V České republice chybí politická vůle k řešení kůrovcové kalamity. Uvedl to Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti dnes na semináři o dopadech kůrovcové kalamity na vlastníky lesů. Legislativa se podle něj dlouho neřešila a až po čtyřech letech kalamity se nyní předkládají novely zákonů, které by mohly pomoci například s přesunem techniky do oblastí, kde se dá šíření brouka ještě zamezit. Současné mrazy podle něj kůrovci neublíží, naopak je pro něj nevýhodnější teplá a vlhká zima, kdy brouka mohou napadat houby.
"Máme tady kalamitu čtvrtý rok, loni v únoru se začaly dělat nějaké aktivity. Trochu mi tam chybí politická vůle - říká se, něco uděláme, ale když se začne lámat chleba, tak od toho trošku ustoupí a změny jsou spíše kosmetické," řekl Zahradník. Situace označil za katastrofickou, s velkými dopady na ČR. V loňském roce se kůrovec rojil třikrát, na některých lokalitách i čtyřikrát. Letošní rok ale není tolik suchý, zásoby sněhu by mohly přinést vláhu, kterou následně stromy používají k obraně proti tomuto hmyzu. Současné mrazy však broukům neuškodí, sníh a kůra jsou podle Zahradníka dobrou izolací, případně hmyz přezimuje ve hrabance. Kůrovec podle něj bezproblémově přežívá mrazy kolem minus 25 stupňů Celsia. Loni se v ČR vytěžilo podle odhadů ministerstva zemědělství mezi 12 až 14 miliony metrů dříví napadeného kůrovcem, předloni ho bylo méně než polovina - 5,8 milionu metrů krychlových. Podle dřívějších státních odhadů by letos mohla těžba stoupnout na 20 milionů metrů krychlových.*
