Podle vědců jsou invazní dřeviny větší hrozbou než sucho a kůrovec

České lesy se potýkají s mnohem větší hrozbou, než je sucho nebo kůrovcová kalamita. Za nárůstem podílu listnatých stromů jsou totiž často nebezpečné invazní druhy, jako americký dub červený nebo akát. Problém se týká i některých jehličnanů. Uvedla to ochranářská společnost Česká krajina.

Zatímco s kůrovcem se podle České krajiny příroda dokáže vyrovnat, výsadba nepůvodních dřevin lesům škodí. Příkladem je dub červený, který byl na území Česka přivezen v 19. století jako okrasná dřevina. Lesníci ho však kvůli jeho rychlému růstu začali sázet. "Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin. Jeho žaludy se mohou z místa cílené výsadby šířit na velké vzdálenosti a ve vymezených plochách ho rozhodně neudržíme," uvedl Miroslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Podle ředitele České krajiny Dalibora Dostála je problémem, že tato hrozba není patrná z dat o českém lesnictví. "Paradoxně také invaze dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin se skrývá v rostoucím podílu listnáčů v českých lesích," upozornil. Organizace proto doporučuje zavést kromě jehličnanů a listnáčů třetí kategorii porostů: nepůvodní druhy.
Mezi další nepůvodní listnaté dřeviny patří akát. "Dokáže zcela zničit lokality, které zaroste. Málokomu asi ujde, že v akátovém lese kromě akátu neroste téměř nic jiného. Vylučuje totiž do okolí jedy, které omezují růst jiných rostlin a navíc dokáže po svém pokácení vyprodukovat mnoho mladých stromků z kořenů i z pařezu. Akát je proto takřka nezničitelný," doplnil Jirků.
Nejde ale pouze o listnáče. V boji proti kůrovcové kalamitě jsou často pěstovány i nepůvodní jehličnany, například jedle douglaska. Podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR ji ale nelze považovat za náhradu domácího smrku.*