Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na začátku ledna spustil upravený Portál farmáře (PF). Portál doznal změn, co se týká grafického vzhledu a byl rozšířen o nové funkce, přičemž všechny stávající zůstaly i nadále zachovány. Další změny budou brzy následovat. Informovala o tom tisková mluvčí SZIF Lenka Rezková.

„Změna spočívá v grafickém vzhledu portálu, přičemž navigace probíhá prostřednictvím tzv. hierarchických dlaždic. Portál farmáře zároveň nyní nově umožňuje také zobrazení na mobilních zařízeních,“ řekl generální ředitel SZIF Martin Šebestyán. V souvislosti se změnou legislativy jsou žádosti o zemědělské národní dotace podávány výhradně přes PF SZIF. Novinkou u projektových opatření Programu rozvoje venkova a u zemědělských národních dotací je tzv. doručení fikcí. Dokumenty jsou nyní klientům zasílány primárně prostřednictvím PF. Nepřihlásí-li se klient do svého účtu ve lhůtě do deseti dnů od zaslání, považuje se dokument za doručený. Počínaje 28. lednem byla zřízena sekce „oblíbené“, kterou si uživatel PF může přizpůsobit podle vlastních potřeb. Další změny, které jsou plánované na nejbližší týdny, se budou týkat jednotné žádosti. Nově budeme dokumenty přednostně doručovat na PF těm žadatelům, kteří mají do PF přístup. U opatření v rámci jednotné žádosti také funguje doručení fikcí.  Portál farmáře je webovým portálem, který klientům SZIF slouží jako hlavní komunikační kanál se SZIF. Umožňuje podávání žádostí a souvisejících dokumentů, přístup k aktuálním informacím o průběhu administrace a požadavkům ze strany SZIF k doplnění či úpravám vztahujícím se k žádostem. Jednou ze služeb je i nastavení e-mailové komunikace, která klientům slouží k informovanosti o změnách a odesílaných dokumentech ze SZIF  k administraci žádostí nebo novinkách publikovaných na webových stránkách SZIF. Doporučujeme klientům, aby si na Portálu farmáře nastavili zasílání informačních emailových zpráv na jimi požadované emailové adresy. Přístup na PF mají pouze registrovaní uživatelé. Přihlašovací údaje získá žadatel osobně na podatelně Regionálních odborů SZIF, Centrály SZIF nebo na pracovištích Oddělení příjmu žádostí a LPIS. Žádost o přístup lze podat také prostřednictvím datové schránky nebo e-Podatelny s uznávaným elektronickým podpisem. Nelze ji podat v listinné podobě zaslané poštou.*

Do roku 2020 chce skupina Bohemia Sekt rozšířit vlastní plochy vinic na 620 hektarů. Příští rok by mělo být vysázeno asi 20 hektarů. Nyní má značka 540 hektarů vinné révy. Problémy jsou ale s nedostatkem vhodných pozemků. Sází se hlavně tradiční odrůdy bílých vín, do výsadby by ale v budoucnu mohl jít i Merlot. Na tiskové konferenci to uvedl ředitel firmy Ondřej Beránek.

