn má praktické konkrétní výsledky v oblasti zemědělství. „A tím je monitoring sucha. Velkých teorií je řada, ale praktických výstupů zase tolik není,“ poznamenala s tím, výstupy z monitoringu by měly být podnětem, kam mají v této odborné rovině směřovat činnosti SPÚ a státní správy. Maradová připomněla, že SPÚ od letošního 1. ledna zřídil novou sekci odborných činností, která zastřešuje právě činnosti, jak oblast vodohospodářských staveb, tak půdní služby. Prezident Agrární komory ČR, která stála u zrodu nápadu analyzovat sucho pomocí respondentů, Zdeněk Jandejsek sdělil, že projekt Intersucho zemědělcům už pomohl v roce 2015 a měl by pomoci i v letošním roce. „Zatím ale nemáme až tak velkou podporu z ministerstva. Naším zájmem je, že odškodnění by měli dostat ti, kteří opravdu sucho mají,“ prohlásil. „Co je pod dálnicí D1, jsou velké škody a co je nad dálnicí, tam byly poměrně dobré výnosy,“ rozdělil a poznamenal, že určité oteplování existuje a zemědělci před tím nemohou zavírat oči. „I když výkyvy počasí jsou veliké, nemusí být pořád. My však k této věci musíme přistupovat aktivně a pozitivně,“ míní. Zásadní problém vidí v tom, že jako zemědělci musí řešit hospodaření na půdě. „Sice ho již trochu řešíme, ale nedostatečně,“ podotkl a zdůraznil, že prvotní je postarat se o to, aby půda měla dostatek organické hmoty.
V této souvislosti poukázal na výrazné snížení živočišné produkce od roku 1990 a zastavování zemědělské půdy. „Máme tisíce brownfieldů, které nepoužíváme, a stavíme na nejlepších půdách. Po obrovských zastavěných plochách všechna voda steče. Máme také velké zatravněné plochy, s nimiž se nepracuje,“ konstatoval. Podle Jandejska politika hospodářská a politika zemědělská nejde intenzivně tím směrem, který pomůže úrodnosti půdy. Půda je podle něj schopna zadržet vodu jen tehdy, pokud je v dobrém stavu. „Co jsme dokázali zdevastovat za 27 let, bude trvat minimálně 50 let, než to dáme do nějaké slušného stavu. Pokud si tuto skutečnost nikdo nepřipustí, tak to ani za těch padesát let nedáme dohromady,“ zdůraznil Jandejsek.
