Letos by se měla změnit legislativa o vztahu zemědělců k půdě a měla by být přijata novela zákona o významné tržní síle. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Prioritou v oboru ale podle něj bude vyjednávání o evropské zemědělské politice. Současná vláda má ve svém programovém prohlášení informační povinnost pro majitele půdy k zemědělci, který na ní hospodaří. Podle Jandejska informační povinnosti není předkupním právem, hospodařící zemědělec by ale měl dostat informaci, že vlastník chce pozemek prodat a fakticky jej zemědělci nabídnout. Podle něj je to běžné ve státech západní Evropy. Pokud by zemědělec s nabídkou nesouhlasil, mohl by vlastník pozemek nabídnout někomu jinému.
Proti zavedení předkupního práva vystupují například Asociace soukromého zemědělství a Svaz vlastníků půdy ČR. Předkupní právo podle nich paradoxně povede k tomu, že budou moci velké koncerny vykupovat půdu a následně ji nabízet potenciálním zahraničním investorům.
Jandejsek dál řekl, že by se měl řešit i zákon o významné tržní síle, který se nyní upravuje na evropské úrovni. Prioritou normy by podle Jandejska mělo být, že by se měla vyrovnat výhodnost podnikání pro producenta a obchodníka. Obchodní řetězce by neměly nakupovat výrobky pod cenou výrobních nákladů; neměly by prodávat potraviny za nižší cenu, než je nakoupí, pokud nejsou těsně před datem spotřeby; marže by měly být stejné pro české i zahraniční produkty a na českých pultech by mělo být 80 procent potravin z české produkce. Částečně by podíl českého zboží na pultech podle něj vyřešila i stejná výše národních dotací na potraviny ve všech členských státech unie. Jandejsek upozornil, že na západě Evropy dostávají zemědělci a potravináři i několik korun na vyprodukovaný litr mléka, v ČR jde o šedesátník. Jandejsek by uvítal, kdyby se dotační systém v EU zrušil, narovnal by se tak podle něj trh, současně by ale vzrostly ceny potravin o pětinu. Lidé by je pak v tak velké míře nevyhazovali a šetřili s nimi, dodal.*