"Vysazování vinic je na Moravě čím dál komplikovanější. Ne proto, že by nám bránily limity EU, ale největším problémem je dostat se k nějakým uceleným pozemkům, které jsou pro pěstování révy vhodné," uvedl ředitel. Primárně se firma snaží vysazovat bílá vína. "Jednoznačně vidíme i spotřebitelský příklon k tradičním moravským odrůdám," řekl Beránek.
Celkový objem sklizně byl letos nadprůměrný. Průměrný výnos vinic by měl být 6,5 tuny na hektar, což je o čtvrtinu více než dlouhodobý průměr. Například v Německu jsou ale výnosy dvojnásobné oproti ČR. Cena hroznů zůstala letos na loňské úrovni. Letošní ročník vín bude charakteristický vyšší cukernatostí, nízkými kyselinami a vysokým pH, což bude mít velmi pozitivní vliv na červená vína. Bohemia Sekt má zpracováno celkem 14 milionů kilogramů hroznů, což je dosud nejvíc. Firma čeká v letošním roce nárůst tržeb v řádu jednotek procent. Rozhodující bude prosinec, kdy se prodá třetina roční produkce sektů. V ČR je standardem připíjet sektem na úspěšný nový rok. Firma představila nový design lahví. V letošním roce rovněž pokračuje ve stavbě nového střediska na zpracování hroznů v Mikulově. To by mělo mít kapacitu zpracování osm milionů kilogramů hroznů během jedné sklizně. Celková investice dosáhne 200 milionů, z čehož byla letos proinvestována polovina. Zatím byly dokončeny stavební práce. "Ve sklizni ročníku 2020 bychom měli najet na plný provoz," dodal ředitel. V České republice se loni prodaly sekty v hodnotě 9,1 miliardy korun, vyplývá z údajů agentury Nielsen. Skupina Bohemia Sekt měla loni tržby 1,6 miliardy korun. Prodala více než 16 milionů lahví sektu a šumivých nápojů a přes jedenáct milionů lahví tichých vín. Značka má 70procentní podíl na trhu sektů v ČR a 14procentní na trhu tichých vín (v lahvi). Letos bude firmě nově konkurovat se svými šumivými nápoji také Cinzano.*

Velkopopovický pivovar rozšířil před hlavní pivařskou sezonou kapacitu výroby téměř o pětinu na 49 tisíc hektolitrů týdně a dva miliony hektolitrů za rok. Reaguje tak na rostoucí popularitu u spotřebitelů v České republice a zejména v zahraničí. Uvedli to zástupci pivovaru.

Investice dosáhla 91 milionů korun, z toho 63 milionů směřovalo do varny a zbytek do skladu piv. "O investici jsme rozhodli loni v březnu, vlastní práce byly zahájeny v srpnu a pokračovaly i přes zimu. Díky tomu máme hotovo na počátku hlavní sezony a jsme připraveni plně uspokojit poptávku," uvedl manažer pivovaru Petr Kofroň. Nová technologie umožní ve třech rmutovacích kádích vařit 12 várek za den. Nejsložitější částí projektu byla instalace třicetitunové scezovací kádě s průměrem 8,5 metru. Její usazení vyžadovalo přesnou práci jeřábníků, neboť po každé straně byla rezerva jen pět milimetrů. V květnu se uskutečnily první zkušební várky. Dopadly úspěšně a pivovar nyní může přejít na plnou výrobou. Rozšířením výroby reaguje na rostoucí popularitu piva Kozel zejména v zahraničí. Export piv z Velkých Popovic se loni zvýšil o 12 procent. V licenci se jej uvařilo také o 12 procent více oproti loňsku - zejména v Rusku, na Slovensku a v Kazachstánu. Největší zájem je o světlý ležák a Kozel černý, který je podle firmy jedním z nejprodávanějších tmavých piv na světě. Zájem o něj výrazně roste hlavně na asijských trzích. V tuzemsku Kozel posiluje svoji pozici druhé nejoblíbenější značky, hned za dlouhodobou jedničkou, ležákem Pilsner Urquel, dodal pivovar s tím, že pro rozšířenou výrobu je zajištěn dostatek českých surovin, zejména ječmene a chmele.*

