Pro úspěšný rozvoj českého zemědělství je klíčové dobře finančně motivovat sedláky. Problém je podle něj v národních dotacích, které křiví tvorbu cen na evropské úrovni. Přestože Česká republika je kromě hovězího masa v dalších produktech nesoběstačná, nízké ceny dovezených potravin nutí české výrobce vyvážet. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek na jejím sněmu, který se uskutečnil v rámci 15. ročníku mezinárodního veletrhu Techagro, Silva Regina a Biomasa, pořádaném 8. až 12. dubna na brněnském výstavišti.
Pokud chce Česká republika v zemědělství něco změnit, podle Jandejska musí nastolit úplně nový systém dotací. „Měli bychom i dotace na plochu zatížit velkými dobytčími jednotkami, nebo se vrátit k diferenciální rentě,“ prohlásil Jandejsek. Podle něj se uvažuje o tom, že pokud by se v budoucnu realizovalo osm až devět indikátorů, ke kterým se řadí agroenvironmentální podmínky, nové podmínky pro greening, precizní zemědělství a další, měl by způsob výplaty prostředků záležet na daném členském státu. „Jestli se to uskuteční, je šance na nový systém plateb. Nebude to ale vůbec jednoduché, bude to otázka minimálně dvou až třech let intenzivní práce ale teď máme ten prostor,“ prohlásil. „Záleží však na tom, jestli to budeme chtít a podpoří to vláda,“ uvedl pro týdeník Zemědělec. Ministr zemědělství Jiří Milek poznamenal, že po zrušení diferenciální renty se velká část peněz přesunula na platbu na plochu. „Tím jsme přišli o stavy skotu, nyní jsou zhruba třetinové proti roku 1936,“ podotkl s tím, že jsme ale na začátku vyjednávání společné zemědělské politiky pro příští období. Podle Jandejska je třeba lépe nastavit i národní podpory a přiblížit je dotacím starých členských států. „Staré členské státy mají pořád tak vysoké dotace, že i když dokážeme vyrobit potraviny levněji než v těchto zemích, je problém s jejich umístěním na trhu. A nelze, aby prodejci požadovali cenu, která je nižší než nákladová. Pak nejde nic jiného než potraviny vyvážet,“ řekl prezident komory. U vepřového klesla v posledních letech soběstačnost na 38 procent, u mléka je 85 procent a u vajec a drůbeže podle ročního období okolo 60 procent. „Přitom naše zemědělství je velice kvalitní a moderní. Bohužel nám ho však moc nezbylo. Ale lze to poměrně jednoduše změnit a trochu bychom mohli dohnat západní státy v objemu produkce na 100 hektarů. Například Němci v tomto srovnání dělají pětkrát více vepřového a dva a půlkrát více mléka. Nizozemsko dokonce jedenáctkrát,“ řekl Jandejsek.