Podpora komerčního pojištění zemědělských plodin a zvířat prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) se od příštího roku rozšíří na všechny typy zemědělských podniků bez ohledu na jejich velikost. Jde o první krok ke spuštění samostatného Fondu těžko pojistitelných rizik (FTPR). „Peníze na náhrady za sucho nebo mrazy musíme každý rok hledat v rozpočtu. Musí se schválit zásady, přijmout a zaevidovat žádosti. Tento poměrně složitý proces způsobuje, že se pak peníze vyplácejí s obrovským zpožděním. Chci místo toho vytvořit systémové řešení, tak jak to funguje ve všech vyspělých zemích světa. Tím by měl být právě Fond těžko pojistitelných rizik,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Minulý týden se poprvé sešla pracovní skupina k FTPR, kterou ministr zřídil. Vedením skupiny pověřil specialistu na zemědělské pojištění Jiřího Havelku. Ve skupině jsou zástupci Ministerstva zemědělství, PGRLF, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, nevládních organizací, ale i specialisté na pojištění a právníci. FTPR by měl fungovat jako stěžejní prvek při řešení těch rizik v zemědělství, které nejde pojistit standardním komerčním pojištěním, nebo je lze pojistit jen ve významně omezeném rozsahu. Tvořit má nadstavbu komerčního pojištění a fungovat výhradně na národní bázi.  Přípravné práce jsou rozdělené do dvou základních kroků. První umožní rozšířit dotace na komerční pojištění zemědělských plodin a zvířat prostřednictvím PGRLF tak, aby k nim měly rovnoprávný přístup všechny podniky bez ohledu na velikost. V současnosti mají nárok na podporu pouze malé a střední podniky. Rozšířená podpora pojištění by měla začít fungovat od 1. ledna 2019. Adekvátně se navýší také rozpočet, aby se nikomu nesnižovala stávající výše podpory. „Chceme motivovat co nejvíce zemědělců, aby se pojistili proti rizikům, která lze pojistit běžným komerčním pojištěním. Na ty, které pojistit nejde, by pak vznikl právě Fond těžko pojistitelných rizik. Může jít o sucho, jarní mrazy, mimořádné srážky nebo extrémní výkyvy cen, všechna tato rizika by měl fond pokrýt. Ovšem jen těm zemědělcům, kteří se do fondu zapojí a využijí všechny možnosti komerčního pojištění,“ uvedl ministr Milek. Následným krokem bude spuštění samostatného, ekonomicky, legislativně a personálně stabilizovaného Fondu těžko pojistitelných rizik. O jeho konečné podobě se právě vyjednává. Fungovat má jako komplexní systém eliminace rizik a krizí v zemědělství.*

Plzeňský Prazdroj instaluje první tři z deseti nových cylindrokónických tanků na výrobu piva Pilsner Urquell. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku skončí v květnu. Díky investici za 280 milionů korun zvýší pivovar výrobní kapacitu piva Pilsner Urquell téměř o třetinu na více než 88 000 hektolitrů piva týdně a 3,5 milionu hektolitrů ročně, řekl manažer závodu Stanislav Hamara.

"Reagujeme na stále rostoucí spotřebu Pilsner Urquell u nás i ve světě, a to zejména na asijských trzích. Navýšení kapacity varny nám umožní dodávat pivo z plzeňského pivovaru do celého světa v té nejvyšší kvalitě," dodal. Pivo podle Hamary kvasí a zraje pět týdnů stejně jako v roce 1842. Vedle tanků, které dnes dorazily, budou v následujících týdnech instalovány také měděné kotle pro rmutování, scezovačka i kotel pro vaření mladiny. Kapacita varny Pilsner Urquellu je nyní téměř 63 000 hektolitrů za týden a v hlavní sezoně ji pivovar využívá na maximum. Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí a je největším exportérem českého piva. Pro další zvyšování exportu mají velký potenciál hlavně asijské trhy.*

Projekt Intersucho, který letos funguje čtvrtým rokem a sleduje stav sucha v České republice, má ambici obsáhnout v následujících letech celý prostor Podunajské nížiny, tedy i země střední a jihovýchodní Evropy. Má pomoci českým zemědělcům nejen lépe vidět problematiku sucha v širším regionu, ale také reagovat při pěstování na očekávanou situaci na trhu vzhledem k předpokládané úrodě ve sledovaných zemích. Jedná se o tradiční obchodní partnery i konkurenty, řekl na brněnské konferenci o monitoringu sucha a dopadů na zemědělství jeden z tvůrců projektu Miroslav Trnka.

Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová uvedla, že diskuse kolem sucha a zmírňování negativních dopadů klimatických změn má praktické konkrétní výsledky v oblasti zemědělství. „A tím je monitoring sucha. Velkých teorií je řada, ale praktických výstupů zase tolik není,“ poznamenala s tím, výstupy z monitoringu by měly být podnětem, kam mají v této odborné rovině směřovat činnosti SPÚ a státní správy. Maradová připomněla, že SPÚ od letošního 1. ledna zřídil novou sekci odborných činností, která zastřešuje právě činnosti, jak oblast vodohospodářských staveb, tak půdní služby. Prezident Agrární komory ČR, která stála u zrodu nápadu analyzovat sucho pomocí respondentů, Zdeněk Jandejsek sdělil, že projekt Intersucho zemědělcům už pomohl v roce 2015 a měl by pomoci i v letošním roce. „Zatím ale nemáme až tak velkou podporu z ministerstva. Naším zájmem je, že odškodnění by měli dostat ti, kteří opravdu sucho mají,“ prohlásil. „Co je pod dálnicí D1, jsou velké škody a co je nad dálnicí, tam byly poměrně dobré výnosy,“ rozdělil a poznamenal, že určité oteplování existuje a zemědělci před tím nemohou zavírat oči. „I když výkyvy počasí jsou veliké, nemusí být pořád. My však k této věci musíme přistupovat aktivně a pozitivně,“ míní. Zásadní problém vidí v tom, že jako zemědělci musí řešit hospodaření na půdě. „Sice ho již trochu řešíme, ale nedostatečně,“ podotkl a zdůraznil, že prvotní je postarat se o to, aby půda měla dostatek organické hmoty.
V této souvislosti poukázal na výrazné snížení živočišné produkce od roku 1990 a zastavování zemědělské půdy. „Máme tisíce brownfieldů, které nepoužíváme, a stavíme na nejlepších půdách. Po obrovských zastavěných plochách všechna voda steče. Máme také velké zatravněné plochy, s nimiž se nepracuje,“ konstatoval. Podle Jandejska politika hospodářská a politika zemědělská nejde intenzivně tím směrem, který pomůže úrodnosti půdy. Půda je podle něj schopna zadržet vodu jen tehdy, pokud je v dobrém stavu. „Co jsme dokázali zdevastovat za 27 let, bude trvat minimálně 50 let, než to dáme do nějaké slušného stavu. Pokud si tuto skutečnost nikdo nepřipustí, tak to ani za těch padesát let nedáme dohromady,“ zdůraznil Jandejsek.

Ministerstvo zemědělství zvažuje zvýšení kapacity českobudějovického pivovaru Budvar, rozšíření jeho výrobního portfolia a uvažuje, že by se výroba národního podniku mohla rozšířit i za hranice Českých Budějovic. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jurečka v úterý přijal rezignaci dlouholetého ředitele českobudějovického pivovaru Budvar Jiřího Bočka, ke konci roku Boček opustí svou funkci. Důvodem je jeho zdravotní stav. Ministerstvo zemědělství je zřizovatelem národního podniku Budvar. O tom, že by se mohlo rozšířit výrobní portfolio a případně i výroba mimo České Budějovice, hovořil Jurečka už v rozhovoru pro dnešní vydání Mladé fronty Dnes. "Budvar chceme rozvíjet. Kapacita se za poslední tři roky zvýšila zhruba o 30 procent, pivovar vyrábí na maximu svých kapacit. V posledních měsících dokonce nestíháme uspokojit poptávku," sdělil Jurečka. Dozorčí radě proto podle svých slov zadal úkol vypracovat analýzu, která zahrnuje i možnost nových výrobních kapacit v České republice nebo v zahraničí.*

 

 

Čeští rybáři budou moci získat až 1,1 miliardy korun z operačního programu Rybářství pro roky 2014 až 2020, který schválila Evropská komise. Z evropských peněz v něm bude připraveno 855 milionů korun, z národních zdrojů dalších 245 milionů korun. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Rybáři budou moci peníze využít například na zařízení pro chov ryb či na modernizaci a výstavbu zpracoven ryb. O první dotace mohou zájemci žádat letos v říjnu.

Rozpočet nového operačního programu je oproti jeho předchůdci na léta 2007 až 2013 o 107 milionů korun vyšší. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky bude zaměření dotací v novém programu širší, budou o ně moci požádat například začínající rybáři na rozjezd svého podnikání. Největší díl podpory bude směřovat na výstavbu, rozšíření a modernizaci sádek, líhní a rybníků nebo na vybavení do rybochovných zařízení, dodal. Podle ministerstva je výrazným rozdílem proti předchozímu období také větší podpora recirkulačních zařízení a průtočných systémů pro chov ryb. Mohla by tak vzrůst produkce a dodávky ryb na trh by mohly být rovnoměrné v celém roce.*

Od příštího roku se v Česku změní pravidla pro obnovu i novou výsadbu vinic. Uvedli to dnes zástupci ministerstva zemědělství. Evropská unie chce změnou předpisů stabilizovat celkovou výměru vinic na svém území. Konečnou verzi materiálu zatím ještě Brusel nemá. Čeští úředníci na něj čekají, až poté budou moci změny promítnout do národní legislativy.

Výsadba nových vinic je v současnosti v Česku možná, Evropská unie ji však finančně nepodporuje. Výsadba jednoho hektaru nové vinice je přitom poměrně nákladnou záležitostí, přijde zhruba na 500 000 korun, uvedl David Filip z ministerského oddělení pro víno. I z tohoto důvodu v posledních letech příliš nových vinic nepřibývá, podle Filipa se jedná rámcově o desítky hektarů ročně.  Ke konci loňského roku dosahovala osázená plocha vinic v Česku 17 611 hektarů, plocha zrušených, takzvaně vyklučených vinic činila 70,9 hektaru. Plochy s právem na opětovnou výsadbu dosahovaly téměř 656 hektarů. Státní rezerva, teda plocha nových vinic, kterou by mohli moravští a čeští vinaři hypoteticky vysadit, dosahuje téměř 1300 hektarů. Současný systém rušení a obnovy vinic je nastaven tak, že pokud vinař vyklučí jeden hektar vinice, získá právo na opětovnou výsadbu stejně velké plochy. Toto právo může držet až osm let. Pokud během této doby vinici nevysadí, nic se mu nestane, pouze ztratí nárok, který se stane součástí národní rezervy a může jej získat jiný pěstitel. Od příštího roku se však tato doba má zkrátit na tři roky. "Když to za tři roky nevysadí,  bude poměrně silně sankcionován," řekl novinářům šéf kabinetu ministra Vít Doležálek. Podle Filipa by pokuta v takovém případě mohla dosáhnout 100 000 korun za nevysázený hektar. "Pokud se jedná o restrukturalizaci a přeměnu vinic, je možnost čerpání podpor z EU, běžná obnova vinic je z podpor vyřazena," uvedl Filip. Pokud vinař splní podmínky unijních nařízení, může dostat podporu ve výši 350 000 až 400 000 korun. "Kdyby  vinohradník dostal tu podporu, jeho náklady na výsadbu jednoho hektaru vinice by se mohly pohybovat okolo 100 000 korun," podotkl Filip.
Podle záměru EU od příštího roku zanikne státní rezerva na výsadbu. Vinař, který bude chtít sázet novou vinici bude muset požádat o povolení. Každý členský stát bude moci navýšit ročně plochy svých vinic o jedno procento.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down